DMD Bonus č. 8 pro 27. 4. 2020. Téma: Fanfiction - Totální krach

Na nagelované vlasy holky i kluci vždycky letěli, takže Draco neměl o vztahy nouzi. Ale tomuhle se nemohlo rovnat nic.
Poprvé se potkali na tržnici a Draco okamžitě věděl, že ji musí získat. Byla to láska na první pohled.
Od přírody kráska, oblé tvary, přímo k sežrání.
Většinou byla sladká, ale když přece došlo na šťavnatější okamžiky, nezmohl se Draco ani na slovo.
Prožili toho spolu tolik.
Lidi byli plní předsudků (zvlášť když se o nich dozvěděl jeho otec, zadělali si na problémy), ale Draco nemohl být šťastnější.
Tenhle příběh ale nemá happy end. Draco nakonec neodolal a jablko snědl.

Školní trest: jedinečná příležitost. Konečně byli sami... s hromadou kotlíků k vydrhnutí.
„Víš, Náměsíčníku... Co zas čteš?!“
„Úklidová kouzla.“
„Reme,“ nervózně se nadechl.
„Kluci!“ James ze sebe strhl plášť.
„Kryjte nás, jdeme do Prasinek!“

Jemně se dotkl jeho ruky.
Ohlušující rána.
Sirius leknutím nadskočil.
„PROTIVO!“ chodbou se prořítil Křiklan.

„Víš... Nečti pořád...“
Remus tázavě zvedl oči.
„Na té chodbě…“
„Ano?“
Sirius se k němu naklonil blíž.
„Nenechal jsem tu šálu?“ pronesl nešťastně Petr.
„MERLINOVY SPODKY!“ zařval Sirius.
„Ty nechci,“ otřásl se Petr na odchodu.
Totální propadák. Rezignovaně otevřel Úklidová kouzla.
„Tichošlápku?“ Removi cukal koutek úst.
„Hm?“
„Dostanu konečně tu pusu?“

"Pamatuješ na naše první... rande?"
Lahev vína se elegantně vznesla a dolila Dracovi sklenici.
"V astronomické věži? Jak jsme se... líbali a..." Harry jednou rukou objímal Draca kolem ramen, druhou si rozpačitě mnul kořen nosu.
"Dvě poznámky. Za prvé, je rok 2020, je ti 40 a-"
"39, pořád je duben-"
"Bude ti 40 a stále jsi v rozpacích. U Merlina, koho jsem si vzal! A za druhé - ano, pokud nepočítáš několik nultých rande předtím..."
"To jako kdy?"
"Třeba když jsem v hodině lektvarů zařídil, aby nám vybouchnul kotlík a my skončili po škole..."
Harry se usmál. "To nebylo tak zlý..."

Harry Potter je GAY!!! hlásaly titulky v Denním věštci. Rita Holoubková znovu roztáhla krovky a vypátrala jedinou schůzku zachránce světa s jiným mužem.
Kouzelníci gaye netolerovali. I proto se vydal do mudlovského gay klubu. Chtěl vlastně jen zjistit, na čem je. Merlin ví, kde to ta ženská vyštrachala. Harrymu to ale bylo jedno. Do pomyslného deníčku si napsal. Totální krach. Zabít moskyta a odstěhovat se.

„Kampak, Pane Pottere,“ zastavil ho sametový hlas.
Harry odvrátil zrak od kořenů Vrby mlátičky a ocitl se lapený v pohledu temnějším než noc.
„Pryč,“ odpověděl.
„Slavný zachránce utíká bez boje…,“ protáhl náhle nesnesitelně sexy hlas.

Hasufel a Arod je nesli po stopě půlčíků jako vítr přes oceán zvlněné trávy. Pak se na pustém obzoru vynořil jako přílivová vlna jezdec. Byl na pláních stejným cizincem jako oni, jeho plášť byl temně purpurový, jeho kůň podsaditým hřebcem nížin. Když se setkali, chvíli si je měřil spoza kápě, trpaslíka, elfa a muže na rohanských koních. Pak ji shodila na ramena.
“Kde je můj bratr?” zeptala se tiše. V rozevřených dlaních svírala puklý roh. Několik slov zdusilo poslední jiskru naděje v jejích očích. Zbyla jen bolest a touha po pomstě. Když vyjeli k Fangornu, pobídla koně spolu s nimi.

Podívala se do zrcadla a prsty s perfektní manikúrou si prohrábla vlasy. Její dlouhé zlaté lokny ignorovaly gravitaci tak akorát a dopadaly jí až k pasu. Dnes se rozhodla, že získá to, po čem toužila už celé dva dny. Přítele. A nemohl to být nikdo jiný, než temný princ Draco Malfoy.
Počkala na něj po tréninku. Byl celý rozehřátý, zpocený a totálně sexy.
Když ho však pozvala na perfektní rande, Draco jen odvětil: "Sorry, brouku."
Prý už teplejší být nemůže a chodí s Harrym. Na to se ti dva chytli za ruce a se zamilovanými úsměvy odhopkali do západu slunce.

"Manžílku," cvrlikala Kitty, "jakpak ses dnes měl?" ovinula příchozímu bílé paže kolem hrudi a přitiskla se k němu. Denně děkovala osudu, že právě ji si na Longbournu vyvolil. Život bez něj by byl pustý.
"Má nejmilovanější!" otočil se k ní a vtiskl jí polibek, "Raději ani nechtěj vědět! Po celou dobu mé návštěvy na sebe ti dva chlíváci pokukovali. Už se otevřeně oslovují jmény! Chaaarlesi," pitvořil se. "Jestli se to provalí, jak k tomu přijde naše paní? Základy Rosingsu se otřesou!"
A možná se zhroutí zcela, až svitne, kde se probouzí Charlesova sestra, pomyslela si Kitty. Mlčela však, nedočkavá soumraku.

Nerad to přiznával, ale Sirius tak trochu, do určité míry, maličko měl Regula rád. Nechtěl, aby se mu něco stalo. A hlavně nechtěl, aby se furt choval jako debil.
„A co kdybys mu dal přečíst nějakou vhodnou literaturu?“ nadhodil Remus, když slyšel, jak Sirius už zase nadává na zhoubný vliv rodu Blacků na nejmladší výhonek.
„Blbost,“ prohlásil Sirus, „mudlovský knížky nebude číst ani náhodou.“
Pak si to ale nechal projít hlavou a usoudil, že zkusit by se to mohlo. Vrazil Regovi Sandokana.
Bylo by to možná i fungovalo. Kdyby ovšem Sirus nebyl pitomec a nezapomněl tam to psaníčko od Rema.

HEREC se zkroutí.

HEREC: Jsem skořápka. Jsem uhličitan vápenatý. Stanu se krápníkem (narovná se).
REŽISÉR (netrpělivě): To je metafora! Jste prázdný jako skořápka! Hrajete rozum!
NÁPOVĚDKA: Promiňte, on je rozum prázdný?
HEREC (schovává se za stolem): Je tak prázdný, až není vidět.
REŽISÉR: Vy jste rozum, vaše žena je instinkt.
HEREČKA (schová se za stůl): Instinkt taky není vidět, že jo?
REŽISÉR (souhlasí): Vy vidět nejste, ale vaše činy ano!
NÁPOVĚDKA: Ale tady se ve scénáři píše, že Rozum sedí u stolu. Jak má sedět u stolu a nebýt vidět?
HEREC: Tak my si sedneme ke stolu v šatně, jo?

Některé ženy byly naprosto výjimečné a výjimečných žen se 007 nemohl nabažit. Neuměl přijmout jednostranné sbohem. Anekke se s ním rozloučila v době, kdy jí Bond ještě neměl dost.

Návrat do Londýna ho zanesl tam, kde se mu pokaždé dostalo útěchy.
Tentokrát však Q tolik pohostinný nebyl.
„Tohle nepřichází v úvahu.“ Uměl ihned rozpoznat zlomené srdce a ego. O hodinu později už se k Bondovi vkleče modlil.

„Ona byla výjimečná...“ omlouval se Bond
„A co jsem já?“ zeptal se Q.
Dočkal se němého počechrání ve vlasech; jako by pán chválil oddané štěně.
„Myslím, že už toho bylo dost, 007. Odejdi.“