DMD č. 29. pro 29. 4. 2025. Téma: Speed dating

"Soooo, where are we going? Tell us already!" Rajesh begged.
"I will be happy to indulge you now! We are attending a lecture," Sheldon replied with apparent satisfaction.
"What? Nooo, it's Anything Can Happen Thursday! That means something fun, not something we do as part of our jobs twice a week…"
"It will be fun!" winked Sheldon. "We would never go to this one. The topic is carbon dating, they want to speed it up. Ridiculous," he snorted with excitement.
"On the other hand, you might have misunderstood," Leonard pointed to the room full of women.
"Sweet," Howard grinned.

Marie - 18 let - studentka. Moc mladá.
Natálie - 41 - prodavačka v supermarketu... ne že by ji chtěl podceňovat, ale nebyl si jistý, že by si moc popovídali.
Nekromant tíhnul k historikům a archeologům, ale poslední dobou se snažil rozšířit svůj záběr. Tady! To je ono:
Martin - 54 - projektant!
S lítostí oznamujeme, že minulou sobotu, 23. října, zahynul během dopravní nehody náš milovaný otec, manžel, bratr a kolega. Rodina a přátelé zvou všechny, které jeho život zasáhl, a kteří se s ním chtějí naposledy rozloučit na smuteční obřad...
Nekromant vystříhnul smuteční oznámení a vlepil ho do kalendáře... a vytánhul lopatu ze skříně.

"Geniální je to právě v tom, že je to úplně jednoduchý!"

Společné vaření jí pro první rande přišlo jako zábavný a milý nápad.

"Vypadá to jen jako hromada zeleniny, ale výsledek je delikatesa!"

Teď si zpětně vyčítala, že ji to aspoň trochu nezarazilo.

"Tady ti ještě zůstala trochu slupky."

Na druhou stranu - její předchozí známosti si stěží ohřály těstoviny.

"Všecko dolů. Za chvilku už vyndáme ten další plech."

Oloupaných paprik na hromadě přibývalo, pěkných pár desítek jich ale pořád zbývalo.

"A jak dlouho, že se to pak v tom kotli vaří?"

"Ideálně aspoň čtyři hodiny!"

Aspoň se zatím skutečně poznají...

„Jsem nezadaný, vy taky. Nabízím partnerství.“
„Je to nabídka trvalé spolupráce, nebo jednorázová příležitost?“
„Trvalá spolupráce.“
„Oceňuji přímý přístup. Upřesněte nabídku.“
„Svobodný muž, vyšší střední třída, svatba je součástí nabídky.“
„Sídlo?“
„Byt v činžáku na okraji velkoměsta.“
„Připadala by v úvahu změna sídla na domek za městem se zahradou?“
„Pouze v okruhu logistické dostupnosti velkoměsta.“
„Čas strávený spolu?“
„Osm hodin denně. Sedm dní v týdnu.“
„Nabízím sedm hodin během běžných dnů a dvanáct hodin o víkendech.“
„Minimální hranice padesát hodin týdně“.
„Děti?“
„Tři.“
„Jedno.“
„Dvě.“
„Beru.“
„Rád bych, aby jedno bylo mužského pohlaví.“
„Nemohu to slíbit, ale vynaložím veškeré úsilí.“

Přijít coby mladý učitel na maloměsto přinášelo jistá úskalí…
Nejprve ho pozval na oběd místní lékárník. Na popud paní lékárníkové, samozřejmě. “Tu kachničku pekla naše Filoména! Rozená hospodyňka!” chválila rdící se dceru.
Další neděli obědval u majitele přádelny. Dcery tu měly pro změnu dvě. K obědu se pro změnu podávala kachnička.
Příštím hostitelem byl obecní radní, u stolu nechyběla dcera, na stole kachnička.
Čtvrtý týden přišlo pozvání do koloniálu na náměstí. “To jsem ráda, že jsme se s vámi já i Světlanka konečně mohly seznámit,” šveholila paní majitelka - emancipovaná žena, která vedla obchod po mužově smrti. “Kachničku si ještě přidáte?”

„Váš biologický materiál je bohužel nekompatibilní,“ lékař se na oba zahleděl přes vrchní okraj brýlí. „Za menší poplatek si můžete vybrat z katalogu, buď vajíčko, sperma, nebo obojí. Záleží na vás.“
Vzali obojí. Ona měla přeci jen docela předkus a on chlupatá záda. Vyberou dokonalou souhru.
„Podívej, blond vlasy, modré oči, atletická postava, mluví pěti jazyky,“ prohlížela si fotografie v pánském katalogu.
„Ale příležitostně pije alkohol. Hele, tahle má doktorát z přírodních věd, matematiky, historické lingvistiky a prsa velikosti 70H.“
Káravě na něj pohlédla. „Z toho ji musí pěkně bolet záda.“
Nakonec udělali perfektní match. Jejich dítě nepodědí žádné nedostatky.

„Allison!“ came a scandalised voice before Lady Button emerged from a wall in the kitchen. Where Allison was trying to have a moment to herself.
„What?“
Lady Button offered a standard offended face. „Bit of respect for your elders wouldn’t hurt.“
„Fanny, I haven’t slept in three weeks. Mia is sick. Mike is sick. I am sick. What. Do. You. Want. From. Me?“
The ghost stared. „I thought you should know there are obscenities happening under our roof.“
„Like what?“
At that, Thomas appeared. „Allison, my love! Please, be my speed date! I am begging of you!“
„See? Absolute filth!“

Věděl jsem, že je hloupost lézt na speed dating pro nadpřirozené tvory. Jsem jediný oficiální čaroděj v Chicagu, takže jsem tu vyčníval jako bolavý palec.

"Máš sexy mozek, pane detektive," zaslintala zombice. "Samou láskou bych tě sežrala."

"Jsem trošku natvrdlá, ale jinak hodná," tvrdila golema.

"Utratím hodně peněz za pěnu na holení. Jsi bohatý?" vyptávala se vlkodlačice.

"Políbím tě na krk! Ukaž!" sápala se na mě upírka.

"Já tě nevidím," zafňukala víla, která byla o dva metry menší než já.

"Muhehe hehehe!" chechtala se celých pět minut zlá ježibaba.

Poté, co speed dating skončil, rozhodl jsem se, že umřu sám.

Poupraví si límeček. Odkašle si. Nejistě se usměje.
Azirafal si je nucen připustit, že je nervózní.
Ovšem mohlo by to být zajímavé, řekne s určitým... jablečným podtónem hlásek někde na kraji jeho mysli,

*
Není to zajímavé. Dotazy na znamení zvěrokruhu ho deptají. S úlevou uvítá přestávku.
Zvedne oči od chlebíčku a spatří svůj odraz ve slunečních brýlích. Zakucká se.
"Ccho thchady-"
"Žertuješ? Tohle je náš vynález," ušklíbne se Crowley. Samozřejmě.
Přisedne si.
Jejich zaujatý rozhovor přeruší cinkání. Uvědomí si, že u nich vzniká zmatená fronta.
"Pokračujte ob stůl," mávne rukou Crowley ke zmateným účastníkům.
"My už se našli," zakření se.

„Jedna minuta. Jen tolik času mám, abych zaujala posluchače. Musím to přepsat.“
„Padmé, v Senátu mluvíš každou chvíli a královna Naboo jsi byla dvě funkční období...“
„Radši bych další leteckou bitvu než rozhádané politiky.“
„Souhlasím,“ řekl Anakin. „To je horší než souboj se Sithy... Proč ten projev nepošleš králi? Zná situaci. Můžeš se mezitím převléct.“
Než dokončil větu, zalitoval toho.
„Nemám s sebou žádné šaty!“
„Máš tady krejčovského droida...“

Letoun vůdkyně povstalců už byl tak blízko, že Erma cítila závan vzduchu na tváři.
„Máš obavy?“ zeptal se Haigur.
„Už ne,“ odpověděla a pak teprve jí došlo, jak moc má pravdu.