DMD č. 15. pro 15. 4. 2026. Téma: Kandidátka

“Ani náhodou,” řekl Mirek. “Další volební období už po mně nechtějte.”
“Neblbni, vždyť ti to starostování tak šlo,” snažili se jeho kolegové ze Sdružení nezávislých.
“Ale ty nervy! Každá bába z vesnice mi přišla vynadat!”
“Ale všechno jsi vyřešil!”
“Ne!”
“Umíš jednat s lidma i s úřadama!”
“Ne!”
“Dotace jsi zařídil!”
“Taky toho papírování! Říkám, že ne!”
“Tak… aspoň na poslední místo kandidátky. Tam nikdo ani nekouká… ať máme plný počet. Tady Jára teda bude lídr.”
“Hm. Co s váma. Dobře. Poslední místo beru.”

Volby ve vesnici dopadly jednoznačně. Preferenční hlasy vystřelily Mirka na první místo. 
Starostování ho opět neminulo. 
 

Grubindar si pročítal údaje na logpadu a odškrtával položky.

„Ne, ne, ne, nedostatečné, ne, ne, možná, n– ano!“ 

„Co?“ zvedl hlavu od monitoru Heirisk. „Máš něco?“ zeptal se nadějně, ale opatrně.

Už týdny hledali poslední svět, který by vyhovoval Skapanarovým požadavkům k oběti. Páté místo na kandidátce bylo dosud prázdné.

„Podívej se,“ ukazoval mu Grubindar obrazovku. „Tohle jsme přesně hledali.“

„16 miliard obyvatel,“ pokýval uznale Heirisk. 

„A to není to nejlepší,“ odvětil Grubindar. „Hele.“

„Rozmnožují se pomocí umělých děloh?“

„Jo.“

Heirisk hvízdl.

„Perfektní. Dostaneme pochvalu za extra efektivitu.“

Grubindar se zazubil. 

Ulevilo se mu, že poslední obětí nebudou oni dva.

To, že neexistoval prostor, kam nalepit plakát, ještě neznamenalo, že neexistovaly hádky. Ale abychom nemátli. Jednalo se ovšem o obrázek nejvíc sexy ženské v galaxii a přilehlém vesmíru. Nejdřív Mossi prskal, že když jich hlasuje jenom šest, tak to bude plichta, jenže se ukázalo, že každý klon, jiný vkus a jmen utěšeně přibývalo. Pak se přidala Gwen a Com se svými názory a seznam dosáhl objemu kandidátky do Senátních voleb za Vnitřní okraj. Takže teď seděli v jídelně a koukali na holoseznam.
"No... a co kdybyste si každý vystavili obrázek tý svojí na vaše poličky?"
"Ale já nemám tolik poliček!"

Lesní cesta je zarostlá a zablácená. 
„Tady zastav,” řekne Adam. „Dál musíme pěšky.” 
Vyrazí do podrostu nalevo, dolů svahem. Do kopce se s mrtvolou nikdo nepotáhne.
„Tady to nepoznávám… to je divné.” Přimhouří oči. „Nějaké ochranné kouzlo.” 
Roman se s tím pachtí půl hodiny, z toho dvacet minut s odborníkem na mobilu. 
„Kdo tohle vyrobil, sakra dobře věděl co dělá. Poslužte si, šelmstvo.” 
Nora odloží batůžek a mikinu. Tři tři se jako na povel otočí zády, aby jí nechali soukromí. 
Mění se pomalu. Měla by spěchat? Možná si vrah už vyhlíží kandidátku na pátou oběť… 
Začichá. 
Mrtvolný pach si nespletete. 

„Tobě jedna kandidátka na svatbu nestačí, Marigolde? Musíš hned svádět první děvče které potkáš?"

„Ale ona Jitka je krásná,“ usmál se bard koketně na dívku, která již ve spěchu opouštěla prádelnu.

„Můžeš mi říci, zda je nějaká dívka, která by se nemohla stát tvou favoritkou? Snad kromě Yenefer?“

Marigold střídavě rudnul a blednul. Nevěděl zda má odpovědět nebo mlčet. Svádět děvčata to byla jeho přirozenost, nemohl jinak.

„Mladé dívky se mi líbí, ty jsou všechny ve výběru,“ odpověděl. „Staré babizny, ty mě nelákají.“

„Tak jen aby tě lákalo to tady všechno dožehlit. Dohlédnu na to, abys tady měl již klid.“

"Jaký je tvůj příběh," zeptal se pirát s čím dál křečovitějším úsměvem. Normálně by verbování posádky byla zajímavá záležitost, ale vzhledem k tomu co sem dnes lezlo za verbež usuzoval, že brzo přesedlá z rumu na marihuanu. 

"No, já sem nějakej Silvester Knoblauchsoupkopf a jsem z..."

"Jéééžiš Marjá!" obrátil verbíř oči v sloup aniž se to snažil maskovat. Pak pohlédl na seznam potenciálních uchazečů. Znovu se pomodlil, protože mu zbývalo zaplnit ještě osm pozic a z toho dvě ne nedůležité

Silvester Knoblocosisezelím mezitím mlel dál svou.

Verbíř ho ještě chvíli poslouchal a pak s rozšiřujícím se úsměvem sáhl po pistoli.

"Chci sedět!" prohlásil Daniel a začal se zvedat. Byl však velmi slabý a nedokázal se zdvihnout ani na lokty. Vraspír ho zachytil dřív, než se udeřil o podlahu.

"Opřeš se o mne, řekl. S Jaroslavovou pomocí docílil toho, že Daniel napůl seděl, napůl ležel opřený o jeho hruď. 

"Můžeme?" zeptal se kněz.

Daniel přikývl. Smrt na něj z dáli mávala kandidátní listinou. On věděl, že z kandidátky na nebožtíka už vymazán nebude, věděl však také, že přijetí svátosti nemocných ho posune o nějaké preferenční hlasy níž.

"Bratři, dříve než se budeme modlit nad tímto nemocným...," zahájil kněz obřad úkonem kajícnosti.

Sotva padla tma, Borlan pocítil jejich útok: strhávali z něj zbroj i šaty, zarývali drápy do svalů, škubali vlasy a vousy. Oháněl se, bojoval, leč marně. Svlečeného, zkrvaveného a vysíleného jej připoutali ke stěně. 

Opět zablikalo světlo.

V chodbě kousek dál stál Vajgor. Chyběla mu paže. Ze stropu na hácích viselo spoustu končetin. Dětské, dospělé i ty se stařeckými skvrnami. 

„Potřebuju novou ruku,“ usmál se Vajgor. „Poradíš mi? Tahle je od souseda Valrada, tahle od jeho ženy…“

Borlan zalapal po dechu. „Co?“

„Jasně, tvoje je nejlepší!“ Vajgor sevřel v dlani sekáček na maso. „Vezmu si tvoji ruku!“

Vykročil, napřáhl se…

Něco potřeboval. Směr, místo, zapojení do tkaniny vesmíru… Hledal tak dlouho, až se to v Čestmírově mládeneckém věku zdálo jako celá věčnost. Nakonec sebral odvahu a vrátil se.

Sem. K výhni, která kdysi patřila jeho mistrovi. Byla zaprášená, ale nepoškozená. 

Přiložil k ní ruce. Studila, ale uvnitř něco žilo.

Nanosil dřevo a připravil si ocílku. V kovářské výhni se spojuje svět lidí a živlů. Samozřejmě ji je možné zapálit magií, ale je to velice špatný nápad.

Jiskry vylétly až na několikátý pokus. Čestmírovi se třásly ruce. Nakonec ale třísky a chrastí vzplály. 

Z ohně se zjevila dívka se žhnoucíma očima.

“Jak to vypadá nahoře, Dano?” houkl Robby na světlovlasou ženu, která zrovna položila telefon. “Hodilo by se pár volných lůžek.”
“Mně to říkat nemusíš. Mám zavolat Glorii, abyste si o tom promluvili? Jedno lůžko.” 
Robby si promnul oči. 
“Raději dvojitá směna, děkuju.” Věnoval vrchní sestře unavený úsměv se špetkou ironie. V mysli projel možnosti. Dekompenzace srdečního selhání na patnáctce, akutní pankreatitida na trojce, zápal plic s desaturací na osmičce. Trojka vypadala nejhůř, bude nejlépe profitovat z hospitalizace. 
Zahlédl mladíka s pytli pod očima. 
“Whittakere!” Zavolal a chytil jej za rameno. “Vaše pacientka získala jízdenku nahoru. Dodělejte zápis a připravte ji.”