DMD č. 10. pro 10. 4. 2013. Téma: V pravé poledne

,,Časnačaj," řekl muž oděn v černém.
,,Dyť je teprva pravý poledne," řekl druhý.
,,ČA-SNAČ-AJ!" zdůraznil první podrážděně. ,,Tak se jmenuji. Jonatán Časnačaj."
,,Ahá, tak to pardón, pane Časnačaj. Co byste potřeboval?"
Časnačajovi se pokřivil obličej, když slyšel, jak jeho jméno bylo vysloveno. Špatně. Opět. Kdyby toho člověka nepotřeboval, odklidil by ho beze stop.
,,Je tu jistá záležitost, s kterou byste mi mohl pomoci, pane.."
,,Běloskvoj. David Běloskvoj. Ale řikaj mi Mezinima."
,,Pane Mezinima, mám jistou práci s... řekněme... vymazáním někoho. Při své práci potřebuji pomoc zlodějů. A vy máte skupinku."
,,Jó, a kolik by to káplo?"
,,Řekněme, že zůstanete naživu."

Bam
Odbíjí poledne.
Bam
Ten džob se mi už od začátku nelíbil.
Bam
Krást dobytek Dlouhoprstýho Johna?
Bam
Měl jsem tušit, že to Dlouhoprsťák jen tak nenechá.
Bam
Ale že za mnou pošle lovce hlav, to mě nenapadlo.
Bam
A ke všemu toho nejlepšího na západ od Mississippi.
Bam
Velkej chlap, s jizvou přes půl ksichtu, mě našel v salónu propíjet peníze za dobytek.
Bam
Vidět ho dřív, dám si sakra pozor.
Bam
Povídá: „Pojď ven, máme mezi sebou votevřenej účet.“
Bam
„V pravý poledne, jedna kulka na šedesát kroků.“
Bam
„Odmítni a střelím tě na místě jako psa.“
Bam

Viděl, že jako otec Lodovik žalářníka nepřesvědčí. A přece bylo nutné popravě zabránit. Vytáhl z kapsy nehotový dopis a připsal na něj pár řádek.
„Poznáš písmo našeho knížete?“ zeptal se žalářníka a jen tak letmo mu dopis ukázal.
Žalářník pomalu přikývl.
Zapečetil dopis a předal ho žalářníkovi. Ten střídavě hleděl na pečeť a na domnělého otce Lodovika a byl chudák docela v šoku.
„Neměj strach. Teď možná hrajeme potmě, ale zítra v poledním žáru spadnou všem masky a pozná se, kdo je kdo. Jen tobě maska nespadne. Ty jsi přímý, čestný a věrný od přírody. Děkuji ti za to, žalářníku.“

„Kolik je hodin?“ zeptal se vyčerpaně jeden z hobitů.
Aragorn si zastínil rukou obličej a pohlédl směrem k zamračenému nebi. „Podle polohy slunce bych řekl, že je téměř pravé poledne.“
„Jo, to moje vnitřní hodin říkaj taky,“ zabručel Pipin.
„Vnitřní hodiny?“
„Můj žaludek. Volá po druhé snídani a svačině, kterou neměl. Jestli nedostane ani oběd, tak se jistojistě zblázní!“
Aragorn jen zavrtěl hlavou. Hobiti… Honí je snad všech devět Prstenových přízraků a oni si stěžují na proviant. A to ani nemluvě o jejich komentářích na jeho „špinavý“ vzhled. V duchu si poznamenal, aby příště s pulčíky na žádná dobrodružství nechodil.

1 náměstí svatého Marka
2 titulek SMRT V BENÁTKÁCH
3 (záběr) slunce zapadající za kostelní věž
4 dáma v klobouku překračuje kanál po mostě (detail)
5 motocykl brzdí před dámou
6 (detail) překvapený výraz dámy
7 vítr jí shazuje klobouk z hlavy
8 nasedá k muži na motocyklu
9 odjíždějí spolu do západu slunce (clona)
10 nápis na hotelu CÔTE D’AZUR
11 (detail) bílý závoj vlající ve větru
12 obloha, slunce v poledni (svatební pochod)
13 dáma se směje (detail)
14 (clona) clown ji vede k oltáři
15 hosté se smějí
16 (detail) novomanželé
17 (clona) velký červený titulek FIN

Poslední protáhlý tón harmoniky. Pak jí odložil na stůl a prošel se od okna k oknu.
Slunce pálilo.
Prošel se zpátky a podíval se na ciferník. Ještě čtyři minuty.
Zkontroloval jestli je vše připraveno. Naštěstí bylo, vše leželo na stole, úhledně seřazené. Musí se to povést.
Tři minuty. Ne dvě, ne čtyři, to číslo musí být tři a přesně tři, ani víc, ani míň. Jestli to nebude tři, tak se něco určitě hrozně podělá. V instrukcích totiž bylo tři, a proč by to tam jinak bylo.
Crrrrrrr!
Nula. Rychle vyndal knedlík z hrnce a připravil si improvizovanou garotu.
"Oběěěěěd!" zavolal.

„Máme tam být v pravé poledne,“ ušklíbla se Martha. „Zajímalo by mě, co nám má zrovna Newmanová co diktovat.“
„Nemluvě o tom, že pravé poledne je jako časový údaj naprosto nepoužitelné,“ přisadil si Jack, který ji taky nemohl vystát. „Nikde ve vesmíru opravdu pravé poledne neexistuje.“
„Jen levé,“ zavtipkovala Martha. Byla strašně unavená. Nic lepšího ji nenapadlo.
„Nesměj se,“ napomenul ji Doktor. „Levé poledne je vážná věc. Levé poledne je chvíle před tím, než přijde změna. V levé poledne se věci nadechují, aby se mohly přeskupit.“
V Agentuře jsme na levé poledne měli seminář,“ doplnil Jack. „Zápočet nikdy nikdo nedostal.“

Několik dní poté, co Crinu našel v lese na pokraji smrti, se Iorghu rozhodl, že se na to místo vrátí a prozkoumá ho. Vidina tmavé postavy mu nedávala spát, služky o ní mluvily jako o strašlivém netvorovi, ale on se s tím vysvětlením nespokojil.
Vydal se tam v neděli, kdy celá rodina odešla dolů do vsi na nedělní mši. Bylo pravé poledne, slunce zářilo tak, že prosvětlilo jindy černý les. Díky tomu světlu neměl strach ponořit se mezi kmeny stromů.
Ale na mýtině v lese, kde se stala ta událost, nenašel nic zvláštního. Stopy v bahně měly velikost lidského chodidla.

Pomalu jsme se dostávali na horkou půdu. V těhle chvílích jdou všechny dohody stranou, a nikdy nevíte, jestli vám přítel pořád hlídá záda, nebo vám do nich vrazí nůž.
Barta Kassidyho před chvílí odpráskla kráska Suzy Lafayette, čehož s chutí využil Vulture Sam, a shrábnul, co po chudákovi Bartovi zbylo.
Schovávám se za barelem, a pořád se rozhoduji, jaký bude můj další krok. Mám sice dohodu s Willym the Kidem, ale to je maniak a dohody závisí na tom, kolik piva má zrovna po ruce.
Účel světí prostředky, a mě už nebaví poslouchat kázání.
Házím kartu na stůl.
„Pravé poledne.“

Blesk rozčísl temnou oblohu, vítr skláněl trávu. Proradný psanec na černém koni sekl šavlí po bezbranném panu Tilneym.
Catherine se s výkřikem probudila. Chvíli jí trvalo, než se upamatovala, kde je. Ostré slunce za záclonami ji bodalo do očí. Chytla se za hlavu. Včerejší ples byl příliš plný smíchu a očekávání. A také drinků, kterými společnost ochotně zásoboval Mr Nicolas Friedcake. Cathy nebyla zvyklá.
Dveře se rozletěly a její hlavu zasáhl další bolestivý šíp.
"My dearest, tomu neuvěříš, co se stalo!" Isabella se zarazila v půli výkřiku. Její přítelkyně vypadala nepřítomně.
"Ty jsi ještě v posteli? Vždyť už zvoní poledne!"