DMD 2018

"Jestli máš v sobě alespoň kousek cti, tak odsud odejdeš!"
Severus se otočil na kolegyni.
"A co pak? Pán Zla udělá ředitelku z tebe a nechá tě opečovávat mudlovské šmejdy, nebo co?"
Minerva se znechuceně ušklíbne.
"Jsi blázen. Poppy dochází léky, děti trpí a tahle škola se změnila v hřiště zbabělců. Jak se na tohle můžeš dívat?"
Ticho.
"Jestli chceš na téhle škole dál učit, možná by bylo taktičtější neurážet ředitele."
Když naštvaně odcházela, sledoval ji pohledem. Nikdy jí neřekne, že jeho nařízení jsou to poslední, díky čemu žádný mudlorozený nezemřel. Kdyby odešel... Merlinví, kolik dětí by se dožilo rána.

Jeho práce, která mu kdysi přinášela tolik potěší a byla tím, pro co každé ráno energicky vstával mu už nepřinášela nic víc než smutek a nekonečnou únavu. Staří kolegové odešli, vzdali se svého postu, a ačkoli přibyli noví, jen pár z nich skutečně něco dokázalo, a ti se pak také odebrali jinam, za lepším.
Stařík si povzdechl, chtěl by být jako oni, také odejít.
"Tak proč neojdeme, dědečku?" zeptá se malá holčička a sevře jeho ruku.
"To víš, když odejdu, nezbude tu už nikdo kdo by držel stráž. Někdo musí hlídat zákon, a já už jsem ten poslední kdo zbývá."

Roky studia. Roky výzkumu. Žádosti o granty. Vyplňování zpráv. Všechno to úsilí nakonec vyústilo v jednoznačný úspěch.
Stala se z něj kapacita. Dokonce mu přijali článek do Magic.
Článek o léčbě obyčejných v Magic! Způsobilo to víc než jedno překvapeně pozdvihnuté obočí a spoustu polemických citací.
Splnil, co si předsevzal. Našel způsob jak léčit matčinu nemoc.
Měl jenom malé zpoždění, nějakých zatracených dvacet let.
Chyběla mu. Když se ženil, když se narodily děti. Nedožila se ani jeho promoce.
Ale seděli s tátou u ní, když odcházela. Usmívala se, držela ho za ruku. A on věděl, že je na něj pyšná.

"It's somewhere on the bottom," the Doctor rubbed his hands nervously.
"Tardis has a bottom?" Jamie seemed confused.
"Everything has a bottom, Jamie. Tardis has many - pool's bottom, the bottom of every control column, countless bottom drawers."
"Ah, I see" Jamie cheered up. "And you forgot on the bottom of what you left it."
"Yes, Jamie."
Sitting down, he sighed and blew a tune on the recorder.
"Oh, I remember," he jumped up and retrieved his favourite top hat.
"Where was it?"
The Doctor pointed.
"On the top shelf?"
"No, Jamie. Turn it upside down and it's the bottom shelf."

Znáte tu o dvanácti měsíčkách?
Chudák Maruška, vyslána zlou macechou a sestrou, chodila k nim tu pro jahůdky, tu pro fialky.
Páni měsíčkové, ač to odporuje zákonu času, z dobrého srdce si vymění berlu a čáry máry - jahůdky.
Bývávalo...
Před léty třemi se můj Duben dočista zjančil.
Vtrhne zde s divokou energií, zamotá řád mých všedních dní.
On sám - nad zákon.
A já sedím a píšu...
a píšu...
a píšu...
Ještěže je čtvrtletí uzavřené, protože asi bych nikomu nevysvětlila, že nemám známky.
Jak vletěl tak odletí, květen vše uhladí. A já celý rok zas dychtivá čekám na toho kouzelného blázna.

„Scullyová, míříme do Texasu! Boo-yah!“ Mulder jí nadšeně zamával letenkami před nosem.
„A jedeme tam pracovat nebo na rodeo?“ zeptala se s pohledem upřeným na jeho kovbojské boty.
„Kdo říká, že si po práci nemůžeme užít trochu legrace?“ mrknul na ni.
Zhluboka si povzdechla. Čekala, co dalšího z něj vypadne. Všiml si jejího pohledu a trochu zvážněl.
„Je to kvůli případu zmizení několika žen. Vždy se za několik dní vrátí, ale na nic si nepamatují,“ vysvětlil.
„A co když řeknu, že nepojedu?“
Muldera její odpověď zaskočila.
Ale pak se rozzářil.
„No, tak holt pojedu sám. Aspoň mi nebudeš kazit rodeo.“

Liška s Vranem to do Gerasdanu měli sotva den. Domů, do kasáren, do pohodlí.
Sice bez elektřiny, ale kdo ji potřebuje. Olejové lampy taky dobré, pumpa je hned na dvoře a ve velkém kotli dost horké vody.
Chaos hraničních zemí nechali daleko za sebou. Tři dny cesty pro démona.
Chaos zůstává, ale nebude prázdný. Brzy se objeví další hlídka. Zkontroluje, jestli neubírá pořádku.
Maličké, rutinní, nedůležité věci.
Pracuj poctivě, starej se o okolí.
Obyčejné věci, co udržují civilizaci.
Vracej to, co sis půjčil.
Rezka sešoupla veslici na hladinu. Foukal protivítr, ale to nevadí.
Tak se to dělá.
Svět drží pohromadě.

Když Armidovo tetování vybledlo, opět vyrazili na cesty. Yvan se nechtěl vracet do míst poznamenaných jejich bolesti, ale princ nesouhlasil. Přece nebudou obcházet městečka, kde přišli k pěkným penězům. Jen Dračí Bránu obešli. Marně.
Když od ní byli dva dny cesty, vyhledal je na tržišti neznámý muž.
"Princi Armide, jste to vy?"
"A kdo se ptá?" odsekl Yvan dřív, než jeho druh zareagoval.
"Promiňte, jsem družba nového následníka trůnu."
"Družba?" podivil se princ.
"Ano. Po vašem odchodu král změnil zákon. Za mladíky vybírají nevěsty zkušení družbové. Mladí jsou sice nespokojeni, ale nehrozí, že by se některý vydal ve vašich stopách."

Vysoký jako topol, v husarské čepici zvlášť, s jiskrnýma očima a nezkrotným jazykem i šavlí, sebevražedně odvážný a vzor kavalíra, husar Kelemén je zkrátka vším, čím jeho generál ne.
Teď přichází žádat výslužné za roky prolévání krve.
Kulaťoučký generál přebírá ve tváři barvu svého kabátce jen při představě, že by měl vydat něco z vlastních peněz. Na rozloučenou nabízí aspoň pohár vína.
Ledově klidný Kelemén obrací pohár vzhůru nohama a zahazuje. Znovu žádá, co mu podle práva náleží.
„Kliď se odtud,“ velí generál, rudá barva ustupuje bílé.
„Se mnou odejde tvé právo velet!“
Stráž přibíhá na zavolání. Zbitého Keleména vynesou.

„Urobil som všetko, čo si mi povedal, Pane. Kázal som po celom Izraeli, prorokoval som nespravodlivým záhubu, zastával som sa utláčaných... A pozri, všetko ide rovnako ako predtým. Chudobný človek sa nedovolá práva, bohatí si ho kúpia za pár drobných. Klamú, zdierajú a nikdy sa im nič nestane!“
„Myslíš, že tvoja práca nemá zmysel, Amos? Nevidel si, koľkí sa pri tvojich slovách obrátili.“
„Nebolo ich dosť!“
„Ale aspoň dostali šancu. Raz však príde čas, kedy viac prorokov nebude. Vtedy budú mnohí hľadať moju vôľu, ale nenájdu ju.“
Amos zrazu pochopil, že pôjde prorokovať znovu... aby šancu na obrátenie priniesol každému.