DMD 2019

Queen24 jejími příběhy proletíme v koňském sedle, ale hlavně se postavit čelem Vstříc svému osudu
Danae není nad to být na chvilku sám sebou Pauza v misi
Zuzka tolik něžnosti, tolik lásky, Intimní vzkaz - prostě mě dostala
mila-jj i takto věda pomáhá Jednou vlasy zase budou, ale teď...
Owlicious pýcha nebývá dobrým rádcem Proměna
ef77 čas je neúprosné zrcadlo vzpomínek Kdesi u Arabatu
Carnen chránit duši dítěte Prvotní tajemství
Chrudoš Brkoslav Štýřický Spolusprávci databáze a japonský císař nesmí jíst fugu
Profesor přiměje k zamyšlení V údolí růží 21.- Sáhneš-li si na život
Dr. Dark Current Následky zkouškového období také jsem tak podobně blbla
Dalších deset dní uzavře opět Bonus.
PAVOUKové mi trošku nahání husí kůži, ale Faob mě přesvědčil, že to dám Čas běží jako zběsilý

Řekni vlkům, že už jsem doma. Řekni to i beránkům. Řekni to všem zvířátkům v sobě. Řekni jim, že se můžou toulat po světě. Řekni jim, ať pijou z potoků, ať běhaj po loukách, po horách, skrze všechny lesy. Řekni jim, ať mluví s měsícem.

Řekni vlkům, že už jsem doma. Že se postarám, když budeš hořet. Řekni jim, že už znám každý strom, pole. Vím o všech tůňkách, co se v nich odrážejí hvězdy. I o těch, kde se odráží jen tma.

Řekni vlkům, že se už nemusí bát. Ani já se nebojím.

Stromy zašuměly větrem.

Ozvalo se vytí.

Aries nás dětskou říkankou znovu pozvala do Budče Krvavé koleno
Faob a jeho poněkud jiné pohádky Konečně válka
Tora nám představila Strážce rozhraní Tajemství benátského zrcadla
Aveva díky krásným souhrám dnes můžeme číst Cesta
Rebelka poodhalila roušku tajemství Třetí ticho
Achája přimlouvám se za krejčíky a krejčířky Zrození róby
Ampér tak už je jasné o čem se v hospodě ne-mlu-ví Nerudný hostinský
stigga záporák záporáka nezapře Zrada a kouř v Záchranné stanici záporných postav
eliade ukázala někdy ne zrovna fér zákulisí sportovních kolbišť Když pavouka lapají, skleničku mu nalijí...
Regi kdepak Hagrid, to jiný ji okouzlil Je to Bruno!
A do správné desítky patří také bonus. Ten první pěl všelijaké ódy na Morální kocovinu.
zirafice souhlasím, dala bych si ještě jeden kopeček Óda na zmrzlinu

Na vysportované tělo rychle natáhnul džíny, přes hlavu přetáhl triko a rychle mizí v otevřeném sporťáku za zatáčkou...
Zasněně přimhouřím oči do mihotavé záře televizního přístroje.
"No to určitě." ozve se vedle mne z pohovky.
"Cože?"
"To bych chtěl vidět, jak tak rychle hrkne zipem."
"Proč jako?"
"Co proč, proč? Dovedeš si předtavit, jak je nepříjemný, když si štípneš pimpulu!"
výrazně pozvedá můj choť prstík. "Nedovedeš! Ty ho nemáš!" zakončí svou litanii ubohého klanu běžných mužů.
"A vůbec. Pojďme to přepnout na snooker. Dnes hraje O´Sullivan."
"Jasně! Ale sázím na Trumpa. Judd je hezčí." potutelně se usměju.
No jo, ženská.

Objevují se tu autoři tradiční, avšak též noví, částečně i proto, že někteří zařazovaní v minulých letech se letos odmlčeli. Takže tedy abecedně:

Esclarte - moje věrná čtenářka, již od počátků mého drabblení, se jako pisatelka zaměřuje na historii a letos z její tvorby na mne nejvíce zapůsobilo drabble Jeden vládne všem.

Hippopotamie - ta je taktéž zaměřena na historii a u ní mne zaujalo O zániku knih.

KattyV - letos sepsala čtivý fandom-seriál Pod haldou, v němž se mi nejvíc líbila Tajná společnost.

kytka - její Děsuplná noc prostě nemá chybu.

mila_jj - svou Vědu ve sto slovech letos zaměřila na elektronovou mikroskopii, všechna drabblata byla a čtivá a poučná, do výběru se dostává Krčma ve Faradayově poháru.

Peggy - u ní mne letos nejvíce zaujala Podezřelá osoba, kéž je do budoucna více nejen takových drabblat, ale především zážitků v reálném životě.

Peggy Tail - je nejen mojí věrnou čtenářkou, ale především autorkou multižánrovou a multifandomovou, duší velmi poetickou, letos na mne nejvíce zapůsobilo S výtlemem na tváři.

Regi - od ní tentokrát vybírám Čarování, nejen proto, že jsem měl možnost její perník již vícekrát ochutnat.

Rya - od této autorky se mi letos líbilo více drabblat, do výběru se dostává, stejně jako loni, protestsong, a to Protestsong na obranu matek.

Skřítě - letos opět ve své plné básnické síle, těším se, až jí jednou, doufám, vyjde knižní básnická sbírka, letos do výběru dávám působivé existenciální drabble Nicota, z níž čiší strach, zbude jenom hvězdný prach?.

Tora - je dobře, že její Hotel U devíti koček se tu objevuje alespoň příležitostně, takže s potěšením zařazuji drabble V čekárně.

zirafice - její drabble Besídka ke dni matek prostě musím ocenit, neboť tam uplatnila citaci písničky, kterou téma evokuje (a kdoví, zda neinspirovala navrhovatele tématu).

“Is she asleep?”
“I hope so.” Mouse's voice sounded almost gentle.
“I think she's pretending, just to hear what we say behind her back.”
Risa let out a little sigh, but didn't move. Thorne didn't need telepathy to see right through her.
“I'd rather talk about Kylo Ren's...” Wolf made a curious pause. "...betrayal."
Risa was resisting the urge to cover her ears and start singing.
“That dialogue with Vader -”
A sudden flash of light made the teacups glitter.
Risa appeared in a corridor two storeys lower. Did Wolf just try to use Star Wars spoilers against her?! The nerve...

Prsty si pohrávaly s látkou zakrývající magický artefakt, který měl v úmyslu prostudovat.
„Koho tam vidíš?“ ozvalo se za ním.
Nejmocnějšímu čaroději své generace se stáhlo hrdlo.
„Přišel sem si promluvit o studentech, co mi minulý týden udělali z hospody kůlničku na dříví. Ale nechci tě okrádat o čas s tvým drahocenným… přítelem,“ pokračoval mladší bratr nemilosrdně.
„Aberforthe,“ začal Albus.
„Jeho nebo ji?!“
Mlčel. Aberforth vztekle hodil kus pergamenu na zem a vyrazil z místnosti.
„Neměl jsem odvahu se podívat,“ přiznal učitel prázdnému kabinetu.
Jaký člověk by toužil vidět svou zesnulou sestřičku méně než jednoho z jejích vrahů?

Strhl závěs.

Dnešní plán zajít do Hang Toi, protože bude aspoň na půl dne, tězce selhal na kocovině. Už jsme v Phong Nha čtyři dny a stihli jsme vrazit do okolí za dne jednou. A první co jsme potkali byly kajaky a lanové překážky, což zabilo celá odpoledne. Sotva jsme se setměním dojeli zpátky.

Phong Nha je národní park, ve kterém je spousta jeskyní. Původní plán projít aspoň ty nejznámější, mi ale nějak nevychází, když pozítří odjíždíme (původní plán byl odjet po dvou nocích). Zas mám jeden den na všechny jeskyně, jako původně. Takže stihnu tak jednu, pokud vůbec vstanu. Známe se ...

Vážené publikum, dovoluji si vám prezentovat svůj letošní seriál.
Královstí ostrovů je můj vlastní svět, který už píšu snad... sedm(?) let. Jedná se o stabilizované postapo. Letošní povídka se odehrává sto let "potom".
Vždycky se snažím, aby drabblata byla srozumitelná i lidem, kteří ten konkrétní vesmír neznají.
V posledních letech píšu drabblata na pokračování (taky když už je drabblat z jednoho světa přes stopadesát, začíná vznikat celkem velký bordel!)

Seriál si můžete přečíst buď zde (odkaz na první drabble, následujte šipky) nebo na Livejournalu vcelku.

Item si dovoluji zapropagovat stejný svět v akci Padesátka, nicméně povídka dosud není hotova. Samozřejmě.

Paní Galadriel byla k obyvatelům "svého" kousku Středozemě laskavá a pozorná. Vždycky si však držela odstup, jako panovnice a jedna z nejstarších a nejváženějších vůbec. Jediný, kdo snad směl nahlédnout do její mysli, byl její manžel.
Teď to ale bylo jiné. Chodila jako ve snách. Na pozdravy nereagovala. Na otázky odpovídala nepřítomným pohledem. Dokonce i pan Celeborn kolem ní našlapoval po špičkách, nebo se držel dál.
Někteří se začali bát, že snad uvažuje o návratu za moře.

"To je jen šestinedělí, to přejde," ujišťoval trochu melancholicky vládce Lothlorienu o celý věk později vyděšeného zetě, když se stejně začala chovat Celebrían.