Odria

Zadýchaní doběhli Mael a Robal poslední spoj dne směrem k bydlišti.
"Máme osm docela solidních songů. Tři další, pokud to vydržej ty tvoje škopky. Dva Gazen pořádně nezná, ale nějak se chytí podle zbytku. Pak tu jsou ty čtyři, co je pořádně nezná Aira, a tu Koltirskou noc, tu zas neznám já," nervuje se Mael.
"Třeba nás ještě něco napadne."
"Třeba ne. A stále není jasný kdo bude zpívat."
"Možná potřebuješ trochu vyklidnit. Mám nějaký jointíky od Gazena, vem si dva nebo radši tři."
Mael vzal a rovnou jeden odpálil.
"Vole, nemyslel jsem hned," řve Robal do jekotu požárního alarmu.

"Máme tři odpolka na to, vybrat dvacet songů, který známe a dokážem zahrát, a ňák je aspoň trochu secvičit," zahlaholil Robal, a dříve než někdo mohl něco říci pokračoval," ve čtvrtek nemůžu, mám něco neodložitelnýho v Medcentru."
"To říkáš brzo, a já zas dneska musím za hodinu fičet, domu přijde vopravář přes trubky. Matka to na mě dropla včera," přiložil Mael.
"Póhoda, to ňáko dáme, tedy až na úterý, to mám fušku v Galerii Subjektivismu," zakřenil se Gazen, jako by o nic nešlo.
Aira si trochu nervózně prohrábla vlasy: "Mě je to fakt blbý, ale já zas nemůžu ve středu…"

"Tady Gazen to s náma zkusí na basu," představil Robal trávou vonícího týpka.
"Čůůsík, co se bude hrát?" vycenil doširoka zuby.
"Zkusíme třeba Night Crow, to známe všichni," ujmul se iniciativy Mael.
Odehráli song, Mael odložil nástroj: "Robo, tyhle bicí to je pěknej šunt."
"No já vim."
"Ta bonga by potřebovaly nový blány, radši na ně hraj co nejmíň. Ty Gazene si zkus doladit, a moc zrychluješ - vole, nehrajem čardáš."
"Jasňáák, pohoda."
"Airo, jaks přišla k Acodate Mithril? Vždyť ta stojí mega kreditů?"
"Po pravdě, je bráchy. Ale von na ní nehraje, a - mezi náma - je to napodobenina za bůra."

Sešli se v sobotu ve víceméně prázdné garáži v sestavě Kinsiv - bicí, Tongaki - kytara, Aira Nillano - druhá kytara, Ferron Tuoppo - baskytara.
Cíl - zjistit kdo co zvládne zahrát.
Mael: "koukám, že máš extra trsátka, mě se ztratilo, můžu si jedno vzít Ferro?"
"Sežeň si svoje!"
CCC Bum!
Aira: "můžu si Ferro, půjčit tvůj náhradní kabel …"
"Ne, kabely taky nejsou zadarmo."
Brmlbrmlbrrrmmm
Robal:"to sou dobrý křupky…"
"Moje! Nežer mi je!" odsekl Ferron.
Squeeeeeee!
Později, když už v garáži zbyli jen dva.
"Aira, by šla, " nadhodil Mael.
"Souhlas, " přitakal Robal.
"Včera jsi řikal, že máš tip na dva basáky, že jo?"
"Naštěstí…"

Jeden nevýznamný den se Mael poflakoval v Gorgon parku, kde na něj narazil Robal Kinsiv.
"Tě pic, sehnal už si brigádu?"
"Ani hovno, buď chtěj plnoletý nebo je to totální mrdárna."
"Hele, v kraken clubu vypadla kapela na příští pátek."
"To maj blbý, proč mi to říkáš?"
"Ty přeci hobluješ na kytaru, já trochu tluču, a mám dva dobrý tipy na basáky, proč si nevydělat?"
"A co budeme hrát, chytráku? Za tejden secvičíš půl tuctu songů při dobrý snaze a se štěstim."
"Provařený fláky! Vyjedu si seznam sta nejhranějších songů a to by bylo nenajít dvacet, co budou znát všichni."

Vetřít se na večírek Altama Marogu z 6. ročníku byla pro Maela vítaná příležitost jak se dostat k většímu množství alkoholu.
Žel kamarádi neměli takové štěstí, takže v baráku plném rozjívené mládeže skoro nikoho neznal.
Inu co, otestuju proč se radí nemíchat různé typy alkoholu.
Tuhle vypil pivko, tamhle tři sklenky vína. Rumíček? Ten taky! Pak je tu fuj, nějaká bylinková pálenka, ale co, taky teče. Dva panáky Wizzards Blue, zbytek láhve Hlasu pekel, a pro drsňáky tuplovanej panák ručního děla.

"… vole VSTÁVEJ!"
…
"… kurva! … protřepte ho někdo! … "
"Už vnímáš?"
Mael se s hlavou třeštící rychle posadil.
Bluéééééééééé.
Altam nestihl uskočit.

Po útěku z haly se rozdělili a pokračovali každý na svou pěst.
Mael dorazil domů za dvě hodiny, unavený, ale s dobrým pocitem.
"Vidiš, dokázal jsem to docela sám!"
"Pravda, byls to jen ty."
Zamyslel, se a pozvolna znervózněl.
"Pětina kuřat sežere návnadu na krysy a roztečou se jim vnitřnosti."
"Eh?"
"Druhou pětinu rozsápou orli a jiní dravci - dva páry orlů i s mláďaty kvůli tomu uhynou."
"Jak?"
"Třetí pětinu požerou mývali, vlci, toulaví psi - i díky tomu se v oblasti přemnoží potkani."
"A zbytek?"
"Nimrodi, dopravní prostředky, děti s klackama, úzké prostory, vzájemné soupeření, hlad, nemoci."
Marně chtěl usnout.

"Třeba nechtěj vyměnit známé, bezpečné prostředí za svobodu?"
Margalai Robala zpražila vražedným pohledem: "Jenom potřebují nasměrovat!"
Mael zapéroval na popruh: "Mohl bych je poplašit - pár drsnejch akordů by je zvedlo. Se zabudovaným kombem to bude trochu slabota, ale ani s tím doma bych tenhle barák…"
"A máš kabel?" skočil do řeči Robal.
"Že váháš."
"Tak to tě můžu propojit na halu, má slušnej reprosystém."
"Jasně, četla jsem, že jim pouštěj subliminální zvuky, co tluměj agresivitu."
Za pár minut dal Robal signál gestem, Mael se rozkročil, máchl rukou a halou zaburácela série riffů.
Proud kurů prolétávajících dírou ve zdi zastínil osvětlení.

Večer sledoval Shangdanskou bestii, kterou mu matka kdysi zakázala.
Ráno ve škole - pololetní test.
"Jsem v prdeli."
Učitelka Montua diktuje otázky monotónně, jak automat.
Maelovi místo odpovědí zůstávají prázdná místa.
"Co takhle nápovědu?"
"Nápovědu od - hlasu v hlavě? Aby si všimli, že jsem blázen?"
"No když nechcš, tak klidně odevzdej prázdnej papír."
"Jasně, že chci, sem s ní!"
"Ale bude tě to něco stát."
"Whatever."
Prázdná místa se rázem zaplnila.
Učitelka vybrala testy a strčila je do vyhodnocovače.
Chvíle napětí.
Učitelka s údivem zvedne zrak od stroje: "Nejlepší test má Tongaki - plný počet bodů. To už tu pár let nebylo!"

"Támhle je servisní dataport. Na chvíli u něj zakotvim, zatím hlídejte, " vytáhl Robal z pod bundy malý terminál.
"Jak dlouho?" znervózněla Margalai.
"Tenhle zastaralej systém? To dám za pár minut."
"Co to sem jede za krabici?", všimla si po dvou civění na přecpané kury.
"To je jen ňákej janibot, nevšímej si ho a nechá nás bejt, asi jsme nanesli bordel z venku na botách," s přehledem pronesl Mael a začal si poklepávat prsty na pouzdro kytary.
Znenadání se po celé hale rozeznělo cvakání, a kryty všech etáží se zvedly.
"Já mam hotovo."
Ptactvo si však dále nevzrušeně zobalo své zrní.