DMD č. 23. pro 23. 4. 2020. Téma: Masky

Čas strávený v izolaci se pomalu chýlil ke konci. Vyplnili ho velkým množstvím mlčení, meditací a partií šachů. Kirk měl ale pocit, že mezi nimi vzniklo určité napojení, které sdílejí lidé sobě navzájem hodně blízcí.
Mlčení ne vždy znamenalo, že si nemají co říct. Nemuseli používat slova.
Možná za to mohla vulkáncova mysl k telepatii uzpůsobená, ale i to představovalo jistý průnik.
Za masku neexistujících emocí.
„Těšíte se na svou konzoli, Spocku?“ zeptal se ho nenuceně několik večerů před koncem.
„Ano, prodlévání bez práce mi způsobuje nedostatečný stimul,“ odpověděl Spock. „Nicméně klid a mír vaší společnosti… zcela jistě budu postrádat.“

There was a cage in Arne’s car. It kept the animal safe. And them as well. From physical and magical attacks.
Arne took the lead.
It was his car and his cage.
“Now we need to get it to the transport.”
“To the port then. Alright.”
“And we need to be careful.”
“Of course.”
“There are a lot of magical agencies that shouldn’t know about his.”
“I agree.”
“Especially MORIA. Have you heard about MORIA? They tend to kill magical creatures.”
“I haven’t heard THAT.”
Sooner or later the mask will come off. Hard to tell what will happen then.

Jedno se těm bylinám musí přiznat - město díky nim smrdí o trochu míň. Alison od Černého vola stačila za městem nasbírat nejsilnější směs, než ji to sklátilo taky. (Nesnáším říkat, že jsem něco říkal, ale vysvětlujte těm hlupákům slovo karanténa...)
Ulice jsou skoro prázdné. Sběrači se svou páchnoucí, odkapávající károu jezdí před svítáním. Rozeženou krysy a posbírají těla. Nebezpečná práce. Jediné krysí kousnutí a jste na marách. Nemají jiné ochrany než usmolený hadr přes ústa.
Už je znám všechny jménem. A oni znají mě. Vidí mě rádi. Maska s dlouhý zobanem znamená pro někoho naději.
Jedno jediné, malé, roztřesené MOŽNÁ.

U okna je chladno, venku padá sníh. Přesto ho otevře dokořán a uchváceně se dívá ven - nevnímá špinavé šedivé noční náměstí, zaparkovaná auta, oprýskané stěny domů, přetékající popelnice ani tlumená světla zaprášených lamp. Jako by nahlédl pod masku toho všeho, najednou vidí úplně jiný svět - mihotavá světla v oknech hradu, věže a hlásky, temnotu lesa, jezero odrážející oblohu plnou hvězd. Skoro se usměje, i když mu něco říká, že tohle všechno je dávno pryč.
Na parapetu před ním přistane hrnek kakaa.
"Chybí ti to, viď?"
Nemá cenu nic předstírat, znají se příliš dobře. Dál se prostě jen mlčky dívají spolu.

Falstaff naříká nad osudem.
Vstupuje Venuše. Pravda, není už tak mladá, jak byste od bohyně lásky čekali, ale bohyním (a královnám) se na roky neohlížíme. Zvlášť když jsou z tudorovské linie a umí se solidně naštvat.
Falstaff pokleká, líbá své patronce* ruku a vychvaluje její krásu.
Venuše pokyne a na scénu vstupuje bohatá windsorská vdova, dosud Falstaffem opomíjená.
Falstaff se vyptává na její aktiva a poskytovanou stravu. Venuše protáčí oči. Láska nebude, ale šťastný konec ano.

* jeho patronem by měl být spíš Bakchus, ale vem to ďas. Královna ho chtěla zamilovaného, tak ať se o ten žok sherry postará sama.

Nováčky poznáte. Jsou hluční a rozjaření. Poté, co vidí rozvaliny, ztichnou.
Pak se přiblíží víc a doputuje k nim závan.
Nejsou tu žádní mrchožrouti.
Ale patnáct let staré mrtvoly už moc nesmrdí. Na volném prostranství.
V uzavřených budovách, zvlášť tam, kde lze předpokládat větší srocení lidí, to už je jiné.
Nováčci bez odkladu využijí nafasované vybavení a utěsní se, co to jen jde.
Použijí gumové rukavice a nejdříve šátky, poté přecházejí na chirurgické roušky a respirátory s filtrem.
Veteráni nemají nic. Kromě ekzému z gumových rukavic a vědomí, že před smradem není úniku.
Ani v plynové masce s protichemickým filtrem.

Captain Calamaro of the submarine Pánico was enjoying his nap on the top of the vessel's command tower when the telephone rang.
"Admiral Marinero here. Pedro, can you explain to me why you requisitioned a third shipment of gas mask filters this month? There is no war or emergency. How do you go through so many?"
"You see, sir, it's Ensign Cerdogrande. When he eats beans, it's a disaster. Last time, Lieutenant Espadarte had to be hospitalised, he didn't put his mask on fast enough."
"Say, Pedro, has it ever occurred to you to have him transferred off the boat?"
"..."

JR-833 postupoval rychlou frontou zbrojnicí. Oblékací mechanika ho během dvou vteřin vybavila stormtrooperskou bitevní zbroj, dnes zimní výbava.
Vzápětí dostal munici a zbraně.
Na závěr fasoval přilbu a v řadě s ostatními vojáky Vaderovy 501. legie napochodoval do AT-AT.
Zasedl na místo, pásy se automaticky utáhly a během minuty raketoplán odstartoval z ISD do volného prostoru.
Pohlédl na své spolubojovníky. Všichni byli klidní. Tohle už zažili nespočetně krát. Nespočet výsadků, nespočet bitev.... byl to jejich život.
Pak zazněl transportérem povel.
"PŘIPRAVIT NA VÝSADEK!"
Na to si všichni nasadili helmy a netečné tváře zmizely pod stejně netečnými maskami, které symbolizovaly Impérium.

Když konečně dorazili po dlouhé plavbě do Tezárie, první co uviděli, byl průvod masek. Každoroční průvod všemožných více či méně zdařilých postav končil v přístavu. Risa byla fascinovaná tím barevným rejem a přemýšlela, kdo všechno se za maskou skrývá.

Bylo tak jednoduché být skrytý. Člověk netušil, zda se tam skrývá muž nebo žena, mladý nebo starý. Přišlo ji, že možná sama, i když nemá na sobě kostým, nasazuje na svou tvář masku té, kterou chce být. Možná zbytečně bojuje proti ostatním, když by stačilo pokorně poslechnout radu a snažit se najít dohodu. Možná je čas přijmout to, co musí přijít.

Flash uchváceně zíral kolem sebe. Jejich nová Watchtower byla tak krásná!

"Teda, já Waynea moc nemusím, ale fakt se plácl přes kapsu," poznamenal Green Arrow.

Flash zamířil do další místnosti, ale když vstoupil dovnitř, ztuhl.

Na stole. Bruce Wayne a neznámý muž.

"Ježíšmarja!" vyjekl Flash. Bruce Wayne přestal s tím, co dělal, a usmál se na něj.

"Á, Liga už je tady. Vítejte!" Ukázal na červenajícího se muže vedle sebe. "Znáte Clarka Kenta? Je můj... kamarád."

"Těší mě, pane Flashi." Vykoktal Clark.

"Jenom Flashi." Odvětil Wally automaticky. Cítil, že je pod maskou rudý jako rajče.

Díky bohu za tajné identity.