DMD č. 24. pro 24. 4. 2020. Téma: Zakopaný pes

Batman byl nejlepší detektiv světa.

Proto ho štvalo, že nemohl odhalit, proč se Superman chová tak divně.

Příznaky byly jasné: Superman zrudl, kdykoliv se k němu Batman přiblížil. Často se zakoktával. Odmítal se ho dotknout, ale zbytek Ligy mu nevadil.

Batman dospěl k závěru, že ho Superman nesnáší. Koneckonců, vždyť samým vztekem rudnul a nemohl ani mluvit.

"Bruci, ty jsi ale idiot," prohlásil Nightwing. "V tomhle vážně není zakopaný pes. Prostě se ho na to zeptej."

Bruce se kabonil, ale nakonec poslechl.

***

"Já jsem ti to říkal," prohlásil Dick o rok později na jejich svatbě.

Bruce po něm mrštil kyticí.

Vracela se s obavami, které ji předbíhaly a nutily k poklusu. Hraběnku uviděla před vchodem do hotelu.
„Jste v pořádku!“
„To je relativní,“ odtušila nepřítomně, ale na pár vděčných chvil propletla své prsty s Nořinými.
„Co se děje? Co je zač ta holčička?“
„Prý manželův parchant. Dovedli mi ji na výchovu.“ Zasmála se té absurditě.
Nora maně o krok ustoupila. „Co s ní bude?“
„To je mi, má drahá, zcela lhostejné. Nechci ji už nikdy vidět.“ Její hlas má ostré hrany. Čpí krutostí zrozenou z bolesti.
„Musím jít.“ Není povinností milujícího chápat vše.
„Počkejte!“ slyší za sebou, ale neotočí se.

Hagrid nebyl zrovna myslitel, ale když potřeboval nad něčím podumat, chodíval sem. Plácek na okraji Zapovězeného lesa skrýval několik hrobů. A na každém prkénku s tím samým jménem a příslušnými letopočty.

Přišla mu sova od spolužačky. Neviděl ji spoustu let, ale kdysi prožili něco moc divného. Nejhorší bylo, že už si přesně nepamatoval co, jen věděl, že spolu s Uršulou o vlásek unikli něčemu velkému.

Rubeusi,
vyměňte s Filchem co nejdřív umyvadla v dívčí umývárně ve druhém patře. Dělala jsem si tam jen mudlovské fotky, až teď jsem je nechala převést na kouzelnické. Pochopila jsem, kde byl tenkrát zakopaný... had.

Dalibor věděl, že udělal špatnou věc. Před časem ubil svého malého Hafíka a pohřbil ho sem u lesní cesty. Zanedlouho se objevilo dost případů lidí, kteří si vyšli večer na procházku a vylekali se natolik, že se oblasti začali vyhýbat. Údajně je honil nějaký strašný pes.

„Kdepak můj Hafík, to byl takový ukňouraný prcek,“ mluvil sám se sebou, jak vykopával hrob. Jistota je přece jistota. A svědomí? Tíží.

Raději ho vykope a spálí, aby ho tu někdo nenašel. To by byl v tom zakopaný…

Najednou za sebou slyšel zlověstné vrčení. Otočil se. Jediné, co dalšího uviděl, byl skok obrovské bestie.

Korzovali ulicemi jako dva ohaři. Jaromír napřed: znal zkratky, zákoutí a plácky, přístupy do zapečetěných dvorů.
Když na něj konečně narazili, vandala terorizujícího Prahu 1, jak uváděly noviny, setkali se s nečekaným.
Jako by se hora utrhla z kůry zemské, nabyla podoby muže a postavila se proti nim. V lesklých očích zuřivost a zmatek. Museli útect; lidské údy a těla jim poskytla hbitost, kterou golem postrádal.
„Něco je špatně,“ mínil Jaromír. „Ten, kdo mu do úst vloží šém, by měl získat schopnost ovládnout ho.“
Zkoumavě si prohlédl den neholeného Billa.
Ne, tohle nebyla osoba, kterou golem pamatoval ze svého procitnutí.

„ARTHURE! PERCIVALE! WEASLEY!
CO!
TO!
DĚLÁŠ!!?
Výkřik prořízl ticho.
Cedrella zděšeně zírala na pozůstatky své noční košilky.

„Vyrábím si masku do Bradavic,“ vysvětloval zkoušeně potomek.
„Pro Merlina, proč?“
„No… víš,“ odpověď z něj táhla jak z chlupaté deky, „říkala jsi Billiusovi, že je dobře, že odhalil špatně zamaskované kamarády. Tak si vyrábím dobrou masku.“

Cedrella si sedla vedle syna a objala ho.
„Zlato, to se jen tak říká. Víš, jak jsme si vysvětlovali, že zakopaný pes neznamená, že je někde pohřbený pejsek, ale skrytý problém. Tohle je podobné. Nosit masku znamená předstírat falešné kamarádství. A pro příště neposlouchej cizí rozhovory.“

Velitel Elánius se rozhlédl a málem ho trefil šlak. Ohromeňe zíral na četné hromady hlíny, které přes noc vyrostly v okolí hradu upířího klanu. Aktivně se snažil ignorovat Anguin pobavený výraz.
Sebekriticky přiznal, že to je celé jeho chyba, když si uvědomil trpasličí pracovní zpěv linoucí se z čerstvých děr.
"Dobré ráno, Elánie, Tabulová službo," pozdravil ho velitel obřadu trpasličího vojska uctivě, "na toho psa jsme ještě nenarazili, ale hoši se do toho pustili s plnou vervou."
Ano, byla to jeho chyba, ani únava z bitvy a množství mačkadlice na oslavu vítězství nebyla omluvou pro použití přirovnání před skupinou trpaslíků.

Milý Remusi,

děkuji, rád si knihy přečtu, obávám se, že mé znalosti o ďasovcích mají katastrofální nedostatky.

Rád slyším o Vaší nové práci – nikdy jsem o Vašich schopnostech neměl pochybnosti.
Věřte, že Bradavice na Vás vzpomínají v dobrém a dokud k tomu mám co říct, naleznete zde kdykoli útočiště.

K úpravě receptu: Zakopaný pes je ovšem v tom, jak se k ingredienci dostat – v Glasgow se snad zkuste zeptat u Williamse, umí najít nesehnatelné.

S přáním všeho dobrého

Albus Brumbál
*

Zvonek na dveřích zacinkal.
Remus scházel po úzkých schodech do sklepního obchůdku.
Z místnosti za pultem se ozvalo překvapené štěknutí.

Poručík Pavel i jeho kolega Luboš pomalu hledali slova,
kterými by ospravedlnili nedodržování bezpečnostních opatření.
Jak jinak, než odvedením pozornosti k úspěchům.

"Pane, omlouváme se, ale máme tady nevídaný objev!
Mohlo by se to našemu sboru docela hodit!"
Nadhodil Pavel, mimochodem, příjmením se jmenoval Frohlich.

"Vypadá to jako telka, ale zatroleně divná! A co to vůbec dělá?
A jak to bouchlo?" Víc otázek, než odpovědí.

Než se Strike stihl skrýt za roh, byl prozrazen.
Zatracenej písek! Už měl ruce spoutané za zády.

"Tak, chlapče, a máme tě! Ty už nám pomůžeš zjistit, v čem je zakopaný pes!
Máme velký obušky!"

“They never tell me everything that is going on,” complained Risa.
“That’s normal,” said Arne.
“Yeah, but it slows me down. For example... what was the animal doing there? I was only told something about an artefact...”
“Yes, it started emanating magic... that’s when we noticed something is in there. It was just a matter of time until someone else uncovers it for us... collecting was supposed to be easy!”
“What went wrong?”
“I don’t remember. But, obviously, the artefact lured in that striped dog, captured and buried it.”
“Tasmanian tiger.”
“Looks more like a dog with stripes to me.”