Star Wars

„Dobrá rána, pánové,“ zazubil se Moff Jerjerrod.
Velitel druhé Hvězdy smrti byl s výkonem posádky spokojený.
Jediný výstřel rozmetal nepřátelský křižník na kusy.
A další!
Jak říkají pašeráci – skvělá rána, za milión.
Hvězda smrti si vedla prostě báječně.
Císař může být na jejího velitele právem hrdý.
A to se Jerjerrodovi zlé jazyky pošklebovaly, že předtím velel skladu s proviantem.
Pakáž jedna závistivá!
Rozechvěle si pohladil uniformu v místech, kam se připíná vyznamenání.
Už ho tam viděl.
Ohlušující rachot.
Praskot tavené konstrukce.
Ječení posádky.
Dole na Endoru Han Solo pohlédl k nebi.
„Skvělá rána, chlapi, za milión,“ zhodnotil trefu povstaleckých pilotů.

Poznámka: Ortodoxní fanoušci, odložte zbraně a držte ruce tak, abych na ně viděla. Děkuji.
Tohle je nejpodivnější místo, kde můžete zakotvit, ale nestěžuji si. Nové tělo funguje perfektně. Skvělé plíce. Žádný respirátor. Svatý klid. Už šestý den jsem se probudil bez vtíravé myšlenky na domov. Sny o bitvě o Endor snad taky brzy přestanou. Nakonec nejsou tak hrozné. Dobrá, jsem trochu unavený, ale to veteráni bývají, ne? Díky novým spojencům se mi začíná vracet humor, jakkoli černý. Vyprávět můj příběh mělo vysloveně očistné účinky. George, ten nerdovitý týpek z Modesta, se sice tvářil vyjeveně, ale pak prohlásil, že by to byl skvělý film. Koneckonců, na to, aby mi zničil inkognito, je vesmír DOST nekonečný.

Už mě to tady nebaví. Pořád se snažím někam dostat, ale zdá se, že bloudím v kruhu. Je tady perfektní prostředí. Lepivé, kyselé a slizovité. Přesně toto je pro mé tělo s membránou to pravé. Není tu však nikdo, s kým bych mohla splynout a poté se dělit na široké potomstvo. U tohoto vřícího pahorku jsem už byla! Předtím jsem se pohybovala směrem vlevo, tak tentokrát to zkusím vpravo. Už mě bolí brvy, ale tamhle je nějaký vrcholek, tam uvidíme kam dál. Najednou se vše začalo otřásat. Jabba Hutt mrsknul svým mohutným ocasem a smetl bakterii z jejího nekonečného světa.

Ty lodě se jednou setkat musely.
Executor proti Enterprise.
Darth Vader pohrdlivě přehlédl lodičku s vlaštovčími křídly.
„Co nabíjíte?“ zasyčel.
„Fasery,“ zopakoval kapitán Picard sebevědomě. „Ačkoli, raději bych respektoval základní směrnici.“
„Směrnice je irelevantní. Odpor je marný!“ zaburácel Vader.
Plešatý vetřelec očividně zbledl.
„Date,“ špitl. „Proskenujte ho.“
„Neznámý druh Borga,“ hlesl poručík.
Picardovi se udělalo mdlo.
Salva z turbolaserů připravila Enterprise o štíty.
Černý Borg přikázal: „Admirále Piette, připravte výsadek.“
„Warp devět, plný výkon!“ zachroptěl Picard.
Druhou asimilaci by nepřežil.
Enterprise vyklidila bojiště stylem splašeného raka.
Picarda zachvátily obavy.
Vždyť Borg všude bratra má a vesmír není nikdy dost nekonečný.

Konečně chvíle odpočinku. Řekl jsem, že nechci být v žádném případě rušen. Tak mi snad dají pokoj. Moje práce vážně není žádný med. Jenže nikdo nepracuje pořádně, pokud se mu nevyhrožuje. Konec myšlenek na práci. Věci jsem ze sebe okamžitě shodil a lehl si. Během chvíle jsem usnul. Po dvou hodinách jsem se probudil a vstal. Postupně jsem si natáhl rukavice a boty. Ale kde je helma? Určitě jsem si ji odložil vedle rukavic. Prohledával jsem celou místnost kousek po kousku, ale nikde nebyla. Bez helmy nemůžu vyjít ven! Pak mi zrak padl na klobouk. No, snad to nikdo nepozná.

„Příteli, budeš se ženit,“ oznámil Palpatin Lordu Vaderovi.
Otřásl se.
Byla tlustá a ošklivá.
Ropuší hlavu jí zdobil klobouček s ovocem.
„Dívka z nejlepší rodiny,“ cukroval Imperátor. „Vezmi ji na procházku.“
„Jak si přejete, Mistře,“ odtušil Vader pochmurně. „Půjdeme do zahrad.“
„Vy svůdníku,“ zalaškovala hlasem rozštelované cirkulárky.
Palpatin dojatě hleděl za odcházejícím párem.
Vader nerozuměl kytkám, ale bičující strom znal dokonale.
Smrtící solitér, chloubu každé zahrady.
Postrčil snoubenku mezi nevěstinu závoji podobné větve.
„Drahá, kochejte se,“ zapředl pokrytecky.
Šlahouny bleskově vystřelily do prostoru, celou ji obalily.
„Můj klobouk!“ zaječela.
Vrátil se k císaři.
„Kde máš nevěstu?“
„Hledá klobouk ve křoví.“

Varování: Text obsahuje pár neslušných výrazů.
,,Slyšel jsi, že šéf chystá novou hvězdu Smrti?"
,,Po předchozím fiasku se divím, že do toho Impérium vloží další peníze." zasměje se stormtrooper a vidličkou od jídla simuluje Skywalkerův X-wing jak střílí na jedinou slabinu hvězdy.
,,To kdybych jí navrhoval já, tak si na něco takového dám pozor. Člověk nikdy neví, co má od těch rebelů čekat." ozval se další stormtrooper.
Najednou zaslechli ránu a rozezněly se sirény. Všichni v jídelně se zvedli a běželi na své určené pozice pro tyto situace.
Jen ti dva došli k oknu v jídelně a jeden povídá: ,,My o hovně a hovno na botě."

Zprávu o porážce přijal s klidem jemu vlastním.
Ale co vlastně cítil?
Zklamání?
Hořkost?
Vztek?
Byl to on, kdo měl u Endoru velet císařské flotile.
Geniální stratég.
Velitel schopný dovést Impérium k vítězství.
Už od samého začátku tvrdil,
že stavět druhou Hvězdu smrti je čiré bláznovství.
Až ho císař pro ten názor poslal prakticky do vyhnanství.
Mapovat Neznámé regiony, kreslit mapy.
Zatímco u Endoru jiní psali historii.
Velkoadmirál Thrawn se spokojeně usmál.
Byl sám se sebou nadmíru spokojený.
Co na tom, že je Impérium v troskách?
Hlavně, že jeho úsudek opět nezklamal.
Jak milé poznání!
Tak proč by se neradoval …

Fandom: Star Wars
Poznámka: George Lucas - autor a tvůrce Star Wars.
A ještě jedna drobnost, tenhle můj nápad je už pěkně otřepaný.
Ale jednak téma k němu přímo vybízelo a mně to na závěr místního drabblení prostě nedalo. :-)
Nechtěl ji zabít.
Nechtěl s ní bojovat.
Ale osud byl jiného názoru.
Teď stáli proti sobě.
Oba v černé zbroji.
Přesto, že byla vysoká, neměla šanci zvítězit.
„Vzdej to,“ zahučel Darth Vader ponuře. „Nemůžeš vyhrát.“
Vyzývavě se usmála: „Když myslíš?“
Zaujala bojové postavení.
Nataženou ruku zvedla do výše očí.
Modré blesky obklopily Vadera.
Bez citu jím mrštily proti tvrdé zemi.
Ovládal Sílu, ale tímto jejím druhem nadán nebyl.
Ohromeně pohlédl na válečnici.
Byla nádherná. Naprosto jedinečná.
A on v ten okamžik věděl, že potkal svou královnu noci.
Bude jeho tajemstvím.
Tak velkým, že se o něm nedozví ani George Lucas.

Mistr Yoda předstoupil před malé padawany.
„Dnes my o historii Jediů vyprávěti si budeme. Já staré rukopisy přinesl.“
Zelenýma očičkama zatěkal po prázdném stole.
„Och, zdá se, že já zapomněl …“
Špičatýma ouškama zastřihal.
Odcupital.
Vrátil se s náručí plnou svazků.
„Já ukázati vám chtěl podobenky dávných Mistrů.“
Marně kronikami listoval.
Znovu odhopkal. Přiběhl s hromadou větší než byla ta první.
Na prahu zakopl. Svitky se rozkutálely.
Učedníci si vyměnili rošťácké pohledy.
Ze sloupoví přihlíželi Mistři Windu a Ki-Adi-Mundi.
„Mistr Yoda začíná být roztržitý,“ řekl Windu. „Učení neposedů mu nesvědčí.“
Ki-Adi-Mundi přikývl: „Potřebuje odpočinek. Lépe bude, když v Nejvyšší Radě zasedne.“