DMD Bonus č. 2 pro 7. 4. 2022. Téma: Přísloví

Utajit nemanželské dítě, zvlášť když se k němu otec hlásí, nebylo možné. A tak na veřejnosti s úsměvem přijímal Sage Antares slova uznání o zodpovědném chování svého syna. Sám jej chválil a tvrdil, že je na svého syna hrdý.

Sladké řeči, které by Seana postupně přesvědčily, že jeho otec změnil názor a malého Samuela začíná mít rád. Kdyby je za zavřenými dveřmi nevystřídala slova, která šla přímo od srdce - plná jedu, který odkapával z každého proneseného slova.

Sean se pomalu smiřoval s tím, že jeho otec nikdy Samuela nebude mít rád. Brzy však měl pochopit, jak hlubokou nenávist otec cítí.

Lieutenant-General Agnetha Lyngstad was just pouring her first cup of Söder tea when a colonel whose name she couldn't remember burst into her office.
"You better have a good reason for barging in like this, Colonel."
"We have a problem with our main battle tanks, ma'am!"
"Go on."
"As you might know, we have been field-testing a new 'fläckar' camo pattern. It wasn't very successful. However, when we tried to remove the paint, it stayed on! Nothing helped. We tried everything we could, even blowtorches! Couldn't paint it over either, the new coat won't hold at all!"
Agnetha just sighed.

Když jedou prarodiče na výlet, je téměř jistota, že vnoučata nezůstanou zkrátka. Pokaždé něco přivezou. Něco na zub. Drobnou hračku.
“Bije! Bije!”
Batole si nadšeně nasazuje ten kousek plastu na nos. Nožičkama vzhůru. Druhý den se po nich shání hned po probuzení. Musí s námi jít i k doktorovi. Hrdě si je nese cestou na autobus. Když na opačném konci Prahy vystupujeme z tramvaje, svírá je jako pohlad v dlani.
“Dej si je na nos.”
“Ne!”
Ještě při vstupu do čekárny je měl v tlapičkách.

“Bije?”
“Nejsou. Nemůžu je najít.
“Bije?”
Má na krajíčku. Někde mezi příchodem a odchodem vysublimovaly.

Wei WuXian a Lan WangJi pokračovali v pátrání. Chyběli stopy i svědci.
Měli bychom navštívit Nečistou říši, pomyslel si. Kde jinde by měli mít přehled o tom, co se zde děje?
Když HuaiSanga uviděli, bral to jako potvrzení své domněnky.

Wei WuXian: "Vůdče Nie."
Lan WangJi kývl hlavou.

"E-eh, bratře Weii, HanGuang-June..." uklonil se přehnaně. Kde se vzal, tu se vzal, vějíř v rukou mu z části zakryl tvář.

Wei WuXian: "Víš proč tu jsme?"

HuaiSang: "N-Nemám tušení..."

Wei WuXian: "Pohřbíval si ChiFeng-Zuna, víš v jakém stavu je jeho hrob teď?"

HuaiSang: "N-no... Já nevím - opravdu nevím..."

Wei WuXian: "HuaiSangu!"

Otec mi kladl na srdce, abych byl slušný a jednal s druhými s úctou. Říkával: "S kloboukem v ruce projdeš celý svět."

Když jsem se postavil na vlastní nohy, pomyslel jsem si: "Je jiná doba, ke které patří novátorství, ne lpění na starých tradicích." A jako životní motto jsem si vzal jiné přísloví.

Byl jsem cílevědomý. Prosazoval si svou. Nebál jsem se lidí oklamat. Byla to jejich chyba, že si informace neověřili. Byl jsem suverénní. Tím jsem působil dojmem, že mám pravdu. Proto se mi podařilo prodat tramvajovou linku a dokonce i hrad Karlštejn.

Zkuste něco podobného.
Váš Harry Jelínek

„Ti, kdo vědí, nemluví, ti kdo mluví, nevědí, říkal starý mistr!“ Pronesl vousatý učitel moudře k hloučku studentů a popotáhl si hedvábný límec. „Cesta je Ticho.“
„Ale hovno!“ Vykřikl rozzlobeně kolemjdoucí vandrák, sestávající převážně z bílých vousů, vlasů a hadrů. „To jsou jen náhodný jakože moudý kecy, těma nikoho k poznání Cesty nepřivedeš!“
Učitel i studenti se na něj rozzlobeně zahleděli. Dědek raději probudil tan-tchien, pozvedl svou li svým čchi a nadhodil si hůlku.
Zkusili to.
Konal bez očekávání.
„Každá cesta začíná prvním krokem.“ Pravil mistr Čuang. Upravil otrhané rukávy svého roucha a přes zbitá skučící těla vykročil k řece.

Šimona Illnera probudí úporně zvonící mobil, který zase po noční zapomněl vypnout. Přivře oči přes ostrým světlem displeje.
Olena.
Jí by telefon zvedl i uprostřed noci. Kdyby zavolala.
Teď?
Proč?
Proč jí brát telefon?
Olena.
Když se potkali poprvé, lítala v problémech. Nechtěla o tom mluvit. Pak už nebylo o čem mluvit.
Do hajzlu.
Celou tu dobu nešel na jediné rande.
„Ahoj… ne, nespal jsem.”
„Potřebuji tě vidět.”

Když Olena ukončí hovor, ještě chvíli hledí sluchátko.
Kostky jsou vrženy. Šimon je jasnovidec. Pokud neuvidí řešení on, pak už nikdo.
Milice z ní udělala zbraň.
A pak ji namířila špatným směrem.

Evžen zatne zuby. Zachmuřeně potřese hlavou. Začíná to zatraceně špatně.
S odporem shrne mrtvé červy na hromádku. Přihodí hrst šalvějových lístků. Vykřesá oheň.
Oba muži tiše pozorují černý čmoud unášený větrem.
„Máte sůl?“
„Co… cože?“ Aleš zápasí s nevolností, žaludek se svírá obavami, v hlavě zmatený vír.
„Aha. Ne. Musíme do obchodu.“
Evžen netrpělivě mávne rukou. Stejně jako předtím Martin přeskočí rovnou přes plot k Raposovým. Vmžiku se vrací s pytlíkem soli.
Zasype zničený práh tlustou vrstvou.
Sůl odpuzuje magii. Na zadržení zlého kouzla není nic lepšího.
Teď už si snad může troufnout začarovaný práh překročit.
Napětím zadrží dech.
Vstoupí.

„Měli jsme ji tam nechat,“ drtím mezi zuby.
Najít v Mezisvětí místo, kudy projít, abychom se octli přesně tam, kde potřebujeme, není vůbec jednoduché. A bloudit jím dlouho je nebezpečné.
Meda se jen usmívá. Každý její pokus o pomoc jsme naštěstí s úspěchem v zárodku udusili. Kdoví, kde bychom se zas ocitli. Nejvyšší čas předat ji Lučištníkovi a uhánět splnit úkol.
„Ještě kousek,“ řeknu. „Když popojdeme támhle, dostaneme se třeba blíž k cíli.“
„Hlavně někam stranou, mimo lidi,“ bručí Gonny.
V soustředění zapomeneme Medu hlídat a to se nám vymstí.
Než se nadějeme, stojíme uprostřed švédského ležení.
I se psem.

Občas něxxx zatouží stát se učitelem fyziky. To se nemůže věnovat xxx povolání? Asi ne. A tak se učí spočítat energie pro nekonečně hlubokou potenciálovou xxx, zjistit, že elektrický proud opravdu xxx, a vůbec si často nabít ústa naprosto xxx.

A pak se postaví před studenty! Připadá si jako doxxx neboli blboun nejapný. Jenže když o fyzice celý život sxxx, tak to přece nevzdá! Takže píše přípravy, promýšlí písemky a chystá pokusy, až z toho na ústa xxx. A proč? Líčí vějičky na další fyzikální dušičky.

A místo toho se propadá on sám hlouběji a hlouběji do své oblíbené vědy.