DMD č. 23. pro 23. 4. 2023. Téma: Hrrr na ně!

"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Nevěřila bych, že se spřátelí tři tak odlišní lidé."
"Lojzík je Alaberan."
"Guru Procházka a Elvis lidé jsou."
"Zase se hádáte."
"Vy jste začala. A mariáš je hřích."
Opatrně vyhlédly z kuchyně do obývacího pokoje, kde u krásného karetního stolku po švýcarské tetě paní Havránkové guru Procházka právě beznadějně prohrával nahlášenou stovku.
"Paní Vonásková, oni nám vůbec nepomohli s loupáním brambor."
"Mužští. Ale jíst budou!"
"Bramboráky podle receptu vědmy Stehlíkové? Samozřejmě, nikdo neodolá."
"Pánové, bramboráky!" ohlásila paní Vonásková.
Malý Alois Beránek odhodil karty: "Hrnec do oni!"
Guru Procházka ho opravil: "Hrrr na ně!"

Kopce okolo hradu jsou jako stvořené pro romantické horolezectví pro středně pokročilé.
Gwen, která si nestydatě napsala kromě klonů i jedijské schopnosti, trávila toho nedělní odpoledne ve společnosti jednoho z výše řečených na výše řečeném. Zbytek posádky Nameless, jejíž objevení se bylo jen otázkou času, okupoval okolní kopce a vymýšlel koniny.
"Co je vzít naplocho mečem?" navrhl Mimas.
"Pracné."
"Naostro mečem?" Mossi neměl Pátou kolej rád.
"Ale fuj."
"Mám lepší nápad."
Pátá kolej se právě objevila dole u jezera.
Stačilo jen Silou postrčit vosí hnízdo na nedalekém stromě na břehu.
"Leťte, mí drahouškové!"
"Gwen, jsi zlá."
"Beru na to prášky."

„Vy jste se zbláznili!“ Dominik nevěřícně zírá.
„Zažil jsi to přece na vlastní kůži!“
„Byl jsem nemocný!“
„Ne. Posedlý. Šejla ti pomohla, ale pak Šedák ovládl ji. Navíc nás dva bohužel cítí na dálku.“
Vysvětlit Dominikovi celou situaci trvalo neskutečně dlouho. Nakonec ho Stopař chytil za ruku a na pár vteřin protáhl Mezisvětím. Pak teprve váhavě uvěřil.
„Co teda chcete?“
„Tebe Šedák neucítí.“
„Já? Neříkali jste, že má neskutečnou sílu?“
„Má. Ale nebudeš s ním bojovat. Víme jak na něj. Jen se musíš dokázat k Šejle dostatečně přiblížit.“
Mlčí. Po chvíli se na nás podívá.
„Dlužím jí to. Čím začnem?“

Když se Řekové vylodili u Tróje, hnali se k hradbám a křičeli: "Hrrr na ně!"
Bylo moc podezřelé, že nechali padací most dole. Když se k němu přiblížili vojáci, tak ho začali zvedat a všichni vojáci spadli do hradního příkopu, který byl naplněn vodou. Když se vojáci sápali nahoru, nechali Trójané spadnout padací most a některým vojákům to skříplo prsty a opět spadli do příkopu. Všichni toho měli plné zuby, vojáci, který měli přiskříplé prsty, obzvlášť, a tak Odysseus rozhodl, že se vrátí zpět do lodi Pénelopé a promyslí tam svůj plán, kterým by mohli porazit Tróju a "osvobodit" Helenu.

Jednou, a to jste už milé děti slyšely, stonala stará zasloužilá mašinka a ostatní mašinky nevěděly, jak jí pomoci. I zavolaly na pomoc Zababu. Ten přijel o půlnoci v černočerné tmě, důkladně mašinkou zkoumal a pak smutně zavrtěl hlavou.
"Milé mašinky, vím, proč jste mě volaly, ale život vracet nedovedu. Leda snad..." odmlčel se a mašinky ani nepískly. "Leda snad že bych z ní udělal úplně jinou."
A protože nebylo, co jiného dělat, vrhl se na všechny součástky staré mašinky, zamával rukama, ozvalo se pískání a vrčení.
I narodila se Nová mašinka.
A to byl druhý dobrý skutek zlého čaroděje.