DMD č. 23. pro 23. 4. 2023. Téma: Hrrr na ně!

Ztratila se Lina STOP Potrebuju privat asistenci STOP Akutni STOP WS

Zaplatil za expresní odeslání telegramu do Paříže. Jestli dostane jeho zprávu, neodmítne ho. Váže ji staré přátelství a tíha patnáctiletého ticha. Pošle toho nejlepšího soukromého detektiva, osobně prověřeného, žraloka v oboru. Takového, který se za Linou a Rochem pustí jako lovecký pes.
Zoufalství mu muselo zatemnit rozum. Kdyby na tuhle možnost pomyslel dřív… Z chmurných myšlenek ho vytrhla známá postava.
„Willi! Proč nejsi ve škole?“
„Tati?“ řekl, jako by nevěřil, že ho vidí.
„Mladý muži…“ Dál se v kárání nedostal. Willi mu zabořil tvář do hrudi a rozplakal se.

Fae přešlapovala v kolečku netrunnerů a vedla svůj monolog. Na některých bylo vidět, že přemýslí. Zbytek byl spíš otrávený.
Fae si v hlavě nachystala pár quickhacků. Nenápadně se při pochodování v kolečku rozhlédla, kdo jak moc dává pozor.
Ušklíbla se a provedla gesto rukou. První jednotlivci padli k zemi a chytali se za hlavu. Ve zlomku vteřiny následovali kolegové poblíž.
Fae se plnou rychlostí rozběhla proti skupince co ještě stála na nohách. Evidentně zpanikařili a uskočili jí z cesty.
Proskočila backdoorem a zmizela v zákoutích místní sítě. Z dálky pozorovala, jak část netrunnerů neorganizovaně naskákala dovnitř a zmateně se rozhlížela.

Biela vrana jej rukou zapchal ústa. Počul nás niekto? zľakol sa.
Nervózne vliekol Margitu lesom, keď z tmy znenazdajky vykročil Stein. Len dýka pritisnutá k ženskému hrdlu zastavila jeho výpad.
„Pusť ju!“ Paloš sa varovne vznášal vo vzduchu. „Tvoj komplic, prečo si ho zabil? Hádka?“
„Chcel ju len zneuctiť.“ Dýka nervózne poskočila. „Ja ťa milujem, Margitka, hviezda jasná. Už od jarmoku na teba myslím.“
Vtom Stein kývol. Teraz!
Muž si Jarošovu prítomnosť všimol neskoro. Seržant mocne uchopil ruku s dýkou, aby ju znehybnil, a len čo sa Margita vyslobodila, nemilosrdne zrazil únoscu na zem, kde ho odzbrojili.
„Pôjdeš s nami!“

Milovala archív.
Informace, které tu odpočívaly a čekaly na objevení. Protože lidi vám lžou, lžou sami sobě, ale informace ne. Ty jsou čisté, buď ano nebo ne, pravda nebo lež. A pak ta krása, když naleznete něco, co dlouho leželo skryto lidským očím. Nejprve se tím kocháte sami, pak se podělíte se spolupracovníky, kteří vám rozumí a vy vidíte v jejich očích stejné světlo a nadšení jaké je to vaše.

Právě tak se cítila Penelopa Clearwaterová, když se vrhla na soubory písemností o členech ONI; nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte. A pak objevila, že Martha Starková je příbuzná Malfoyových.

Už se zase blíží. Slyším je. Jsem tu ukrytá už snad věčnost, ale zatím jsem nenašla tu správnou chvíli zaútočit. Za tu dobu jsem je několikrát sledovala procházet. Skutečně by mě zajímalo, co mají za lubem. Ale na útok je potřeba pořádný plán. Přeci jen jsem na ně sama. A jestli správně počítám, těch lumpů je deset! Tohle bude skutečně boj na život a na smrt. Poslouchám jejich kroky. Už jsou skoro tu.
Teď! Rychle na ně! Musím je zneškodnit, než dostanou šanci!
"Au!" zařve ten člověk, co u mě bydlí a začne nadávat. Kočičí bohové, ten toho taky nadělá.

Učit se jazyky byla pro Toninku skoro stejná vášeň jako anatomie. Chtěla přece cestovat! Francouzsky a německy mluvila od dětství plynně.
Latinu a klasickou řečtinu se učila na gymnáziu, přibrat k tomu moderní řečtinu byl logický krok.
Italština se zase nabízela ve vztahu k latině a když už italsky, tak rovnou i španělsky, vždyť jsou si ty jazyky tak podobné.
Na angličtinu a ruštinu jí tatínek zaplatil soukromého učitele, od něhož se tedy naučila i polsky.
Srbochorvatštinu dělala jako samouk.
Maďarštinu se naučila od spolužačky, poloviční Maďarky.
Když objevila esperanto, byla okouzlená.
Tak jednoduchý jazyk musí zvládnout za několik měsíců!!!

Mladý chlapec se rozběhl ke skupině měsíčníků a začal okolo těchto tvorů poskakovat.

„Christophere! Já vím, že jsou přátelští, ale nebuď na ně tak hrr...” Zamumlal tiše starší muž, jenž se zabýval na louce sběrem bylin. Z části kontroloval svého syna.

Ten se sice o něco uklidnil, ale stále dělal všemožné hlouposti a různé tvory packal po hlavě. Jednomu z nich se to nelíbilo, tak do chlapce strčil a ten padl na zem. Rozplakal se.

Muž cukl, ohlídl situaci.

„Chrisi, v pořádku?” Vydal se k němu, sklonil, zkontroloval. Napůl uchlácholil i tvora.

„Však ty se to jednou naučíš.”

Chlácholivý úsměv.

Začínal bejt na to starej. V plánu bylo zůstat doma s nohama v teple a uspat Rosie, ale namísto toho se zase nechal přesvědčit. Pitomec. Bude to jen rutinní návštěva, nic se nemůže stát. No jasně.
Teď je Londýnem naháněli pašeráci drogovýho kartelu. Celí hrrr na ně. Johna bolelo rameno a ještě jim do toho začalo lejt.

Když konečně zapadl za dveře bytu, zklidnil se. Následoval ho zadýchaný Sherlock.
„Setřásl si je?“
Přikývl.
„Seš si jistý, Johne?“
„Vypadám jako idiot, Sherlocku? Ne, neodpovídej,“ odmávl to. „Dneska spíš na pohovce.“
„Co jsem provedl tentokrát?!“
„Máš celou noc, abys na to přišel.“

„Weasley!“ Moodyová vpadla do Percyho kanceláře jako velká voda. „Musíme všechno spálit! Ministr…“ Zajíkla se. „Rojvol… Zabili ho! Obsazují Ministerstvo!“
Takovou radost cítil naposled, než umřela máma. Věděl, že ho zrazuje vlastní tvář, ale jeho (teď už určitě bývalá!) šéfová mu naštěstí věnovala jen málo pozornosti.
„Musíme…“ S vervou se vrhla k nejbližší kartotéce. „Zničit všechny záznamy. Čím míň důkazů, tím líp!“
Srovnal obličej a vstal od stolu. „Postarám se o to.“
Slzy dojetí v jejích očích ho málem přivedly k násilí. „Věděla jsem, že jsem si dobře vybrala. Děkuju, Percivale.“
Jakmile za ní zapadly dveře, vrhnul se na archivaci.

Přemýšlím jak se rozhodnout. Žádná možnost se mi nezdá. Na žádné uzavřené oddělení nechci. Za takových podmínek se léčit nebudu. Někde si najdu bydlení. Zkusím nějakou kamarádku. Odpověď doktorky mě ale naprosto šokovala.

Modroočko, říkám to nerada. Po tom, co jste mi řekla, vás ale opravdu nemohu pustit domu. Jste nemocná. Potřebujete se léčit. Jste nebezpečná nejen sobě, ale i svému okolí. Navíc máte dost nepříjemný dojezd, který vše ještě zhoršuje. Vím, že nedobrovolná léčba nemívá valné výsledky, ale v tomto případě nemohu jinak. Musím požádat soud, aby vám nařídil léčbu.

Doktoři… Vidí narkomany a hned křičí hrrr na ně.