DMD č. 26 pro 26. 4. 2024. Téma: Výběr z hroznů

Netuším, jestli paní A. V. Žekulina holdovala vínu, zato jsem si naprosto jistá, že se s vášní účastnila společenského života. Osoba samostatně veřejně činná. Politička. Aktivistka? Z dnešního pohledu nejspíš ano. Posuďte sami:

předsedkyně Jednoty ruských učitelských organizací v zahraničí;
místopředsedkyně Ruské pedagogické kanceláře;
zakladatelka Spolku péče o ruské děti;
členka Jednoty ruských emigrantských studentských organizací v ČSR…

To je výběr méně než poloviny z hroznů organizací, spolků a škol, jichž byla zakladatelkou, členkou, ředitelkou, místopředsedkyní či předsedkyní.
Její dubnová protějška, jsouc výplodem mé fantazie, ji bohužel nenapodobuje. Přejala mojí introvertní povahu a už několikátý den se odmítá drabblení účastnit.

Žárlivý manžel odjíždí na služební cestu a pověří přítele, aby mu ohlídal ženu. Povídá mu:
„Budeš to mít jednoduchý, pod oknem je lešení, takže sleduj a všechno mi pak povíš.“
Za dva dny se vrátí a ptá se:
„Tak co?“
„No, hned večer u ní zazvonil chlap.“
„A pak?“
„Pak pili víno. Rulandské šedé, výběr z hroznů 2020 Premium Collection suché.“
„Není třeba tolik podrobností, co bylo dál?“
„Potom se šli umýt.“
„Z tebe to leze jak z chlupatý deky, a potom?“
„Pak šli do ložnice.“
„No a potom?“
„Potom to prasklo.“
„Co prasklo?“
„Lešení. Bylo nás na něm patnáct.“

Mám takový sen. Jednou budu mít vlastní zahradu, na ní kopeček a na kopečku altánek. Ohniště, pár pohodlných sedátek a výhled na mraky.
Letos se ten sen napůl zhmotnil v podobě již existujícího kopečku na zahradě, která sice není tak úplně naše, ale jako by byla. Protnul se se snem o vinné révě a lučním kvítí, o kameny obložené cestičce, o letním stoupání k nejsladším a největším kuličkám. Altánek se nevejde, ale stejně!
Dali jsme mu i poetický název.
Soddenský pahorek.
Dobře, zatím je to hlavně hromada drnů a bršlice, kam by se víc hodila ta pamětní deska, ale JEDNOU!

"Padla," prohlásil Jaroslav L.
"A pátek," vydechl Marek P., který přišel s ním, a svalil se na lůžko.
Daniel von Drak přikývl a protáhl se.
"Nechtěli byste ochutnat mešní víno z roku 1620?" nabídl.
"A to se dá ještě pít?" ptal se Marek překvapeně.
"Jistě. Vraspír ho přinesl předevčírem," odpověděl biolog. Zvedl se a ze skříňky pod teráriem s anakondou vytáhl lahev a skleničky. Nalil oběma kolegům a posadil se. Víno v jeho sklence se rudě zalesklo.
"Moc dobré," mlaskl Jaroslav a Marek jen přikývl.
"Výběr z hroznů," pokýval Daniel. Natáhl si nohy na postel vedle Marka a napil se.

Gerard Lockwell se probíral dokumenty od Androgenů a pomyslně si rval vlasy. Měl pocit, jako kdyby seděl na dvou židlích, ke kterým má připoutané nohy a každá se rozjíždí opačným směrem.
Tohle měla být ta nejlepší alternativa, ze které by se dalo ještě nějak vylhat?
Co jim měla dát dost času na to, aby to nějak zvrátili?
Vrtěl hlavou. Jak tohle rada před 100 lety mohla vůbec schválit? Výběr z hrozných a ještě horších osudů Země a jejího lidstva. Opravdu prvotřídní jakost.
A na něm teď bylo to nějak zachránit.
„To jsem vážně zvědavý, co vymyslíme,“ pomyslel si a zaúpěl.

Možná si říkáte, jak jsem se vlastně dostala k medvědům, kteří žijí tak daleko. Bylo to někdy během lockdownu, smutku, depresivní spirály, ve které většinou skončím na youtube u morbidních věcí. Pamatujete na Timothyho Treadwella...?
Jenže mezi medvědí útoky se připletla medvědí story. Katmai je o tolik víc, než jen jeden starý chudák bez zubů, trpělivosti a s prázdným žaludkem.
Deannin youtube kanál mi otevřel bezednou pokladnici dojemných, dramatických příběhů s epickou hudbou, výběrů toho nejzajímavějšího, co se sesbíralo za celé léto. Ta krásná, nedosažitelná krajina mi učarovala a z tlustých medvědů se staly důvěrně známé bytosti a pak přátelé.

Gwen prohrabávala jednu skříňku za druhou.
"Nic. Musím na nákup"
"Já ti ho..."
"Syntetizované víno je hnus. Jdu nakupovat. Ohlídej mi tu rejži."
Dveře cvakly dřív, než Com stačil něco říct.

Gwen se rozhlížela po krámech. Pak si všimla nápisu 'Výběr z hroznů'.
"Dobrý den, potřebovala bych tak šest lahví. Bílé, suché."

"Jistě, máme spoustu věcí. Hrozny hněvu, kyselé hrozny, jak prostý fakt, tak celou povídku, malé košíky na chválené hrozny..."

"Rizoto bude bez vína. Mám sultánky, udělám štrůdl," oznámila Comovi.

Na těhle divnejch okrajovejch světech bude Com chodit s nima. Umí víc jazyků než 3PO a je miliónkrát sympatičtější.

“Tak co typuješ?”
BJ zvedl skleničku a opatrně si přivoněl, tím způsobem, jakým se čichá k věcem v chemické laboratoři. Když mu výpary nevypálily nosní sliznici, pokračoval k ochutnávání.
“Jednoznačně až po změně filtru, necítím v tom tvoje ponožky…” Znovu usrknul a převalil doušek po jazyku: “příchuť dezinfekce a nahnilých jablek… ne, nahnilých hroznů, ale ty jsme měli…”
Zamyslel se.
“...naposledy minulý týden. Takže je to archivní vzorek z minulého úterý.”
Hawkeye zaklel. Pak se sehnul pod postel a chvilku se přehraboval v zásobě lahví. Muselo tam být něco, co nepozná.
Jinak to s jeho titulem krále degustátorů vypadalo bledě.

Jednou vrazil Robal do zkušebny: "Mám bezva zprávu! Přihlásil jsem nás do konkurzu na poslední volné místo na Continental festu."
"Týýý vole, to je stokrát větší event než Pangram, byla by to pééécka," nadchl se Gazen.
"No nevim, zatím máme dost co dělat na sehrávání a výbavu máme nic moc," ošíval se Mael.
Aira zabrnkala na nastroj: "Jaký jsou podmínky?"
"Musíme zahrát na rozstřelováku - zadarmo. Bude tam tak dvacet kapel, některý i trochu známý, a berou jen tu nejlepší. Rozstřelovák je za týden," doplnil Robal.
"To je ložený," zklamaně Gazen.
"Zahrajem jak nejlíp dovedem, alespoň se ukážem," přijal výzvu Mael.

Strava naší stravy je důležitá.
Čím nakrmíte hmyz, to jde do netopýra.
Červi někdy chutnají po banánu, někdy po jablku, někdy po hroznovém vínu. Záleží, co jim člověk vybere.
Víno se dá kvasit. Lidi to pak pijou a otráví se a mají z toho radost.
Divně zkvašeně můžou smrdět i červi, když se zapaří a pomřou. Tohle nám fakt taky nevoní. Cítíme to až u nás ve voliérce, než je člověk přebere.
Někdy se taky začnou kuklit. To ještě sníme, ale není nám pak dobře. Když se vylíhne potemník, ošklivě smrdí a tohle fakt nejíme, přestože my brouky jinak rádi.