DMD č. 14. pro 14. 4. 2026. Téma: Nóbl

Je těžké vyhnat z hlavy "hóch", když slyším nóbl. Nebo teda vidím. Vnímám libovolným smyslem? Čert to vem. Každopádně na Zeměplochu si netroufnu. Jak se to řekne česky, no, jako že "wouldn't do it justice", máme něco takovýho? A neni ona slepá? Asi si vyrazila obě oči těma vážkama. Ne, nemyslím takový ty, co poletujou, ale příruční váhy. Příruční je max do pěti kilo, jinak se to musí dát odbavit. A já vlastně tím velkým letadlem nikdy neletěl. Jen kdysi dávno zlínem stočtyřicetdvojkou nad místním letištěm. Třeba mě František sveze cessnou, když už na kapelu dlabe, se snad už nesejdem.

Říkají 'nebe nezná vyvolených'. Smrt přichází pro všechny stejně.

Nejluxusnější zámořská loď narazí do ledovce, a i ti z nejvyšších tříd, za zvuku hudby vyzývající nebe, zmizí beze stopy pod hladinou. Tisíce duší vzaté chladem a vodou.

Krutost se přelévá světem a vybírá si - ne podle společenské vrstvy, ale podle etnika a víry. Miliony životů skončí v dýmu a ohni.

"První budou poslední, poslední budou první. Kdo chce být mezi vámi nejváženější, buď vaším služebníkem."

"Pravím vám, že nevěstky a celníci vás předcházejí do Božího království."

Katastrofy se nám možná nevyhnou, ale to jak je přijmeme, určí náš věčný status.

V roce 1520, když Turci silně ohrožovali Evropu, se církev pokusila usmířit nesmiřitelnou Anglii a Francii. Proběhl takzvaný tábor zlatavých látek. Summitu se účastnili oba králové, František I. Francouzský a Jindřich VIII. Tudor. Jindřich postavil obrovský plátěný palác s fontánami vína. František přivezl poslední francouzskou a italskou módu. Po sedmnáct dní byly turnaje a hody. Jeden den však Jindřich vyzval Františka na zápas. František byl trénovaný zápasník a Jindřicha porazil. Jindřich chtěl odvetu. František nesouhlasil. Jindřich ho vyzval na lukostřelecký souboj a dal mu svůj luk, který František neuměl natáhnout. Do dvou týdnů byly Francie a Anglie zase ve válce.

„Poslechni, Václave,“ povídá Cyril jednou o nedělní záloze, když není do čeho píchnout a v telce běží jen edukační video, kterak správně projíždět kolem staveniště na Svatoplukově. „Dostal jsi do mailu pozvánku na ten swingovej galavečer v Lucerně?“

„Ne,“ zabručí Václav a poslední sousto játrové paštiky spláchne Birellem. 

„Prej to zaměstnancům posílají jako benefit. Říkal to Oťas z cédéčka.“

„No jo, cédéčko – těm to možná posílaj. Ale rozhodně nebudou na takovou kulturu zvát vobyčejnej plebs. Modrý haleny v Lucerně!“

„Ty bys tam stejnak nešel, i kdyby tě pozvali,“ zazní z okýnka výpravčí Tonda. „Leda by to nebyl swing, ale swingers.“   

„Co po mě chceš?“ nevěděl, jestli vůbec chroptí jejím směrem. 

„Abychom pokračovali. Bavím se.“ Její hlas zněl jako trylek. Nadšený, plný života.

„Potřebovala bych klestí. Pokud to není pro pana hraběte moc špinavá práce.“

Za rachotu se z temnoty vyloupl ostrý paprsek a postupně se rozšiřoval. Oliver pochopil, že má šanci. Mhouřil oči, aby neoslepl, a po čtyřech se k němu plazil. Když ucítil na tváři slunce a uslyšel šum lesa, nadechl se a pořád poslepu vyběhl.

Culila se a vysmívala jeho předvídatelnosti. ‚Zeměmeřič Edmund‘. To tak. Hrabě Cœurderoy samozřejmě zvolil raději hon. A ona mu ho hodlala dopřát. Vyrazila.

Ani nedokázala spočítat, kolik příšerných nocí už s tím člověkem zažila! Všechny ty jeho samo a souhlásky, nekonečné hodiny opakování nesmyslných vět. Ale Líza poctivě dřela a teď je na dostizích!

Ona, květinářka z ulice, měla nařasené šaty a obří klobouk a vypadala tak šik a nóbl jako dámy v Ascot Gavotte. A profesor Higgins tam stál a šklebil se. Čekal na každé její škobrnutí, aby jí pak připomněl, že krásné šaty z ropuchy princeznu neudělají. 

A ač nesvá, dokázala přesvědčit smetánku, že je jednou z nich, jen doposud neobjevenou. A její ochránce, plukovník Pickering, se dmul pýchou. Dokázala to!

Neither Victor nor Emily was of the Upper class; however, their families loved to play pretend. Wearing opulent attire made from lavish fabrics during extravagant dinner parties. Luxurious furniture made of mahogany or rosewood was placed where guests would see it. Every single detail had to be perfect. Especially during holiday celebrations. Now that Emily and Victor were married, their families fought about who would host this year.

But Victor and Emily didn't want to pretend. Emily closed her suitcase and set it by the door. Their family might kill them later, but there will be no pretence during Christmas.

Di, Vo, Ké ho poháněly vpřed. Metoděj stoupal vzhůru. Skleněné schodiště tiše křupalo pod nohama. Zimní zahrada zůstala hluboko pod ním, holé šlahouny prorůstaly noční oblohou. Paprsek nafialovělého světla ukazoval směr, dráždil představivost, oslňoval a vábil. Přilétaly můry, pokládaly se před chlapce a vlastními křídly mu dláždily cestu. 

„Nezastavuj! Jsi blízko.” 

Pod botou zachroupalo další tělíčko. Metoděj zaváhal.

“Pokračuj!” Di se mu hladově zakousla do krku. „Poslední krok!”

Propadl se do snu.

Určitě nebyl jeho.Takový luxus nikdy neviděl. Nohy zapadly do měkkého koberce s vysokým chlupem. Z nekonečných bílých zdí na něj shlížely zlacené rámy vyplněné obrovskými plochami chladných zrcadel.

"Devla, Nikola, už si slyšela? Patrik a Denisa budou mít bijav!"

"Čhaje, Žaneta, to nemyslíš vážně! Dyť sou spolu teprv půl roku, ne?"

"No a co, vona ho kamela a von ji taky. Jeho familija už se domluvila s její familijou. Všechno je dohodnutý."

"A kde to bude? Protože voni nemaj moc love na nějaký velký oslavy."

"Říkala Denisa, že to chtěj udělat v kulturáku na sídlišti. No a teď poslouchej – Denisa říkala, že nemá love na šaty. A já jí povídám – miri daj vždycky ví, co dělat."

"No a co udělala?"

"Objednala šukar šaty na AliExpressu!"

"Na AliExpressu? Rajkane!"

"Margaret, jestli nepřestaneš vrčet, budeme ti muset dát na krk cedulku Pozor, kouše," konstatoval Hawkeye.

"Některé pacienty by to mohlo nepřiměřeně rozrušit," dodal Trapper.

*

"Co se děje, majore?"

"Dej mi... nic. Špatné zprávy z domova, tady mě to ubíjí, špatně spím, já... nemůžu... potřebuju... oraz," Margaret zabořila hlavu do dlaní.

*

"Kam přesně..."

"Vítej v luxusním hotelu," vede ji Hawkeye, "máš tu všechno: deky navíc, vynikající drink i s paraplíčkem, čokoládu, pouze rok starý módní časopis..."

"Vždyť je to Bažina."

"La Bažina," ukáže na ceduli, "na 24 hodin je jen tvoje a nikdo tě nesmí rušit. Nejvíc nóbl podnik široko daleko!"