Čtyřlístek

Čtyřlístek jel na výlet.
„Budu řídit,“ povídala Fifinka a všichni souhlasili, protože to řekla opravdu přísně.
Po chvíli si Bobík postěžoval: „Nemohli bychom si dát svačinu? Mám hlad.“
„To vydržíš,“ uklidňovala ho kamarádka
„Já bych tedy taky zastavil,“ přidal se Pinďa, „jsem z toho sezení celý ztuhlý a chci se proběhnout.“
Fifinka se zlobila. „Ale takhle nikam nedojedeme, to je katastrofa!“
Myšpulín se najednou usmál. „Ale dojedeme, mám na to vynález! Pak pojedeme rychleji.“
Fifinka tedy zastavila, aby ho Myšpulín mohl přidělat do motoru. Při čekání se Bobík najedl a Pinďa proběhl, takže byli všichni spokojení a výlet si užili.

„Co to Myšpulín zas dělá? To zas bude nepořádek.“
„Klid, Fifi, pomůžeme ti s tím.“
„Tak a je to tady! Představuji vám úplnou vědeckou novinku: DŽIN.“
„DŽIN? Deformované Železo Inteligentně Nakřáplé?“
„Ne, Bobíku. To bude Dupající Želva Infantilně Neužitečná.“
„Nebo možná Doopravdy Žalostný Integrální Nesmysl.
„Haha! Tak to se povedlo. Mohlo by to znamenat i Divný Žrout Inbusových Nástrojů.“
„Dost! Nechte toho! Náhodou to znamená Domácí Žehlicí Inteligentní Nástroj a je to všestranný domácí robot.“
„No potěš. Jestli to bude stejně inovativní jako MADOR nebo tvoji RODOMíci, tak to zase bude pěkná katastrofa. A uklízet to po něm budu já!“

„Naše malá Algie se ztratila! Co já si bez ní počnu?“
Anča a Pepík už sice byli dospělí a podfukům a kouzlům se vyhýbali obloukem, ale tohle jim nedalo. V Ušíně se doptali, kdo ji viděl naposledy, a pak se vydali po stopě z oblečení, které Algie cestou odhazovala.
„Ančo, oni ji tu drží v kleci! Dělají na ní pokusy, na chudince.“
„Rychle, než někdo přijde. Pustíme ji ven.“
Ale Algernon jen zavrtěla čumáčkem a rozběhla se na opačnou stranu, skrz labyrint, za sýrem.
„Ty dnešní děti jsou ale vážně blbý jak necky,“ posteskla si Anča na útěku z laboratoře.

V Třeskoprskách se chystala mikulášská nadílka.
„Uděláme čerty ze švestek,“ řekla Fifinka.
Bobík šel na půdu pro sušené švestky. Vtom zaznělo hlasité křupnutí a pád.
Fifinka přiběhla k potlučenému Bobíkovi. Vyčítavě pronesla:
„Už několikrát jsem říkala, že ten žebřík potřebuje opravit!“
„A co udělat pojízdný žebřík?“ napadlo Myšpulína.
Brzy měl vynález hotový. Dvě tyče, dole připevněné pohodlné stupátko.
„Když se sešlápne,“ vysvětloval, „vyveze vás nahoru!“
Bylo to báječné.
Později Fifinka požádala Pinďu, aby jí shora přivezl suché prádlo.
Když byl Pinďa v polovině žebříku, křuplo to a stupátko se zastavilo.
Pinďa nakonec slezl sám.
Druhý den přinesl Bobík nový žebřík.

Fifinka při drhnutí hrnců sršela hromy, blesky a vykřičníky. Od rána se nezastavila. Bobíkovi napekla lavor buchet, Pinďovi přišila utržený knoflík, zachraňovala Myšpulína při jeho záchranné misi a ještě stihla navařit oběd. A kluci jí nepomůžou ani s nádobím! Jako obvykle se ztratili do laboratoře. Který nepoužitelný vynález to bude tentokrát?
Dveře do kuchyně se otvírají ...
FIFINKO, ABYS NA NÁS NEMĚLA PIFKU, VYROBILI JSME TI P.I.F.K.u! Pomocnici Iritované Fifinky: Kybernetický Automat.
Fifi robota nedůvěřivě pozorovala. CO TO UMÍ?
JE SPECIÁLNĚ VYVINUTÁ PRO MYTÍ NÁDOBÍ!
Vyzkoušeli ji, myla dokonale. Odrhla hrnce dočista do čista i se smaltem. Fifinka byla skutečně IRITOVANÁ.