Milá Keneu, ačkoliv jsem se letošní Vánoční nadílky neúčastnila, zaujalo mě tvé přání týkající se povídky na téma herecká recyklace. Znělo to šíleně a já v tu dobu měla náladu napsat něco šíleného. Snad tě tedy můj malý dárek potěší. Omlouvám se za pozdní vložení. A varování nakonec - neprošlo betou, takže to fakt bude děs...
Milá Ebženko,
přeji Ti veselé Vánoce a ještě hezčí Nový rok. Bylo mi ctí být letos Tvým Ježíškem a doufám, že se Ti povídka) bude líbit. :) Prologem budiž drabble, zbytek přibude doufám co nejdříve.
A už do budoucna se omlouvám za kapánek přisprostlého Severuse, ale on si prostě nedal říct...
Nezbývá mi než upozornit, že dnes pracuji v HTML poprvé v životě a podle toho to taky vypadá... Buďte tedy prosím shovívavý, co se vzhledu týče.
Milý Owsi,
letos jsem trochu porušila svou zásadu, že budu vždycky obdarovávat někoho, koho osobně neznám. Tebe jsem už poznat stihla (a jsem za to moc ráda), ale tvému přání se prostě nedalo odolat :) chtěl jsi něco, co by tě zahřálo, čímž si teda nejsem úplně jistá, jo. Ale jinak se to snad číst dá. Přeju ti krásné Vánoce, veselé svátky, slunce v duši a tak vůbec!
P.S.: Omlouvám se za drobounké zpoždění. Kdy jindy už má vypadnout wifi, když ne čtyřiadvacátého prosince večer!
P.P.S. - soundtrack:
Milá Erys,
poněvadž jsem využil Tvého prohlášení, že se může jednat o román, tak pro mne byl 25. prosinec poněkud šibeniční termín. Vkládám zatím první část. Druhá bude následovat (doufám) ještě před koncem roku a naplní (doufám) přání zmíněné ve Tvém dopise. Vím, že jsi toužila po dobrém konci, avšak aby mohl příběh skončit dobře, musí se nejprve zkomplikovat. Snad Tě neurazí ani téma, ani zvolený pár.
Přeji Ti veselé Vánoce, klidné prožití svátečních dnů a spoustu kouzelných okamžiků.
Milá Blanco,
bylo mi ctí být letos Tvým Ježíškem. Nejsem si jistá, jestli jsem se trefila do tvého přání, tématu a vkusu. Doufám, že alespoň trochu ano, i když se v dárečku nevyskytuje ani jeden živý lev nebo lvice. Přeji krásné Vánoce!
Aries děkuji za konzultaci místně i časově vhodných svátků, byť jsem se o vybraný svátek nakonec skoro ani neotřela. V povídce není ublíženo žádné osobě ani lodičce a zvířátkům jenom malinko.
Budou Vánoce. Chtěla by mu připravit opravdu nevšední dárek...
To bylo tenkrát. Všichni se v euforii opájeli nabytou svobodou. Svobodou všeho, hlavně svobodou dělat si co chtějí bez ohledu na druhé.
Vavila Ignatěvič a Nastasja Petrovna
Stalo se v slavném sídelním Kyjevě, že kníže Vladimír, jasné slunéčko, uspořádal velikou hostinu. Pozval bohaté kupce, bojary i bohatýry, i vdovy počestné pozval, i žebráci a sirotci našli u stolu místa. Když byly hody v polu hodování, když byly stoly v polu stolování, začali se všichni něčím chlubit, i začali se všichni chvástat, vychloubat. Bohatý se chlubí svým bohatstvím, silný bohatýrskou silou, hlupák se chlubí mladou ženou, chytrák starými rodiči.
Jestli Jacek něco nesnáší, je to vstávání v sobotu v šest ráno. Nic jiného vám ale nezbývá, když máte velmi tajnou schůzku a váš protějšek tají i vlastní utajení. Touhle dobou není nikde ani noha. Dokonce ani v zatraceném Prátru, ze kterého už má dlouho špatné spaní a bolehlav.
Ležím v křesle u krbu. Přimhouřenýma očima pozoruji plameny. Občas mrknu i k oknu, za kterým se sypou vločky. Napadne mě, jak dlouho nám zase vydrží. Protáhnu se a spokojeně zavrním. Otočím se ke stromečku, čímž nastavím hřejivému teplu další část těla. Při pohledu na blyštivé koule a zářivá světýlka zamrskám ocasem.
Položím hlavu zpátky na tlapky. Povzdechnu si a prsknu. Kde se ten můj člověk dneska toulá? Vždyť jsou Vánoce? Má přece být tady a drbat mě na bříšku. Nebo na zádech? Prostě tam, kde na to budu mít zrovna náladu... Nezapadl on někde? Ale sněhu přeci tolik není...
