DMD Bonus č. 1 pro 3. 4. 2014. Téma: Biografie

Chaos.Narodila som sa do sveta, ktorý mi nikdy neporozumel.
Ak som aj niekedy mohla byť normálna, vďaka puritánskej výchove fanatickej matky som bola najväčším outsiderom školy.
Radšej som sa ľuďom vyhýbala.Nebola som populárna, nebola som pekná. Bola som nikto.
Rozvíjala som svoju schopnosť a začala som byť naozaj dobrá.
Iba matka, boh a tmavá komora.Iné som nepoznala a ples mi prišiel ako príležitosť konečne okúsiť "normálneho" života.
Ešte nikdy som sa necítila taká ponížená ako v ten večer. Postriekaná krvou, posilnená nenávisťou, postarala som sa aby všetci tí, čo sa zo mňa smiali, umreli v ohnivom pekle.

Na svět přišel.
Křičel. Rostl. Těšil. Doufal.
Doufal.
Doufal.
Dopis dostal. Jásal. Balil. Očekával.
A vlak pouštěl dým.
Tři potkal. Obdivoval. Uctíval. Zbožňoval. Podlézal. Vychvaloval. Vnucoval. Záviděl.
Záviděl.
Záviděl.
A oni ho nedoceňovali.
Vlkodlaka odhalil. Jásal. Nebyl nejhorší.
Chlácholil. Naučil. Přeměňoval.
A čas plynul.
Málo mluvil. Hodně poslouchal.
Poslouchal a pamatoval.
Pozoroval je. Myslel na ně. Miloval je. Nenáviděl je.
Rozmýšlel.
Rozhodl.
Zradil. Musel.
Musel.
Musel.
A dvanáct let jako krysa. Stály za to.
Zjistil. Chřadl. Utekl.
Pomohl mu povstat.
Voldemort nikdy nepoděkoval.
Utíkal. Schovával. Strádal.
Litoval.
Sebe litoval.
Na konci svého života zaváhal, když měl zabít. Aspoň že tak.

Těpéro sombréro, tak co život?! Já sem Švitorka, švitořící toastovač a ze všeho nejvíc miluju, když si dá někdo toast. Vyrobila mě firma Křápol, a.s. a stál sem $19,99 + daň.
Sloužil sem věrně na palubě lodi důlní těžařské společnosti Červený trpaslík. Nevím proč, ale s posádkou sem si příliš nerozuměl. Sem veselý společník u snídaně, ale nikdo si nechtěl dát toast.
Skončil sem v kontejneru rozmlácen na 3000 malinkých kousků. Následně opraven jako pokusný králík k opravě lodního počítače. Momentálně čekám, co bude dál. Jen vím, že se mi snížila životnost.
Takže se ptám, dá si někdo toast?

Od mládí ho světlo fascinovalo. Odrodil se a dveře rodinné krypty se při jeho návratu jednou neotevřely.
V Ankh-Morporku nebudil děs, jen mírné znepokojení a smích svou výslovností. A Černou stuhou s jejich kakaem. Pracoval na tom tvrdě.
Co se tady dělo se světlem! Propadl ikonografům.
V Kometě zažíval skvělé časy s barvou a temným světlem. Jako novinový ikonograf se stal známou neškodnou figurkou, co se občas rozpadne na prach. Přestože měl fyzickou sílu vojenské roty, nadpřirozené schopnosti a byl prakticky nesmrtelný. Nechápal lidi.
Nikdy se nepovažoval za laskavou osobu. A doufal, že aspoň lord ze Slova má stejný názor.

Buffy Summersová, sexy prsnatá blondýnka, tá čo sa pofľakuje na cintorínoch. Premožiteľka upírov, vyvolená. Osudom predurčená, jediná. Práca snov! Dvadsaťštyri hodinový pracovný režim bez platu či poistenia. Škola a buzerácia pozorovateľa. Boj s démonmi a zranenia. Drhnutie krvi zo šiat, aby si mamka nič nevšimla. Zlomené nechty, rozcuchané vlasy a módny nevkus upírov. Mala to ťažké a tak sa s tým nekašľala. Prvú školu podpálila, z druhej zostali len trosky. Upírov zabíjala aj s nimi spala. Bola jediná a zrazu sú ich tisíce. Mágia jej vďačí za zánik a smrť to s ňou už vzdala. Zomrela dvakrát a stále žije.

Narodil se za jevištěm. Jeho matka měla naštěstí celé druhé jednání pauzu, takže nebyl třeba ani záskok. Pláč novorozence maskoval na scéně šťastný otec hurónským smíchem.
Kojenecký věk strávil na jevišti, přisát k mateřskému ňadru. Windsorské paničce to ještě prošlo, ovšem kojící Titánie byla poněkud silná káva.
Krize přišla, když se poprvé zasmál. Byl tehdy skryt v kašírovaném dubu, takže to znělo jako siréna. Někdo v hledišti zaječel "Hoří!", publikum uteklo uprostřed hry a on navždy zanevřel na komedie.
Pokus o romantickou roli ztroskotal na jeho chuti k jídlu. A rostoucím bříšku.
Přijal svůj osud a nadále zpívá s kozly.

Většinu života ho považovali za blázna a nikdo nechtěl kupovat jeho obrazy.
Zbytek svého střízlivého vědomí utápěl v absinthu, chtěl se stát duchovním a žít prostým životem mezi prostými lidmi.
Zamilovával se do žen, které se k němu nehodily nebo o něj nestály.
Jeho přátelství byla nestálá, ale přesto mu na nich velmi záleželo. Svého bratra Thea miloval nadevše a byla to oboustranná láska.
Ale přes to všechno neštěstí v něm přetrvávalo něco krásného a plného naděje, co se posledních deset let jeho života dralo na povrch pomocí štětců nanášejících na plátno paletu barev, které pro něj znamenaly celý svět.

Bonifác Nasralvhrnec měl se svým příjmením odmalička peklo. Táta jej však učil rány přijímat i rozdávat, a tak časem posměšky ustaly. Byl chytrý a šikovný, vystudoval gymnázium a posléze práva. Pravda, pro učitele obvykle byl prostě jen Bonifác, případně Hrnec. O slušnou práci však nezavadil, upřímnější potenciální zaměstnavatelé mu říkali, ať jde do konkursu znovu po změně příjmení. Na to Bonifác nepřistoupil, vždyť kdysi s tatínkem u dědečkovy smrtelné postele přísahali, že své příjmení uhájí.
A tak to začalo: pomocný dělník na stavbách, obskurní ubytovny s pochybnými existencemi, alkohol, rvačky, první basa, později několikrát znovu.
Tak skončil hrdý Bonifác N.

Keď som mal prvú tvár, požičal som si časovú kabínu.
Keď som mal druhú, hral som na flautu.
Pri tretej tvári som pracoval pre spojené národy.
So štvrtou tvárou som mal robotického psa.
Piata tvár nosila dekoratívnu zeleninu na klope saka.
Keď som mal šiestu tvár, bol som súdený.
Otázniky boli mojim symbolom pri siedmej tvári.
Moju ôsmu tvár bolo viac počuť než vidieť.
Na deviatu tvár by som najradšej zabudol.
Pre desiatu tvár bolo všetko fantastické.
Jedenásta sa bála štyroch zaklopaní.
Dvanásta cestovala s dievčaťom, ktoré nemohlo existovať.
Ale všetky, aj tá trinásta mali skvelý vkus pri výbere oblečenia.

Po skončení konzulátu se Vespasianus stal v roce 805 prokonzulem Británie, která byla tehdy provincií Římské říše. V roce 810 odmítl složit funkci, vyhlásil nezávislost Británie a prohlásil se britským císařem.
Následovala konfrontace s císařem Neronem. Invaze do Británie roku 816 skončila Vespasianovým drtivým vítězstvím, kdy porazil pětkrát větší římskou armádu pomocí nových zbraní a vojenské taktiky.
Po Neronově sebevraždě uzavřel s novým císařem mír, a věnoval se tvorbě moderních zákonů a systému daní. V roce 869 zavedl Ústavu a abdikoval.
Podle nové Ústavy byl vytvořen Britský parlament a funkce prezidenta. Prvním prezidentem byl zvolen Vespasianuv rádce Bohemius Andrew Martinaqus