Začalo to, ostatně jako mnoho jiných věcí, pohřbem.
Hranice ještě nevychladla, a objevily se uštěpačné poznámky. Netrvalo dlouho, a vzplanula válka.
Bohové se přidali. Přímo do boje ne, jen pozorovali, a sem tam "zasáhli".
A pochopitelně se sázeli.
"Ještě pořád doufáš, že jí to nevyjde? Podívej se na ně, jsou všichni zpití do němoty."
"On má pořád čistou hlavu."
"Medovina mu jí nepopletla, pravda, ale ta holka ano. A to tvoje zakrákání ani nevnímal."
"Nerad ti kazím radost, ale podíval by ses na tu malou cedulku, co visí na tom rohu?"
"JEN NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ? Tak tohle ti nesežeru, Černý!"