Městečko Phoenix

Ten cirkus stál nekřesťanský prachy, ale Annie nás nakonec uprosila.
Ještě dlouho po skončení představení jsme ji nemohli odtrhnout od mříží s ochočenou opicí. Když se nám to konečně podařilo, pověsila se na hrazdu a odmítala slézt.
Za rok přijeli znovu. Trávila u nich každičkej den, dokonce s nima jednou povečeřela. Říkala, že ji principál Paolo naučil chodit po provaze.
Když jsem odpoledne mířil do saloonu, zrovna nad kaňonem natahovali lano. Blázni, pomyslel jsem si.
Hodinu nato do výčepu vběhl hrobník Saxon.
„Barnaby, nebudete věřit! Annie kráčí vzduchem jako Ježíš po vodě!“
Věřil jsem.
Málem jsem se tím pivem utopil.

Když jsem s plackou šerifa na hrudi vešel do cely, abych se zeptal na chlapíka, kterýho večer otrávil, civěl do podlahy a zarytě mlčel.
Vyfasoval deset let.
Dva měsíce po propuštění ho zašili znovu. Tentokrát jsem do cely vkročil s Biblí pod paží, abych se zeptal, jestli mu můžu bejt nějak užitečnej.
„Vás nezajímá, proč jsem to udělal?“
„Nepopírám, že bych tu odpověď rád slyšel, ale tomu mrtvýmu už to stejně nepomůže, ne? Tak co? Dáte si trochu kafe a hodíme řeč?“
Očima lékárníka Lloyda problesklo nefalšované rozčarování. Když mu v dlaních přistál kouřící hrnek kávy, rozpovídal se o euthanasii.

Do uplakaný vdovy měla Žhavá Líza daleko. Když mladýho Jonese před deseti lety pověsili, otevřely se jí nekonečný možnosti jak naložit se znovunabytou svobodou. Tak si sbalila kufry a odjela z města. Nikdo netušil kam.
Až do včerejška.
Vystoupila z rychlíku ze San Diega, dorázovala do saloonu a celej večer ochotně vypravovala štamgastům historky o dobrodružných plavbách kolem světa.
„Víte, na moři se chlastá rum. Tam do sebe za den nalejete tolik rumu, že vám večer teče vočima.“
„Hotovej ráj, ne? Proč ses vrátila?“
„Protože se mi stejskalo.“
„Po dětech?“
„Ne.“
Vyzunkla dvacátou skleničku a něžně se usmála.
„Po whisce.“

Doktorův poslíček mě vytáhl z postele v jednu ráno. Drmolil o nějakým večírku na Ewingově farmě. O tom, jak se Praštěná Rózy rozháněla puškou tak dlouho, až vystřelila a zasáhla starou Liberty Lolu, která si teď úpěnlivě žádá moji přítomnost.
Nevím, jak jsem ve svým věku dokázal uběhnout takovou dálku. Běžel jsem, co mi nohy stačily, abych tam dorazil včas. Abych ji vyslechl. Abych jí třeba ještě stihnul říct, že se nemusí bát. Že ji Bůh neopustil.
Když jsem dochvátal ke smrtelnýmu loži, chytla mě za košili a posledním dechem zachrčela: „Tak jseš poslední, Barnaby. A poslední je co? Pukavec!“

Přijela k nám na sklonku léta. Elegantně seskočila ze sedla svýho grošáka, rozrazila dveře saloonu a podmanivým hrdelním hlasem povídá: „Kde máte kováře?“
Zatímco se chlapi předháněli, kdo jí zaplatí pití, Rudy se postavil a: „Kovář jsem já,“ pravil zvučně, aby přehlušil všechny ty uslintaný tlučhuby.
Stočila k němu pohled svých třpytivých obsidiánových očí.
„Můj kůň potřebuje novou podkovu. Jestli to stihneš do soumraku, dobře zaplatím.“
A tak Rudy v záři zapadajícího slunce dokončil svou práci a přijal naditej měšec.
Na jméno se nezeptal. Kdyby to udělal, možná by ho článek o popravený nájemný vražedkyni Mary Sue Morstanový překvapil víc.

"Jen přes moji mrtvolu," procedil skrze zobák trpaslík.
Ještě ale nebylo vyhráno. Za zády se jim začaly vynořovat temné stíny. Lovec nebyl sám. Jeho kolega se zbaběle schoval, utekl a přivedl s sebou šerifa Hickoka a jeho po zobák ozbrojené kačery.
"Nebylo toho krveprolití už dost?" navrhl reverend Barnaby.
Pohledy všech na něm ulpěly. Ticho by se dalo krájet.
Reverend vytáhl z kapsy bibli. Chvíli jí listoval. Pak ji odhodil a vytáhl Příručku mladých svišťů. Po chvíli prohlížení nespokojeně odhodil i ji. Vytáhl z kapsy mapu a rozevřel ji.
"Pokud toho necháte, ukážu vám, kde je pořádná zásoba whiskey zdarma!"

Bylo pro vás těžké vyrovnat se s funkcí místního duchovního?
Když máte na výběr mezi Biblí a oprátkou, velice brzo se v Bibli naučíte číst. A po čase zjistíte, že už cestu k Bohu hledat nemusíte, protože stojí přímo vedle vás.
V čem spočívá tajemství zájmu o vaše kázání? Co z vás dělá tak oblíbeného reverenda?
Bejt pastýřem je jako bejt hostitelem. Lidem, který pozvete, nasloucháte. Dětem nenutíte svíčkovou, hladovým nepodáváte krupicovou kaši a všem bez rozdílu nabídnete dezert. Když je třeba, tak skleničku něčeho ostřejšího.
Když jsme u jídla, je pravda, že rád snídáte tlačenku?
Jenom když mám kocovinu.

Kdysi jste platil za nejrychlejšího pistolníka Arizony. Po kom jste to podědil?
Děda se živil výrobou zbraní. Sám byl vynikající střelec. Ve stáří už pak ale střílel na všechno, co se hejbalo.
Ben Stark měl také dobrou trefu...
Narážíte na přepadení toho poštovního dostavníku? To udělal jenom proto, aby zadržel anonym pro matku. Kdyby ho dostala, skončil by s vidlema v zádech, děvkař.
Je pravda, co se povídá o vás a Samovi? Že jste ho nikdy nepřestal milovat?
A co jsem s tím idiotem měl dělat? V mladším bráchovi vždycky vidíte malýho kluka. I když vám u hlavy drží pistoli.

Někteří tvrdí, že už když se narodil, svíral v jedné ruce Bibli a ve druhé dynamit.
Někteří tvrdí, že je ve své úloze duchovního pastýře poněkud neortodoxní.
Přesto se dnes na jeho nedělní kázání stojí fronty.
Jeho jméno slyšel každý, kdo se tu narodil.
Jen hrstka lidí však zná tajemství reverenda Barnabyho!
Toužíte zjistit, co před vámi skrývá?
Rozkryli jsme jeho temnou minulost!
Jaké břímě s sebou nese tento osudem zkoušený muž?
Jaké strašlivé prokletí sužuje rod Starků?
Jaký vztah měl se svým bratrem Samuelem?
A je pravda, že si po ránu nejraději dává tlačenku?
Čtěte rozhovor na straně 3!

Když jsme byli mrňata, malovali jsme na obrovský dřevěný vrata Banesovy stodoly koně a představovali si, jak na nich vyrážíme do boje.
Ruce jsme měli od hnoje.
Když jsme chodili do školy, kreslili jsme na tabuli sprostý obrázky a ukláněli se před očima třídy.
Šaty jsme měli od křídy.
Když jsme odrostli školní docházce, netrvalo dlouho a naše kreslířský umění ustoupilo umění střeleckýmu. Pozorovali jsme obrazce dýmu stoupající z našich koltů se zatajeným dechem.
Prsty pošpiněný střelným prachem.
Je zvláštně uklidňující sledovat Annie, jak na čistej list papíru čmárá barevný poníky.
I když má od toho anilínu zamazanou i pusu.