DMD č. 18. pro 18. 4. 2017. Téma: Těžko na cvičišti lehko na bojišti

Další várka nováčků. Zelení a neschopní. Alliser Thorne si povzdechl, tohle bude velmi náročný výcvik…
„Lord Snow a ser Prasátko si myslí, že pro ně pravidla neplatí… Určitě nám rádi předvedou pořádný souboj,“ ušklíbl se ošklivě.
„Nebudu se Samem bojovat.“
Tlačil na ně, až z nich vyždímal to nejlepší, co v nich bylo. Jona nesnášel pro jeho absolutní nedostatek disciplíny, cítil však, že z něho může být dobrý vůdce. Samwella považoval za ostudu svého rodu, byl si však vědom jeho sečtělosti a schopnosti strategického myšlení.
Věděl, že ho nenávidí. Neměl potřebu být oblíbený. Připraví je na život, který je čeká.

V modrém salonu se servíruje čaj a klepy.
„Vůbec se nestrachujte, má drahá. Francis mě ujistil, že britské velení připravuje průlomovou ofenzivu. Do konce léta tato prokletá válka skončí, buďte si jista. Výcvik našich dobrovolníků je v plném proudu, a jak Francis zdůrazňuje, nemohou být připravenější. O ládování děl mluví i u večeře. Muži jsou tak atavističtí.“
Šedovlasá služebná dolévá šálky.
Její Charlie vyměnil dřinu v uhelných dolech za dřinu na cvičišti. Zítra odjíždí do Francie. Zítra požádá pána, aby jí to místo ukázal na mapě, aby se mohla za Charlieho a ostatní chlapce lépe modlit. Jmenuje se to Somma.

Porada skončila. Břichnáč se balil k odchodu, když za sebou slyšel hlas: „Jsi na toho kluka moc měkký.“
Otočil se. Za ním stál vedoucí bystrozorů. „Na co narážíš, Moody?“
„Na mladého Weasleyho. Kdyby mě udělal takový kopanec, potrestal bych ho.“
Pochopitelně. Alastor proslul svým nekompromisním přístupem ke stážistům. Adepty proháněl jak nadmuté kozy. Své heslo VŽDY VE STŘEHU prověřoval pověstnými přepadovkami ve tři ráno.
„Bystrozoři potřebují tvrdý dril,“ nedal se Břichnáč, „musí se naučit okamžitě reagovat, aby nikdo nepřišel o život. Přemýšlí až po akci. U nás je to naopak, je nutné nejprve zhodnotit situaci, až pak zvolit vhodné kouzlo.“

Zatímco spal, zašili mu do žaludku kameny.
Ráno se na cvičišti sotva ploužil, těžko mu, přetěžko.
Za trest vytíral večer záchody, pořád dokola, sotva začal, dávil se. Když konečně hotov, přišli mazáci, prasata.
Žaludeční šťávy nakonec rozmělnily šutry na bláto. Noční můry se sletěly na ten div podívat, leč zapomněly na svou nakynutost a zapadly.
Za tváře zvlhčené slzami bit, tak plakal dovnitř a zaléval.
Na bojišti zahnáni do bažin, první bublali důstojníci, prasata, těžká výstroj a balvany pod levou plící stahovaly všechny vojáky do lepkavého objetí. Vychrtlý a lehký strhl uniformu, na zádech křídla motýlí, zatřepotal a vznesl se.

Měl dojem, že celý život jen škrabe brambory.
Brambory k obědu. K večeři. Brambory pro každého.
A to jen proto, že byl nejmladší. To není fér.
Udělal by cokoliv, aby těm zatraceným bramborům unikl.
Dal se k armádě, sotva rekrutování začalo. Výpady přes hranice byly vzácností a stejnokroj byl cestou, jak imponovat děvčatům.
To nevydrželo.
Zima, mokro a za libovolným kamenem se může schovávat nepřítel. Lidi umírají, a to přece není správné.
Když nenajde cestu ven, taky umře.
Kuchyně shání pomocníky? On je nejlepším škrabačem brambor v okolí!
Do další bitvy už nevytáhl. Své zaměstnání našel jinde.
Miluju škrabání brambor!

"Další příklad. Pokračuj!"
"Dvacet sedm krát...," soukala ze sebe.
Pohyb za oknem.
"Un oiseau! Une agasse! Znám o ní písničku, mohu ji předvést!" zazářila nadšením.
"Nikoliv, Adélko. Pojď zpátky. Pověz mi raději něco o králi Williamovi."
Hlava jí vřela. Bylo toho moc. Chtěla něčím pořádně praštit o zem. Přesto, ty mírné oči ji bez dalších slov znovu připoutaly ke knihám.
Často na ten pohled vzpomínala, když profesoři pouštěli hrůzu. Ona se nemusela bát. Škola byla slušná, Adèle Varens proplouvala jejími vodami bez potíží. Proměnila bitevní pláň v jeviště vědění.
Jen v tanci měla trochu skluz. Dohánět ho byla lahodná odměna.

Mistr Hjalmar se v Gunnarovi viděl.
Trávili spolu dlouhé hodiny teoretizováním, kreslením grafů, disputacemi, rozebírali, proč jsou v některých částech Mezsvětí patníky blízko u sebe a jinde zas dál, jaké jsou společné znaky míst, kde se k sobě přibližují dva nebo víc elementárních kruhů, a jak souvisí se zemskými siločárami, katalogizovali bytosti Mezisvětí...
Ayreho u sebe mistr trpěl jen z nutnosti a téměř ho nenechal promluvit. Pokud chtěl Ayre znát odpověď na nějakou otázku, udělal nejlíp, když se zeptal Gunnara. Nebo si našel odpověď sám, v Mandale.
Ayre Gunnarovi záviděl.
Do toho dne, kdy Gunnara při posledním zasvěcení pohltil Oheň.

Pán veliteľ, keď ma zobrali do armády, mal som cvičiť a pripravovať sa na všetky možné situácie. Už som mal toho dosť, behanie vo výstroji sa strašne preháňalo. Keď som sa sťažoval, že tá námaha nás skôr zničí ako posilní, povedali mi, že vraj ťažko na cvičisku, ľahko na bojisku. Samozrejme, tu na Okinawe boj nebol, nehrozil, makali sme ďalej. Číňania boli porazení a nemali šancu sa sem priblížiť. Ale povedal som si, že možno proti Američanom...
No a? Američania predsa prišli, vojak!
No a tí smradi nás tu zabetónovali v bunkri! Bolo len cvičisko. Bojisko pre nás už nebude.

Prsa malá, vlasy tmavé, ale zajímavá. Růžové tričko. To znamená submisiv. Bílý proužek. Má ráda experimenty.
Studuje vysokou školu. Zlobivá holka volá po potrestání.
Hledá ženy i muže? Zlobivá holka volá po nápravě a noci ve třech.
Znamení Býka? Masojedka. Dobrá manželka. Má ráda tradiční hodnoty. Sobecká a poživačná. Čtyřikrát zlobivá holka!
Napíše zprávu.
„Dáme jedno pivo?“
„Proč ne.“
Klobásy se ani netkne. Vegetariánka? Popírá vlastní podstatu? Zlobivá holka!
„To si zaslouží trest!“ Zkroutí jí ruce za záda.
„Pusť mě!“
„To je BSDM a to je sexy!“
„Seš normální?“
Všechny holky jsou stejné. Zajímají je jen chlapi s naditou peněženkou.

Otec jí řekl: "Nemusíš přesvědčovat mne, mé dítě. Ale toto rozhodnutí nemohu udělat bez souhlasu své rady."
Strávila celý týden přípravami. Prošla zaprášené městské archivy, překládala doklady, cvičila si projev před zrcadlem. Našla si záznamy o Tar-Ancalimë a jejích následovnicích, připravila si argumenty o Ar-Pharazônovi.
Konečně nadešel okamžik pravdy. Vzala si své nejvznešenější šaty a předstoupila před radu. Největší gondorší murdci, velvyslanci z Rohanu a od jiných spojenců, byla tam její matka i otec, správce a jeho žena, a i její bratr.
Když dokončila svojí řeč, napjatě čekala, kdo se první ozve.
"Proč se to nezavedlo už dříve?" zazněla otázka.