DMD č. 29. pro 29. 4. 2018. Téma: Tetovaný

„Siriusi!“ vykřikla Walburga Blacková. Temperament Sirius očividně zdědil právě po ní. Budoucí dědic rodinného impéria se raději zdržel odpovědi.
„Vydržela jsem toho hodně,“ ztišila hlas unaveně a upravila si širokou sukni. Sirius protočil panenky. Kdyby se mu matka dívala do očí, pravděpodobně by mu vynadala. Nepochyboval, že to udělá tak jako tak.
„A kolikrát jsem ti říkala, abys nenosil tuhle bundu?“
„Ale-“
„Je to špinavá hadra,“ nenechala se odbýt. „A nastydnou ti záda.“
Teatrálně rozhodila ruce. „Ne, všechno bych pochopila. Nebelvír. Dlouhé vlasy. Motorku! I tu strašnou bundu. Všechno.“ Na okamžik se odmlčela. Procítěně vzala syna za zápěstí. „Ale tetování?“

Když ji spatřil stát na rohu, natěšeně se usmál. Dnes se jí konečně pochlubí!
Vrhla se mu kolem krku. Měla skvělou náladu a očividně se také nemohla dočkat, až se mu s něčím svěří. Jakmile se pozdravili, začala.
"Víš, co? Tak se fakt budeme stěhovat! Není to úplně úžasný?! Už jsem to v tom našem bytečku nemohla vydržet! Konečně budu mít normální pokoj!"
Znejistěl. "Aha... A kam?" přerušil ji.
"Ale neboj, jenom kousek, do Urxovy, to je na osmičce..."
Zbledl. Ač bylo vedro, rychle si nasadil mikinu. Na rameni se mu totiž skvělo nedávno pořízené tetování.
3 beats u all!

Hoši dorazili ke koupáku.
Za improvizovanou cedulí ,,Koupaliště Klno", pamatující již lecjaké časy,
se nacházela nejprve krytá hala, a když se jí prošlo, pak za prosklenými dveřmi
venkovní bazén.
Kluci pochopitelně nebyly žádné padavky, aby se v krásných dubnových
dvaceti stupních cachtali vevnitř.
Zamířili rovnou do venkovního bazénu. Nejprve dali, aby se neřeklo, pár délek
a machrovali jeden před druhým, komu víc narostly bicepsy a břišáky.
Pak si všimli namakaného týpka s tetováním rudého draka na stehně.
Jejich zaujatých pohledů si samozřejmě všiml.
,,Čus, říkají mi Strike!" Nenuceně se přiloudal až k nim.
,,Bydlím v čínský čtvrti!" Dodal po chvíli.

Pelikánovi přistřihli křidýlka, ale zase si teď může vyhazovat z kopýtka, okomentoval v duchu Fernão de Magalhães přejmenování Drakeovy poslední lodi. Krom lingvistických hrátek si teď krátil bezesné noci na palubě Zlaté laně hrátkami erotickými. Zatím jen ve svých představách, ale rozhodně se k tomu schylovalo.
Když se zaobíral slastnými představami vzájemného svlékání, uvědomil si jeden zádrhel. V bezčasí si nechal vytetovat, samozřejmě hygienicky a přístroji 21. století, jména pěti lodí, s nimiž vyplul na cestu kolem světa.
Vždycky můžu být svým vlastním fanouškem, rozhodl se. Velice nadšeným fanouškem, který ví o plavbě první poslední.
A pokračoval v omamném fantazírování.

V pevnosti byste nenarazili na nikoho z hlídky, kdo by na sobě neměl minimálně jedno tetování. Bylo připomínkou prodělaných bojů, určovalo příslušenství k Ecorijským jednotkám a někdy šlo jen o čmáranici vzniklou při jedné z mnoha večerních pijatik.
Při jedné takové vznikal obraz jelena woziho na rameni cotase. Byl to jeho první úlovek a chtěl ho náležitě oslavit.
Bídák pozoroval vznikající dílo. Cotas tvrdil, že našel nejlepšího tatéra v pevnosti. Pokud tomu tak bylo, docela by ho zajímalo, co za neskutečnou čmáranici by vytvořil ten nejhorší z nich.
Byl si jistý, že by to svedl lépe. A to neuměl kreslit.

První rána, kterou vykryl, ho málem zabila. Když se mu konečně podařilo vyškrábat na nohy, odpočítávání bylo na sedmi vteřinách.
„Sakra, kluku, to bylo o fous,“ řve na něj ten dědek, co v ringu nenasazuje život.
Pěkně idiotskej nápad bojovat jen tak, bez vylepšení.
„Jestli tě chceme zviditelnit, musíme to risknout,“ tvrdil mu před zápasem přesvědčivě, „a krom toho, tvůj gear stejně shořel, když jsem ho dobíjel.“
Před další ranou potetovaného boxera ho o vlásek zachránila siréna. Během pauzy sotva chytil dech.
„Tak na co čekáš?!“ rádoby povzbuzuje dědek.
Zkusil si místo protivníkovy hlavy představit jeho. Fungovalo to docela dobře.

,,Kam jdeš, někam s holkama?"
Nadechne se. Mohla by zalhat... Ale proč by měla?
,,Ne, s Matym."
,,To je zas tenhle," zatváří se mamka pochybovačně.
,,Ježiš mami! Co se ti na něm nelíbí!"
,,Všechno. Motorka, dredy, tetování... nezlob se, ale já si myslím-"
,,Ty se nezlob, ale vůbec ho neznáš, víš?"
,,Stačí, co vidím. Mně se líbil ten sympaťák, co za tebou chodil loni. Ten modrooký fešák."
Při vzpomínce na toho šmejda se jí málem udělá zle.
,,No, ten určitě," ušklíbne se.
Přijde táta. ,,Někam se chystáš?"
,,Jo, ven s Matym."
,,To je ten s drakem na noze? Pozdravuj ho!"

Na stopě pytlákům byli už dlouho a teď je konečně doatali. Kladli tuhý odpor.
Samozřejmě měli samozřejmě možnost vzdát se a jít do vězení. Nebo doatat provaz. Byli to pytláci, lovci slonoviny, jiný osud by je tu nečekal.
Sirius zajistil samopal a s ostatnimi rangery se vydal ohlédnout, jestli je ještě koho předat spravedlnosti. Když zjistili, že nikoliv, zkontrolovali ještě landrover pytláků.
A uvnitř našli zajatce - čtyři gepardí koťata.
Bylo nutné vzít je na stanici a postarat se o ně. A když se Sirius vezl Jeepem savanou se stočeným gepardětem na klíně, měl pocit, že tenhle zážitek skončí dalším tetováním.

The day he got it, he didn't realize it will stay there forever. It wasn't his choice anyways. He learned how to hide it but not how not to think about it. It was there like a dark cloud. The tattoo. The mark. It made him feel guilty. Wrong somehow. Every time his boyfriend kissed him, hugged him. Guilt. It wasn't just tattooed on his body. It was in his brain, in his heart.
"Would you like some tea?" Harry smiled at him. Draco nodded, although he wasn't sure he heard correctly. Why did it still matter? Harry loved him.

Nabídka tetovacího salonu „Život na farmě“
Varianta 1
Umístění: Na břiše kolem pupíku, na nártu a chodidlech, v menší míře na všech nepokrytých částech těla.
Trvanlivost: Smytelné vodou a mýdlem.
Původ: Čtyřhodinové sbírání kamenů na poli.
Varianta 2
Umístění: Dolní část zad, těsně nad horním okrajem kalhot.
Trvanlivost: V plné verzi několik dní, poté má sklon se sloupávat. Zcela zmizí až po řadě měsíců.
Původ: Dvě hodiny pobytu na zahrádce „jdu tam na chvíli, nebudu se mazat“.
Varianta 3
Umístění: Asi patnáct milimetrů nad levým obočím.
Trvanlivost: Celoživotní.
Původ: „Odneseš ten hrnec slepicím?“ „Jasné, babííí!“ Bác. „Au, já jsem spadla!“