DMD č. 25. pro 25. 4. 2019. Téma: Jeden na všechny

"Když já nevím, věru, těžko se mi rozhodnouti," povídala panna Ančka a nervózně se tahala za vrkoče.
"Vždyť všechny jsou krásné, milostslečno, ostudu vám neudělají, ať se rozhodnete jakkoliv," pobízela trhovkyně a dále předkládala před Ančku další střevíce, tentokrát zelené. Ty saténové stužky, ty by na vrchnost dojem jistě udělaly. Ach, srdéčko se jí rozbušilo a v živůtku se ňádra nadýmaly. To jsou ty pravé.
Však ve váčku se blyštil jeden jediný stříbrný tolar. Kéž by stačil mladé kuchařince na všechny botky. Na audienci u Šlikové bez saténu, povzdychla si. Od vedlejšího krámku odnesla si za tolar dvě kopy vajec.

Univerzální švýcarský nožík je nejlepším přítelem každého - nejen muže!

Kromě sponky do vlasů, háčku na ryby, lepidla na silonky a miniaturní placatky s pravým švýcarským absintem obsahuje také nemrznoucí směs do auta, ale hlavně skládací čepel, která se přes svou velikost akorát vejde do každé kapsy!

Dá se také použít jako propiska, malé kladívko, brýle nebo v případě potřeby i jako antikoncepce!

Televize stále vyřvávala, v pokoji se ale pouze na podlaze honil prach, jako by foukalo. Švýcarský nožík ležel na stole. Byl připravený být užitečným, a všechny ochránit.

Měl být lékem na všechny problém. Na Thanose ale prostě nestačil.

První vlkodlak, který navštívil mou soukromou ordinaci, byl Jason Elderwick, osmašedesátiletý instalatér.
"Co vás trápí, pane Elderwicku?"
"Mívám špatný spaní."
"Noční děsy?"
"Jo, děsný to teda je. Taky se mně loupe kůže. Na tlapách - chci říct na nohách - je to nejhorší."
Prohrábnul jsem vitrínu s vlkodlačími lektvary.
"A blbě vidím v šeru."
Pustil jsem vybraný flakón a sáhl po vedlejším.
"A ty křeče v lejtkách by taky mohly přestat."
Zavřel jsem vitrínu a obrátil se k němu.
"Jestli je to opravdu všechno, zastavte se ve čtvrtek. Namíchám vám lektvar na míru."
"Bezvadný. Tak do něj přidejte i něco na potenci."

Přijdou dva. Muži v černém. Jako z pověstí o ufonech. S tím rozdílem, že ke kravaťákům mají hodně daleko. Ten, co nemluví, má delší vlasy, svetr a černobílý šátek na krku.
Vedle Tabithy sedí její matka, otec a o osm let starší sestra, se kterou si nikdy nerozuměly, ale teď si připadá v jiném vesmíru, sama proti všem, kdo ji nechtějí nechat na pokoji.
"Pamatuji si jen útržky. Nevím, kde mě věznili."
"Našli jsme to místo. Bohužel bylo už opuštěné."
Ten druhý ji provrtává pohledem. Určitě je voda. Možná telepat. Sakra.

Když opustí dům, telepat řekne detektivovi jediné slovo:
"Lže."

Tomáš stál a měl pocit jako by se zpomalil čas. Věděl, že Mirek tu schopnost ovládá. Ale ten bojoval.

Jiří ve své vlčí podobě vycenil zuby, zavrčel a připravil se ke skoku.

Tomášovi došlo, že hodlá zaútočit. Aby přežil, musí se bránit. Ale to mohl jedině tak, když Jiřímu ublíží. Raději by se sám postavil zbylým kožoměncům, než aby vztáhl ruku na svého přítele.

Jiří skočil a Tomáš poznal, že mu jde po krku. Odmítl se bránit. Zůstal stát a jen se Jiřímu díval do očí.

V tu chvíli ho zasáhla do ramene kulka a trhla s ním do strany.

Západ, východ i jih, sever na dosah. Ve středu metropole, drahokam v koruně. Dál po proudu řeky další královské město, na severozápadě třetí klenot. Rozlehlá a nekonečně rozmanitá říše.
Nebetyčné hory pokryté ledem, mořské pobřeží s ostrůvky a malebnými přístavy. Svěží zelené vrchy, vinice, hluboké pralesy i nekonečná rovina, která v dálce splývá s nebem. Lidé nespočetných národností a jazyků, všechno se potkává v hlavním městě.
A nade všemi jediný vládce. Starý císař, již živoucí historie. Dějiny ubíhají, on přetrvává uprostřed proudu času.
Jak dlouho to potrvá? Snad navěky, snad do příštího úsvitu. Ale dnes zní Vídeň ještě rytmem valčíku.

„Ne, tohle po mně po tom všem nikdo žádat nemůže. Nemám dost sil k takovému aktu,“ pravil hlasem tichým, avšak pevným, mladý mušketýr.
„Na mne nehleďte. Víte, že bych za každého z vás ochotně život položil, ale tohle po mně nechtějte,“ zavrtěl hlavou odmítavě Athos.
„Uhmmm…“ málem se udávil svou porcí kuřete dobře živený Porthos. Když si notně zavdal ze džbánku s vínem a byl zase schopen vypravit kloudného slova, zasmušile se podíval na své druhy, řka: „Ode mě by to nemělo cenu.“
„Tolikerých výmluv máte! Tedy půjdu a pomodlím se za nás všechny já sám,“ pravil roztrpčeně pohledný Aramis.

Zášleh ohně protnul hladinu jako blesk. Nemělo by to být možné, samozřejmě. Ale magie - změněná, nelogická - to umožnila. A s ohněm přišel restart, protože magie snese nelogičnost jen do určité míry. Všechny jejich problémy náhle zmizely, proudy je rozehnaly do všech koutů rybníka, rozpustily je, umlčely.
Česťa, Karl i Veronika byli náhle díky Matějovu zásahu schopni kouzlit. Neváhali ani vteřinu. Jejich síly, napnuté do té doby čekáním k prasknutí, najednou povolily v ohromné erupci. Smetla všechno, co měla v dosahu. Česťu, Karla, Veroniku, Matěje i Matošu. Rozložila ho na kosti a šlachy. A přívěsek. Karlovi stačilo jen po něm sáhnout.

"Tyy jo, vcera jsem se prihlasil na kurz Spanelsky za sest tydnu. To bude husty, uz se tesim, jak si na dovoleny na Mallorce pokecam s mistnima."

“Hm.”

"Jo a taky mne zajima ten Kurz malby levou hemisferou. Loni to Kresleni pravou hemisferou bylo dost super, uplne mne to nadchlo. Nechces tam chodit se mnou? "

"Hm."

"Vedela si, ze muzem skoro zadaco chodit na Argentinsky tango? Fakt hustej, mega sexi tanec! Uci to kamarad, dal by mi slevu, shani studenty."

"Hm, vis, ze jednim zadkem na vsech zidlich sedet nemuzes?"

"To je sice mozny, ale aspon nesedim jak pecka doma."

I přes časovou odloučenost Rokar cítil bolest matek nad zmatky kolem potomků. Scéna dál pokračovala.

Líhní se rozlehl řev běsnícího draka. Obrovský tvor zaútočil na nejbližší samičku. Utrhl jí hlavu a sápal se na další. Králova stráž i pracovníci líhně ji chránili, ale pomatenec je drtil naddračí silou.
„Milosti, má nemoc šílených draků. Rychle pryč!“ zabránil rádce králi v boji.
Panovník se rozhlédl. Všude kolem se válely kusy dračích těl, roztříštěná vejce, umírající plody.
Vyběhli před líheň.
„Spal to!“
Rádce neprotestoval. Sundal z krku amulet a ohnivým dechem ho zapálil. Celá líheň vzplála.
„Zjisti, kde se nakazil. Musíme zabránit pandemii.“