DMD Bonus č. 7 pro 26. 4. 2020.

“Svit červeného měsíce přináší rozuzlení nečekaných událostí.”
Uprostřed maškarního bálu se setkali dva muži. Ten s červenou maskou stylizovanou jako králík dychtivě očekával odpověď modrého havrana.
“Jistě, vždyť červený měsíc je předzvěstí války,” odpověděl havran.
Králík si oddechl: “Ani nevíš jak dlouho tě hledám.”
Podal havranovi černý kufřík.
“Tady máš plány. A vyřiď na ústředí, že potřebuji vystřídat. Z tohohle místa se brzo zblázním.”
Havran se uklonil a zmizel v davu.
Jen aby se vzápětí vrátil.
“Co jsi zapomněl?”
“Svit červeného…” začal havran ignorujíc otázku.
Králíkovi se orosilo čelo. Komu to sakra právě předal přísně tajné plány Severokorejského jaderného programu?

Nejlepší na manželství s Josefem Zachráncem nebylo jeho vysoké postavení, krása nebo příjemná povaha, ale vyprávění. Znal tolik příběhů o světě a o svém lidu, že i dceru nejvyššího kněze s celou egyptskou mytologií za zády dovedl uvést v úžas. A hlavně – všechny nebyly o smrti.
O sobě ale nevyprávěl nikdy. Vyptávala se na jeho rodinu, dětství, cestu do Egypta... O cestě Egyptem si už všechno zjistila a nechtěla jitřit vzpomínky na nedávné ústrky a útrapy.
Když se doslechla o příjezdu deseti cizinců, pochopila, kde může být zakopaný pes. Tentokrát neustoupila, dokud příběh nezačal z Josefa tryskat jako osvobozený vodopád.

Desetiboj v kategorii členovců na atletickém mistrovství opět s přehledem ovládl běžník.

Sportovec, o němž zlí jazykové tvrdí, že je trochu divný pavouk, propaguje neobvyklou tréninkovou techniku, kterou sám vymyslel. Při ní vykonává několik cviků zároveň – pomocí čtyř nohou například provádí kliky, dvě končetiny posilují s gumou a dvě s činkami. Podobně dovede propojit i desetibojařské disciplíny, třeba skok o tyči s hodem oštěpem.

„Známí mi kvůli této metodě začali přezdívat Souběžník,“ líčí nadaný atlet. „Umím však být také Lichoběžník, to když cvičím běh na lichém počtu nohou. A většinou jsem i Rovnoběžník, tedy pokud právě nezapíjím nějaké vítězství,“ dodává.

„Sire, ten malažský velemág…“
„Rychlej Ben? Co je s ním?“
„Chová se, jako kdyby mu to tady patřilo. Měl byste s ním promluvit.“
„Věci magie vyřizuje říšský ceda, obraťte se na něj.“
*
„Sire, z hlediska protokolu je zcela nepřípustné, abyste nechal delegaci čekat.“
„Protokolární záležitosti řeší kancléř, který má moji plnou důvěru.“
*
„Sire, potřebujeme uvolnit peněžní prostředky na obnovu hospodářství.“
„Otázky financí spadají do kompetence pokladníka, jistě se vašeho problému rád ujme.“
*
„Panování je únavné,“ postěžoval si Tehol své ženě.
„Vždyť jsi všechno přesunul na Bugga,“ usmála se Žanat.
„Je velmi výkonný,“ hájil se. „Dokonce zvládl připravit i večeři, vidíš?“

Jednou seděli před chalupou, která patřila Machovým, ale Horáčkovi a Pažoutovi vlastně taky, protože tam udělali všechny práce (Mach se snažil leccos okoukat v hobbymarketech, ale kdo má obě ruce levé, v hobbymarketu šikovnost nekoupí), a Mach řekl, kluci, tolik toho umíte, jak to, že jste ve škole tak vyváděli, i při pracovkách to bylo k zbláznění, a Horáček odpověděl, třeba Pažout sklouzl na šikmou plochu, protože mu bábi četla Broučky, a Pažout přikývl, to je pravda, ale Broučkům už je dobře, a co se mě týče, pokračoval Horáček, to je na dlouhé vyprávění a koukejte, jaký nese Machová kotletky!

Vážený stavební úřadě,
děkuji za Vaši rychlou reakci na moji žádost, i když Útvar rychlého nasazení by se možná hodil někde jinde. Nicméně zde zřejmě došlo k nedorozumění. Nehodlám nic stavět. Něco je stavěno na mém pozemku, přesněji řečeno v mém bytě.
Souhlasím, že v nemovitostech je lokace to nejdůležitější a čím blíže k nakupujícím, tím lépe pro obchodníka, ale i tak mi přijde, že moje kuchyně je přece jen trochu blízko. Bagr má problémy se ve dveřích otočit a dělníci pískají na mého přítele, když přijde na návštěvu.

Doufám, že se situace brzy vyřeší.

S láskou, váš vědec, Carlos.

Všechno se to přihodilo poslední den před Pepíkovým odchodem do penze.
Začalo to tím, že navzdory ranní nespavosti zaspal, a pokračovalo neúspěšným pokusem chytit svoji tramvaj na Podolské vodárně.
Když konečně sedl za panel, den blbec plynule přešel v sérii katastrofických událostí.
V Karlíně ho z boku nabral Košík.
O dvě hodiny později mu pod kola vletěl cyklista.
Třicet minut před střídáním se vůz rozhodl zahlásit kritickou poruchu pohonů.
Během manipulační jízdy do vozovny se ještě stihl střetnout s ambulancí a pohádat s dispečery.
Jakmile si Na veselí konečně oddychl, blafnul panťák a tramvaj zapálil.
Pepík pochopil, že odchází včas.

Jdu setmělou ulicí a tiše si pískám. Jarní večery už v sobě mají příslib letních nocí a plní mě optimismem jen těžko slučitelným s mou povahou. Ten nelidský výkřik nemohl uniknout z našeho okna, snažím se namluvit si a přitom podvědomě zrychluji, schody nakonec beru po dvou a udýchaně odemykám. Věci z šuplíků jsou vyházené na podlaze a na nich jak noty po papíře pravidelně umístěné bahnité otisky bot. Symfonie zmaru. Sólo pro matku, na kterém se podílelo celé trio umělců ve vrcholné formě. Nelze říci, že by to, co právě vychází z mých úst, znělo jako óda na radost.

Zdejší med je vyhlášený. Včely krouží nad rotundou a hřbitovem, pak zamíří k lípám. Do květů vlétnou mezi lukami a vylétnou uvnitř kamenných hradeb.
Je tu rušno. Okna zdobí truhlíky s podivuhodnými květinami, v zákoutích se kroutí neobvyklé stromy a na ústředním náměstí roste už víc než tisíc let lípa. Včely vlétnou do jejích květů a vrátí se nad louky budečské planiny.
Nenechají se splést maskami, které krajina nasazuje pro lidské oči. Volně létají tady i tam.
Proto je zdejší med tak vzácný. Jen včelař, který si je svým rojem jistý, ho sem může přivést beze strachu, že ho ztratí.

Becky seděla v koupelně a po tvářích jí tekly slzy. Štěstí.
V rukou držela těhotenský test, na němž se skvěly, pro ni úplně magické, dva proužky.
"Budu mít tvoje dítě, Same," zkusila si, jak ta věta zní.
Pohladila si zatím ještě úplně ploché bříško.

O chvíli později byl Sam u ní. Uznal, že tohle je změna situace a přiznal, že Becky vždycky miloval, to jenom Dean ho od ní odváděl.
V objetí klesli na postel a-

A Becky se probudila.
První cesta ji vedla do koupelny. Ale magické proužky nikde.
Znovu jí začaly téct slzy, ale štěstí bylo nenávratně pryč.