MASH

"Tady to nemá žádnou úroveň!" rozčiloval se Frank u operačního stolu. "Už máme dost vašich hloupých vtipů. Vaše chování je odporné!"
"Mluv za sebe, Burnsi," ozval se Henry.
"Plukovníku! Čekal bych od vás jakožto nadřízeného důstojníka podporu! Tohle půjde do mého hlášení!" Frankovi se rozčilením rozšiřovaly nozdry.
"Franku, náš humor je možná ubohý, ale naše mozky jsou na rozdíl od toho tvého schopny pochopit takovou primitivní věc, jakou humor je. Možná to bude souviset s tím, že vůbec nějaké mozky máme," řekl Hawkeye a zašklebil se na něj. Frank zalapal po dechu.
Henry si povzdychl. Proboha, jen ne další hlášení...

„Salám!“ vykřikl Hawkeye a s trhnutím se probral.
„Vstávej, Hawkeye, máme tu záhadu,“ šťouchl do něj Trapper. „A vůbec, jakej salám?“
„Zdálo se mi o něm, bylo ho deset deka a byl tak čerstvý...“ snil Hawkeye. „Jakou záhadu?“
„Zmizela nám latrína. Henry byl poslední, kdo ji v noci viděl. Ráno – prázdná díra. Tedy, tak prázdná úplně nebyla.“
„Kdo by kradl latrínu?“
„Frank hází vinu na Číňany. Je rudý vzteky.“
Vyšli ze stanu. Hawkeye se podíval tam, kde včera stála latrína. Pak ho v dálce zaujal pohyb.
„Trappe, víš, kde je Klinger? Protože mám pocit, že támhle prchá i s kadiboudou.“

„Bude mi to tu chybět,“ Henry poznamenal s nostalgickým úsměvem, když konečně naložili poslední náklaďák.
„Nové příkazy ze Štábu, pane!“ Radar křičel přes řev motorů. „Fronta se otáčí, nemocnice se stěhovat nebude!“
Henrymu úsměv zjihl a poklesla ramena. „Ále né.“
„Ber to z tý lepší stránky, Henry,“ domlouval mu Trapper. „Dorazils´ do cíle aniž bys musel opustit start. Máš strategické nadání.“
„Sun MacArthur tomu říká umění války,“ přidal Hawkeye. „Jediný, co přišlo k úhoně je naše reklama.“
Všichni čtyři vzhlédli. Nápis, upravený leštidlem na boty a Frankovou zubní pastou, hrdě hlásal: SMASHED 77.
Vespod, menším písmem, Hawkeye dopsal: ...A ŠŤABAJZNA.

„Něco tu smrdí,“ všimnul si B. J. při vstupu do Bažiny.
„Někdo tu smrdí, Franku…“ specifikoval Hawkey.
„Vy máte pořád něco!“ zaprskal Kuní ksicht a pokusil se o důstojný odchod.
„Tady vážně něco smrdí,“ podotknul plukovník Potter další den, když se Bažina stala základnou pro pravidelnou partičku pokeru.
„Franku?“ zeptal se jakoby nic Hawkey.¨
„Trhni si!“
„Důstojníci, měli byste jít mužstvu příkladem,“ upozornil major z velitelství. „Přitom váš stan děsivě páchne…“
„Já nic!“ začal se bránit čistě preventivně.
„Franku…“ řekl pečlivě neutrálním tónem B. J. „Šťabajznu možná mocná tygří vůně vzrušuje… ale… není načase přiznat, že ta aviváž je přehnaná?“

Hawkeye s Trapperem si sedli v jídelně naproti Margaret s Frankem. Hawkeye si přičichl k tácu, na kterém bylo cosi, co mělo připomínat jídlo.
,,Franku, ty jsi jim hodil svou voňavku do hrnce? Smrdí to jako vypraná kočka!" řekl.
,,Od kdy vypraná kočka smrdí?" zeptal se Trapper.
,,Od té doby, co jí Frank umyl svým šamponem."
,,Můj šampon náhodou voní," ohradil se Frank. ,,A moje kolínská má taky pěknou vůni."
Trapper s Hawkeyem se na sebe s úsměvem podívali.
,,Jste jako malí kluci!" řekla Margaret. ,,Frank má náhodou velmi příjemnou kolínskou."
,,Já myslel, že preferuješ Chanel 666," zasmál se Hawkeye.

„Radare, co děláš pod stolem?“ podivil se B. J.
„Vylez, potřebujeme, aby tvoje malé šikovné prstíky zasunuly pár správných kolíčků a propojily nás na velitelství,“ doplnil Hawkey.
„To bude problém, pánové,“ zamumlal vynořivší se Radar.
„Pročpak?“
„Telefon je rozbitý.“
„Báječné…“ utrousil Hawkey a už se vrhal ke skříni nadepsané „Přísně tajné“, ve které Henry skladoval alkohol.
„Když mi pomůžete, myslím, že ho dokážu spravit,“ dodal Radar. „Musím tuhle věcičku zastrčit do támhleté malé dírky a pak to celé omotat třínulkou...“
„Radare, ty jsi geniální,“ zatleskal Hawkey, když po chvíli telefon skutečně fungoval.
„A máte povolení telefonovat?“ otázal se Radar přísně.

„Sestro, podejte mi skalpel.“ Frank netrpělivě natáhl ruku. „Tak co je s tím skalpelem? Jste nemožná!“
„Franku, zapomněl sis ráno vzít prášky na dobré vychování?“ ozval se Hawkeye.
„Mé vychování je naprosto v pořádku. Retraktor, sestro, ne skalpel! Mluvím snad čínsky?“ Sestra mu s vykulenýma očima a omluvným výrazem podala příslušný lékařský nástroj.
„Z toho si nic nedělejte, zlato,“ řekl jí Hawkeye. „Frank na škole několikrát propadl, protože si nedokázal zapamatovat, jak se ta udělátka jmenují. Je to s podivem, protože líp by to zvládla i průměrně chytrá cvičená opice.“
Frank zbrunátněl.
„Sklapni, Pierci! Nikdo se o tvoje řeči neprosí!“

„Zatraceně!“ zaklel Hawkeye, když mu to Radar řekl. „Už se nemůžu dívat na to, jak tady ty nevinní kluci umíraj. Pro co? Pro demokracii? Ať demokracie jde zase tam, odkud přišla!“
Dával toho kluka dohromady dvě hodiny. Mezitím na předoperačním čekaly další případy. Zbytečně.
„Vrtulníky!“ křičel Radar. Hawkeye měl sto chutí zacpat si uši. Předstírat, že nepřiletěly.
Nechtěl poslouchat jejich nářky, že už nechtějí bojovat. Rozuměl jim.
Nenáviděl válku.
„Chci si stěžovat!“ praštil do stolu Henrymu. „Chci stávku, chci mír, chci, aby nás někdo slyšel, že s tímhle zlem nesouhlasíme!“
Podplukovník zavrtěl hlavou. „Pierci... nemá to cenu. Nebudou tě poslouchat.“

„Mám hlad, že bych Frankovi snědl ty sušenky, co si schovává mezi ponožkami už od předloňska,“ zaúpěl Trapper, když s Hawkeyem vyšli z pooperačního.
„Ani mi nemluv, nejedl jsem, co přiletěly vrtulníky. Jak dlouho to je? Den?“ Hawkeye s rukou před očima mžoural do slunečního svitu.
„Dva,“ odpověděl Trapper.
„Tak to bychom měli zamířit rovnou do jídelny,“ řekl Hawkeye.
„Tak copak máme dnes dobrého?“ zeptal se Hawkeye kuchaře.
„Houbové knedlíčky s játrovou omáčkou. Z prášku.“ Kuchař jim kydl hnědou hmotu na tác.
Hawkeye to několik sekund pozoroval. Pak nejistě prohlásil: „No, vypadá to, že dnes vkročíme za neznámé hranice gastronomie.“

Jedinečná příležitost spektakulární podívané!
FRANK BURNS
známý jako
KUNÍ KSICHT
se vám předvede ve svém nejlepším světle!
Ukáže vám, jak prdět ze spaní, jak nezacházet se ženami, jak omdlít na operačním sále!
Už nikdy nezažijete nudu!
Kuní ksicht tu je po celou válku jen pro vás!
V Bažině, 24/7