DMD č. 12. pro 12. 4. 2022. Téma: Zrzavec

"Čau, Zrzavče! Jak se máš?"
Neodpověděla.
"Dnes je perný den, co?" snažil se ho utěšit pohlazením.
Kousla.
"Nějaký nerudný, hele," povzdechl si chlapec. "Já tě chápu. Umím si představit, jaké to je být zastrčený v zemi a celý zrezavělý zanechán na pospas osudu."
Nechala odpadnout trochu rzi.
"Chtěl jsem ti jen říct, že tohle je můj poslední den. Přeložili mě... prý nejsem dostatečně společenský!"
Neodpověděla.
Chlapec odešel.
Rezavá trubka byla spokojená. Byla sama.
*
Chlapec výrazně přispěl k teraformaci planety. Časem kolem trubky vyrostly nadherné různobarevné květiny. Ona měla ráda písek. Bezbarví. Trubka byla smutná. Ohnula se, a pak se rozložila.

Zrzavý skřet jednou za čas schází z hor dolů do nížiny.

Žije sám na odlehlém místě vysoko v lesích, kde, jak se říká, ukrývá velké poklady. Sám však vypadá jako nejposlednější žebrák ve svých roztrhaných, špinavých šatech. Zpod přikrývky na hlavě se derou chuchvalce ohnivých vlasů, podle nichž si ho není možno splést.

Je starý, tak starý, že i nejvěkovitější lidé z nížiny si ho ze svého dětství pamatují stejného, jako je dnes.

Nikde není vítaným hostem, ale běda člověku, který se odváží mu cokoli odmítnout. Mějte se před ním na pozoru. Má temné čarodějné schopnosti a umí přivolávat neštěstí.

"Než půjdeme, ještě nám povězte, co dělal Merex než zmizel, a jaké byly vaše plány pro nejbližší týdny," Wolgatsum stěží skrýval touhu odejít.
"Zrovna měl volno, chtěl si odpočinout. Toho dne, šel jen zařídit nějaké drobnosti kolem cesty, kterou jsme plánovali. Zprvu jsem myslela, že se zapomněl s kamarády v hospodě, ale když se nevrátil druhého dne v poledne, věděla jsem, že se něco stalo. Předevčírem by oslavil narozeniny, a zítra jsme měli vyrazit na cestu po hoře Gauzanddurazhor a do Porcelánových jeskyní. Čtrnáct dní jsme měli být spolu. V práci pak měli cvičit operu Medvěd zrzavec," rozbrečela se Nuurgomblath.

„Koukni na to,“ prosí laborantka. „To je kluk mý sousedky, naše děcka si spolu hrály.“
Podle průvodky už „klukovi“ táhne na třicet a materiál je kus plíce při pneumotoraxu. Strčím sklíčko do mikroskopu.
„Minulej tejden dělal na stavbě a najednou nemohl dejchat, že mu prej praskla plíce. Chvíli měl drén, ale nepomohlo to, tak musel na operaci.“
„Neboj, má tam jen paraseptální emfyzém, to se obvykle už neopakuje.“
„To jsem ráda.“
„A vyřiď mu, ať přestane hulit, má makrofágy úplně zrzavý.“
„Kdepak, ten určitě nekouří, to byl takovej hodnej klouček.“

(nazítří)

„Měla´s pravdu, co jezdí s náklaďákem, hulí jak fabrika.“

Silueta se slabě rýsuje v koruně stromu. Sípot osamělého, zpupného syna došustil v listech po dopadu oštěpu. Královy slzy stěží dovolí vojsku slavit. Místo jásotu smutek. Jako stíny se trousí do města, stydíce se, protože král se trápí pro svého syna.
Jeho svlečené, probodené tělo postrádá krásu. Jen ryšavé vlasy mu spadají na ramena jako dřív. Minulost navždy ztracená, naposledy mu prsty víská jeho kštici, jeho rozpustilý výskot už dávno nezní v sálech jeho domu. Ztracený synu, můj, Abšalóme, kéž bych byl skonal místo tebe!
Jóabovo srdce se vzteky svírá. Posud ovšem král sténá, a státní záležitosti tak musí posečkat.

„Věděl jsem, že hoříš nedočkavostí, ale že tvoje hlava bude opravdu vypadat, jako v plamenech-“
„Co jsi to provedl?“ skočil mu do řeči zděšeně Thor.
„Říkal jsi, že chceš na své korunovaci zazářit, vystoupit z davu! Tak jsem ti trochu pomohl,“ řekl Loki, jakoby tím snad doopravdy něco vysvětlil, „trocha oranžových pigmentů ještě nikdy nikoho nezabila.“
Thor se nezmohl na jediné slovo, jeho zrzavé vlasy mu padaly do obličeje.
„Sundej to ze mě dolů!“
„Počkej, až se to vymyje samo.“
„Na to není čas, vypadám jako idiot.“
„Ne, vypadáš jako mrkev.“
Thor na něj nevěřícně koukal.
A Loki se rozesmál.

„Co ty tady?“ vypadlo ze Siriuse překvapeně, když v davu turistů před Cheopsovou pyramidou spatřil nezaměnitelnou rudou kštici.
„Já na dovolené s rodinkou,“ zakřenil se Bill. „Ty už na útěku před Hermionou?“
„To bylo hhhrubé, drahhý,“ plácla ho Fleur.
„Ještě jsi ho nejspíš dostatečně nevychovala,“ zamrkal na ni Sirius.
„Hermiona tebe zjevně taky ne. Flirtovat s manželkou svého přítele, že se nestydíš,“ snažil se Bill tvářit pohoršeně.
„Co mám říct… vílí kouzla a proslulý šarm Blacků. Byli bychom skvělý pár.“
„Fajn. Můžeme si naše partnerky klidně na chvíli prohodit,“ navrhnul Bill a hbitě uhnul před další ránou od své ženy.

Aziraphale was staring. Crowley had expected as much, but nothing could prepare you for the force of Aziraphale's wide-eyed attention. After his third abortive attempt to take a sip of wine, he put down his goblet and sighed.

"Just ask me!"

Aziraphale flinched, sitting, suddely, very straight backed in his chair. "Ask... ask you?"

"You've been very good about it," Crowley hissed, "really very polite, now please just ask."

"I'm sure I don't-"

"Is it still a woman's body under there," he picked at his toga, "or am I a scrawny ginger man, now."

Aziraphale shrugged, looking bewildered. "You're Crowley."

Potter seděl u jeho postele a nepřítomně koukal z okna. Asi se mu vážně něco stalo, pomyslel si Severus a přemýšlel, co to asi bylo. Štvalo ho, že nemůže mluvit. Stejně by se nezeptal, ale třeba by Pottera dokázal nějak vyprovokovat. Povzdechl si.

„Promiňte, profesore,“ vyhrkl Harry, kterého ten zvuk vytrhl z přemýšlení. „Vím, že vás to určitě nezajímá, ale Hermiona dostala nabídku studovat v Americe. A Ron tam jde s ní. Bude mi chybět. Oni oba, ale Ron… Byl můj první přítel…“

Takže zrzavec na něj kašle a odchází se vševědkou, uvědomil si Severus a najednou rozuměl Harryho rozpoložení.

Viola viděla malého chlapečka a vyslechla od Seana celý příběh. Bylo toho na ní moc a potřebovala si utřídit myšlenky. Požádala tak o možnost projet se na koni kolem nedalekého jezera.

Sage Antares však považoval za nevhodné, nechat mladou dívku odjet samotnou a nabídl se jí jako doprovod. Viole nezbylo nic jiného, než s úsměvem jeho společnost přijmout.

Viola ale neměla náladu si povídat. Sage však neměl problém vést monolog a seznamovat ji s místem, které bude brzy jejím domovem.

Po dvou hodinách jízdy Viola přemýšlela jestli víc nesnáší ryšáka,, který odmítal poslechnout jakýkoliv příkaz, nebo arogantní hlavu rodu Antares.