DMD č. 13. pro 13. 4. 2022. Téma: Na hranici!

Swan, Eagle and Wolf were looking across the table at their agent with curiosity.
Before she could say anything, there was a knock on the door and in came Raven.
She smiled at him.
"...so, I thought it best to try to get as much information as I could," Lioness finished and shrugged.
"And how exactly did you do that?"
"I... let him perform the ritual."
"What?" Wolf's eyes darkened.
"I know it sounds borderline insane - "
"Borderline? There is nothing 'border' about it, Lioness. It's so far out, in fact, you can't even SEE the bloody line!" he interrupted, loudly.

"A až přijedeš, budou padat Perseidy. Někam si vyjedeme." radostně jsem lákala kamaráda z Prahy na letní víkend u nás.
Naplánovala jsem cestu, napočítala čas od nás na Švarnou Hanku.
Dobrodružství mohlo začít.
Bečící ovečky a výhled k Tatrám podtrhovaly atmosféru.
Pomalu se stmívalo.
"Vážení přátelé, vítáme Vás tady u nás v Parku tmavé oblohy. Sice je měsíc ve dvou třetinách úplňku, ale později nám zajde. Kdo vydrží, uvidí."
A viděli jsme - měsíční moře, Jupiterovy měsíce, prstence Saturnu, malý Uran a ještě menší Neptun.
Až na samou hranici očí dalekohledů.
A pak nebe rozžehly stovky padajících hvězd.
"Vyslovte své přání."

Kouzelnické společenství zažilo různá období.
Za časů, v nichž draci svobodně létali po obloze, žili čarodějové a mudlové v symbióze.
Středověk vzájemnou pospolitostí poněkud otřásl. Mnoho čarodějek skončilo (byť ne zcela definitivně) na hranici. Kouzelnický lid se stáhl, izoloval.
Jak staletí míjela, i oni začali nenávidět.
Mudly, obry, vlkodlaky, upíry, víly, skřety.
Všechny, kteří se vymykali, lišili. Vzdorovali.
Pád Rojvola Raddlea znamenal krok ze slepé zášti vstříc svobodě a toleranci.
Teddy Lupin se narodil v den výročí velké bitvy.
Do nové éry, kde nebude nikdo blbě koukat na jeho původ.
Na jeho lásku k mudlům.
Ani na zářivě růžové vlasy.

Dost často to může být hranice riskování života při mých pokusech o trhání časových rekordů při cestě domů, nebo jak rychle dokážu jezdit na zledovatělém okruhu s ideálně půjčeným autem… Naštěstí neúspěchy na tomto poli dostávají na hranici spíše moji peněženku, než můj život hehe
Další z věcí je pokoušení toho, jak dokážu udržet soustředění, nevymýšlet kraviny a zbytečně neriskovat při práci s nebezpečným napětím v práci, abych si náhodou někde neodložil ruku a neudělal ze sebe ukázkový materiál pro náš HSE tým do jejich oblíbených školení pro otrlé povahy.

Tak sem zvědav, jestli se vůbec dožiju nějakého požehnaného věku!

The man moved like him, which was insult added to injury (and pain, and the chaos of the pseudopods ravaging his mind), and made Blackbeard move faster, yell louder, though there was no sound. And then there was:

"Ed."

Blackbeard roared. He stabbed at the parasite, the ghoul who had eaten his heart, until the figure was pressed up against the side of the ship, the tip of Blackbeard's sword at his throat.

"Ed. Please."

He sounded like him. Like him. And the light in his eyes was too seductive, a line over which Blackbeard could not follow.

Not again.

Ligur přijal volání nebe s horkou hlavou a pořádnou dávkou rezervy. Nebe se sice holedbá tím, že nelže, a je pravda, že pasivní agrese ještě nikoho nezabila, to ale neznamená, že je bratříčkování s anděly bezpečné. Zvlášť když jde o archanděla.

Při jejich hovorech lhal často, stejně mu slyšela až do žaludku. Bájil intenzivněji, přidával absurdní detaily a začalo se dít... něco. Michael reagovala méně a méně podrážděně, dokonce začínal v jejím hlase slyšet... pobavení? Umí se andělé, ty studené čumáky, bavit? Stala se z toho výzva – rozesmát archanděla. Bylo to jako útočit na hranici nepřátelského státu. Až nakonec padla.

Říká se tomu Teorie hranice. Formuloval ji historik Frederick Jackson Turner. Kdykoli se objeví lidé, co se vymykají, cvoci, nespokojenci, extremisté, tak se sbalí a odejdou na panenskou půdu. Tak se objevoval svět. Všichni pomatenci a problémisté z Evropy se rozutekli po prázdných koutech světa. Ti, kterým to nestačilo, táhli dál. Panenská půda však došla. Někdo dnes hledá panenskou půdu ve vlastní mysli a skončí u objevování světa alkoholu a drog. Jiní hledají panenskou půdu za obrazovkou počítače. Snažíme se obalamutit a nežít ve světě okolo. Mnohým se to daří. Do vesmíru je stále daleko. Teď sami od sebe neutečeme.

Už od prvních dnů mi Neville před spaním svěřoval, co ho trápí. Nejvíce ho tížil osud rodičů.

Pár dnů po jeho narozeninách je měl opět navštívit v nemocnici u sv. Munga.
„Vůbec se mi tam nechce, Trevore,“ postěžoval si, „ani netuší, kdo jsem. Já vím, jsou hrdinové, babička říká, že je Smrtijedi mučili až na samou hranici života a smrti a že mám na ně být hrdý, ale byl bych radši, kdyby byli úplně obyčejní. Takhle je mi jenom smutno. To ale babička nesmí vědět, řekla by, že jsem slaboch. Ty si ale nemyslíš, že jsem slaboch, viď Trevore?“

„Kvak!“

"Bože, proč je tolik podezřelých? Už to chci vyřešit a bude pokoj," řekla slečna Marplová.
"Paní Thicková," zeptala se slečna Marplová, "Kde jste byla včera v době vraždy?"
"Doma."
"Můžete nám to dokázat?"
"Ano. Byla u nás celá rodina."
"Znala jste pana Ratatouillea, služebnou Quicheovou a podezřelého Cognaca?"
"Quicheová byla moje nejlepší kamarádka, a ostatní neznám."¨
"Byla byste schopna ji zabít?"
"Ne."
"Dobře. Neodjíždějte z města a ať vás nechytáme na hranici."
"Dobře, dobře. Už můžu jít?"
"Ano."

***

Bublina dováděl po dvorku, dokud nepřišla domů slečna Marplová a nasypala mu psí granule a Bublina jedl, až měl boule za ušima.

Pracovali spolu na poranění hrudníku. Lily držela háky, zatímco Sirius zastavoval krvácení.
„Jak to jde?“
„Dělám na něm dvě minuty. Počkej ještě tak tři, jo?“
„Já myslela – jak se máš?“
„Fajn. Moc fajn.“
„Vypadáš šťastně.“
Sirius zvedl oči. Nezvykle rozpačitě se usmál. A zčervenal.
„Jako feťák, co zkouší novou drogu? Všechno je to pro mě nový… Roztáhni to víc.“
„Promiň. Mám křeč v zápěstí… Co Elizabeth?“
„Je báječná… Je jí strašně podobná… Chce zůstat, ale potřebuje babičku. Takže se k nám příští měsíc stěhuje Edova matka.“
„Ohohó, balancuješ na hraně šílenství!“
„Mezi láskou a šílenstvím je prej jenom tenká hranice.“