Pravidla, která vládnou světu
Ne možná zrovna chtíč, ale touha tam je... přečtěte si sami.
V našem světě platí pravidla trhu. Za dobré spojení se platí. Někteří z nás rádi dávají, jiní ještě raději berou. A jiní - ti se do toho moc neženou, ale co jim zbývá, když se také chtějí vzájemně svázat.
Tak probíhá život v páru, ale preferujete-li spojení skupinové, může nastat mezi jednotlivými účastníky cokoliv z výše uvedeného - nadšené odevzdání, přetahování se a boj o nadvládu, či mírumilovné sdílení.
Jediní, kdo jsou povznesení nad naše svazky, sídlí na pravém okraji společnosti. Považují se za dokonalé, nemají potřebu se vázat. Prý se už dávno naučili do osmi napočítat. Ti už nechtějí vůbec nic.
O čem to byla řeč? O chemických vazbách.
To, jak se dva prvky spojí, je určeno jejich elektronegativitou/elektropozitivitou. Elektropozitivita je - dosti zjednodušeně - schopnost atomu prvku odevzdat elektron z valenční sféry prvku jinému, elektronegativita je schopnost tento elektron přijmout. Měří se pomocí vazebné energie, což se lépe představí u elektropozitivity - jakou energii musíme vynaložit, abychom ten elektron, co je nejdál od jádra, od atomu utrhli.
Teď, jaké jsou typy vazeb. Pokud se spolu spojí velmi elektronegativní a velmi elektropozitivní prvek, vznikne vazba polární - to je takový nevyrovnaný vztah, kdy si ten elektronegativní prvek v podstatě přivlastní elektron toho elektropozitivního. Příkladem je třeba kuchyňská sůl NaCl.
Pokud je rozdíl mezi prvky menší, vznikne vazba iontová - elektropozitivní prvek se svého elektronu tak zcela nevzdá a elektronegativní mu ho částečně půjčuje. Příklad? Třeba kyselina chlorovodíková, HCl.
Třetí možnost je vazba nepolární - dva rovnocenní partneři, kteří své elektrony sdílejí. Například H_2, Cl_2.
Tak a ještě umění napočítat do osmi. Každá sloučenina si přeje mít zaplněný valenční (poslední vázaný) energiový pás elektrony. A do valenčního pásu jich patří osm. Proto se sodík z první skupiny rád váže s chlórem ze skupiny sedmé a uhlík ze čtvrté skupiny přijme k sobě čtyři vodíky. Jediní, kdo už mají valenční pás plný, jsou vzácné plyny. Ty netvoří ani dvojatomové molekuly, jak jsou se svým stavem spokojené.
Tak se mi povedla poznámka o hodně delší než drabble, proto na odlehčení přidám simulaci. Zajímavé je zapnout si vnější elektrické pole (a u tříatomových molekul měnit polohu atomů vůči sobě).
- Číst dál
- 20 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit