DMD č. 08. pro 8. 4. 2026. Téma: Padák

"Střetly se v divném souboji
život a smrt. Je po boji."

Sbor na kůru zpíval velikonoční sekvenci. Jásavé hlasy zpěváků se dotýkaly nebe. 

Je po boji? napadlo maně tmavovlasého ministranta s kadidelnicí. Asi ano, potřásl hlavou zadumaně. Koneckonců jsem přežil. 

Pořád se ale cítím, jako kdybych se řítil z oběžné dráhy bez padáku. Schází mi ukotvení v realitě. Jsem tu a nejsem zároveň. 

Zdvihl zrak k obličeji Vzkříšeného. Děkuji ti, že jsi mi poslal někoho, kdo mě drží.

Drží, ale neudrží, odpověděl Vzkříšený spasitel. Sám vede boj s vlastní příčetností.

Ministrant se zamračil. Nebojuje sám. 

Tak proč to někdy nestačí?

Noviny dělají rozhovor se slepým parašutistou.

„Řeknete nám, jak to probíhá?“

„To je velmi snadné. Připravím se ke dveřím, i se svým slepeckým psem, ruku dám na šňůru otevírání padáku... a až mi kamarádi řeknou, tak prostě skočím. Řeknou mi také, do kolika mám počítat, a pak otevřu padák.”

„Ale jak poznáte, že se blíží země?”

„Víte, já sice nevidím, ale zato mám výborné ostatní smysly. Když jsem pár stovek metrů od země, začnu cítit vůni trávy, pole...”

„No dobře. Ale jak poznáte, že se máte připravit na samotný doskok?”

„To je úplně jednoduché. Najednou mi povolí vodítko v ruce.”

Ten zatracený britský pilot se tak bál protiletadlových baterií, že je vyhodil někde nad Tramtárií. Bez ohledu na nacvičený dril po seskoku nenechal padák padákem, ale velmi pečlivě jej sbalil a vzal s sebou. Měl ho v báglu při bojích v úzkých uličkách Carentanu, během zkurvené zpackané operace Market Garden, když mrzli v zasněžených ardenských lesích někde u Bohem zapomenuté prdele městečka Bastogne. Hlídal ho ve špitále, po tom, co to na Štědrý den koupil. Když chlastali v Göringově vinném sklípku, hlídali mu ho kamarádi.

Protože Kitty Grogan – nejkrásnější nevěsta na světě -  si prostě zaslouží vdát se v bílém hedvábí.

Marigold rozrazil dveře a vpadl do místnosti jako velká voda. "Rychle, potřebujeme pomoc, zaklínač umírá."

Ošetřovatelka zvedla zrak od šití stařečkovi ruky a klidně pronesla. "Vypadni, kdyby umíral, choval by jsi se úplně jinak. Nech mě dodělat práci a hned za vámi přijdu."

Marigold nevěda co má říci, potichu zmizel, zavíraje za sebou dveře. 

"Máme chvilku počkat,"  vyhrkl na Elzee, která podpírala Geralta v přijímací místnosti. 

"Vydržím," hlesl zaklínač. "Chovej se hlavně slušně." 

Během chvíle se ošetřovatelka objevila a společně dopravili zaklínače na lůžko.

"Pěkně ho to zrasovalo. Co to bylo tentokrát Bílý vlku? Nějaký hnilobec?"

"Vyznáš se," přitakal zaklínač. 

Dobrý den, vážení studenti, vítám vás opět ve svém depozitáři. Dlouho jste zde nebyli. Těší mne, že se již cítíte dobře. 

Rád bych vás dnes požádal o pomoc se shromážděním pomůcek pro téma anemochorie neboli šíření semen větrem. Nalezneme je v uličkách čtrnáct a patnáct.

Jak vypadá plod, který se šíří pomocí větru? Obyčejně mívá orgán sloužící podobně jako padák. Může to být chmýří jako u pampelišky, křídlo jako plody javorů či drobná křidélka březové nažky. 

Vítr pomáhá rovněž stepním běžcům, jak se říká rostlinám, které se po dozrání utrhnou a vítr je honí po plání. Jmenovitě například katránu tatarskému.

Trnilam pozoroval muže, kterého vynesl z Tmiji mory. Zmatený, vyděšený chlap a přesto…

Pohledem zachytil pampeliškové chmýří. Pomalu mu klesalo před obličejem. Lehce mu dosedlo na rukáv. Vánek chmýří opět zachytil a odnesl nad louky. Trnilam na okamžik tomu poletujícímu semínku záviděl. Zatoužil taky odletět daleko od jeskyně. Od závazku… Může? Rozhodl se, že ano.

Chlap se nadechoval k další hloupé chybě. Očividně vůbec netušil, jak velký střípek životní síly s sebou nese. Tak velký, že toho netvora okamžitě přiláká k sobě, jako světlo noční hmyz…

Trnilam jej proto raději ve slovech předešel: 

„Mohu ho zachránit, ale něco mi slíbíš.“

“Pět kreditů na to, že trefí ten spídr.”

Cluster natočil zadumaně hlavu na stranu.

It’s called freefall, zahrálo z reproduktoru nad zastávkou gravvlaku.

“Až úplně dolů?” Lefty se naklonil přes zábradlí: “To si zlomí oba kotníky.”

Dumb ways to die, odporoval reproduktor.

“Aspoň nějaký pud sebezáchovy má. Bez nohou nemůže…”

Fox skočil. Někde v druhém patře pádu narazil na stříšku bufetu, odrazil se od ní, sklouzl po reklamní ceduli, přetrhnul šňůru s prádlem a s heknutím dopadl na ferobeton. Vzápětí se zvedl a vyrazil za zločincem.

Cluster důrazně natáhl dlaň.

“To nebylo až dolů!” 

Money, money, money…  důrazně zakvílel reproduktor.

Na konci věku budou padat hvězdy z nebe
Budu si smět i něco přát?
Na konci věku budou padat hvězdy z nebe
Nastane nový světa řád

Na konci věku
Zbaveni vzteku
Budeme, Bože, děkovat

Na konci věku prý zhasne se měsíc
Snese se k zemi jako pták?
Na konci věku prý zhasne se měsíc
Přiznávám, mám z toho trochu strach

Na konci věku
Navzdory vzteku
Bude už dobro kralovat

Na konci věku se zatřese svět
Pokud mám spadnout, tak prosím jen lehce
Na konci věku se zatřese svět
Poslední, finální lekce

Na konci věku
Některým k vzteku
Budeme opravdu milovat

„Nepřeskočili jsme náhodou první bod programu?“ otázala se Šedá dáma.

„Ne.“ skoro-bezhlavý-Nick se nenechal rozhodit a dál pokračoval v nastoleném tématu: „Nevím jak vy ostatní, ale já si na své pověsti zakládám. Dobrý rytíř má-“

„Hlavu pod paží.“ zachechtal se Protiva a vyplázl jazyk na Nicka.

„Co...co... ty...“ Nick se nafoukl (nebýt duchem, tak by nejspíš zbrunátněl) a hrozivě se vznesl ke stropu nevelké síně.

Protiva se taky vznesl a roztočil se jako káča.

Skoro-bezhlavý-Nick dosáhl kritické velikosti, hlava se mu nebezpečně kinklala tam a zpátky na zbytku kůže.

„Tak já padám,“ prohlásil Protiva a proletěl skrz stěnu ven.

Elio kráčel ulicí a měl pocit, že se téměř vznáší. Znovu měl cíl. Poprvé se to možná nepovedlo, ale tentokrát nezklame. Přivede svého boha k životu. A pak se pomstí všem, kteří mu někdy zkřížili cestu.

Mobil v kapse mu zabzučel. Opět. Elio ho vytáhl a přelétl pohledem zprávy. Několik bylo od kolegů. Jestli se cítí dobře. Většina ale přišla od šéfa. Ten se o jeho pocity nestaral. Vesměs se nesly v duchu "Koukej naklusat zpátky, nebo máš padáka!"

Elio se ušklíbl, upustil mobil na zem a ještě na něj šlápl. A šéfa si v duchu připsal na seznam mrtvých.