DMD č. 21. pro 21. 4. 2015. Téma: Tepláky a legíny

Ve společenské místnosti zmoženě odpočívalo Tílko. Mrkváče popíjely lahvoně.
„Kdo chce kafčo?“ přišourala se Kombinéza k vařiči.
Kraťasy znechuceně přistrčily křesílko blíž k televizi.
„Jste prostě masochisti,“ utrousila Pohorka.
„Už to začalo!“ Klínek zesílil zvuk.
„…A máme tu letošní žhavé outfity! Perfektní look vám zařídí top s krátkou parkou, k němu rozhodně šortky! Nebojte se overalů! I k ohrnutým slim džínům i buisness sakům můžete nosit outdoorové boty, nebo páskové střevíce na platformě! Spíš než legíny oblékněte tepláky, skvěle vypadají s oversized svetrem - toto kombo vytváří dojem nedbalé elegance!“
Společnost užasle pokývala hlavami.
„Tak tepláky zase zdrhly! Kolik jim je??!“

Ach jo, to je ale votrava. Celý dny sedím a čučím do zdi.
Venku je jaro. Holky už určitě shodily svoje zimní zakuklení, nosí upnutý trička a legíny, zatímco já tady v tomhletom, škoda slov. Ale hezká holka v legínách, to by bylo pokoukáníčko… a možná ještě něco víc… teda zcela určitě víc.
Aůůůůů!
Musím tyhle myšlenky vypudit z hlavy.
Po zdi leze moucha.
Jak já se nudím! To je takovej vopruz furt jen čučet do zdi.
Já chci ven! Chci na slunce!
No jo, no, neměl jsem se v tý sámošce nechat chytit.
V teplácích si ještě chvíli pobudu.

Na začátku byla kniha. Paradoxně vůbec nebyla o běhání. A navíc, on nečetl. Nic kromě letáků a map na orienťák. A i na ty už si kromě silných brýlí musel brát lupu.
„Na,“ řekla jsem, „To by tě mohlo bavit.“
„Antarktická míle?“ přelouskal. „Co to je?“
Ale pak si tu knihu vzal. V tu chvíli ani jeden z nás netušil, kam to povede.
Že do něj motivace narazí jako vlak.
Že mi jen o týden později bude citovat nejlepší pasáže. A následně Jurka. A Škorpila.
Že vymění tepláky za "ty směšný" elasťáky.
A o měsíc později uběhne svou první desítku.

Lucka se převalila na bok a otevřela oči. Cítila se dosyta vyspaná a odpočatá, (což bylo podezřelé). Pomalu se rozkoukala. Přišlo jí, že je něco špatně. Co to jen mohlo být?
Najednou jí to došlo. Ztuhla a vyvalila oči. Vždyť je venku světlo! Pane bože, kolik je hodin?! Zděšeně popadla mobil a málem jí vypadly oči z důlků. Vylítla z postele a začala jak se patří zmatkovat. Co teď? Co první? Zuby, ne, oblečení, ne, taška, ne, oblečení! Vřítila se do šatny a smetla snad všechno, co jí přišlo do cesty. Kouká – tepláky, legíny... Sakra, copak nemám žádný čistý kalhoty?!!

Byla hluboká noc, když Toma vzbudili vzrušené hlasy z kuchyně. Jeho rodiče, samozřejmě, jejich šepot dokázal rozpoznat spolehlivě. Nějaký vyšší, který měl tendenci stoupat a zase klesat. Pak jeden rozhodně mužský.
"Není u vás?"
"Ne, odešel po večeři.."
"A nevíte..neříkal..."
"Zdál se v pořádku..Netrápilo ho třebas něco doma?"
"Ne..i když..v poslední době se choval divně. Odpovídal pomalu, byl zamyšlenej, roztržitej..včera si do školy místo tepláků vzal moje leginy, představte si.."
"Můžete projít s kluky z Hlídky okolí? Možná Tom něco ví, je ještě vzhůru?"
Tom vstoupil do místnosti.
"Možná.." řekl nejistě. "Možná šel do dolů."

Po dlouhém tréninku seskočili Elladan s Elrohirem na dvoře z koní a předali je štolbovi. Nedbali na únavu a začali se hned porovnávat, kdo z nich má pevnější stehna.
„Co se tady předvádíte v těch legínách, pánové?“ křikl na ně lord Glorfindel, který si zrovna vyvedl na dvůr ze stáje svého koně.
„To nejsou legíny, ale kamaše! Legíny nosí Arwen,“ ohradil se pohoršeně Elrohir.
Tu k Asfalothovi přicupital malý Estel a natahoval ruku k jeho čumáku.
„A ty nosíš co, Estele? Legíny nebo kamaše?“ zeptal se jej zlatovlasý elf.
„Tepláky,“ odpověděl hrdě hošík a vytáhl si je až po prsa.

Všichni důstojníci a část mužstva stáli ve slavnostních uniformách nastoupení v hlavním hangáru.
Rampa raketoplánu se otevřela a na palubu Na Vlastní Nebezpečí vstoupil sám císař. Kráčel důstojně kolem čestné stráže, až stanul před kapitánem Bossackem.
Bossack se napřímil. Tohle byl vrchol jeho kariéry.
Císař se najednou zatvářil pohoršeně. „Kapitáne, co má tohle znamenat?“
Bossack se podíval dolů – a zjistil, že má na nohou staré špinavé tepláky. „Nééééé!“...
...„Nééééé!“ probudil se kapitán ze zlého snu celý zpocený. Oddechl si – ještě že to byl jen sen. Hned zítra svoje staré tepláky vyhodí a pořídí si na cvičení ty nové moderní legíny.

„Tohle nám doručili?“ zděsil se kapitán Piett.
Admirál Ozzel kývl na výstrojového důstojníka.
„Já objednávku nedělal!“ ohradil se chlap. „Výměnu už nestihneme. Vader na výsadek spěchá.“
Piett tlumeně sykl.
O Vaderovi mluviti…
Pozdě.
Právě vkročil na můstek. „Admirále, co výsadek?“
„Pane!“ srazil Ozzel paty. „Řešíme zimní výstroj.“
„V teplácích se pod brnění nevejdou,“ špitl Piett. "A v legínách budou vypadat jak..."
„Poručíku, vy jste neobjednal jégrovky?!“ zahromoval Vader na výstrojového důstojníka.
Chlapovi na krku naběhly žíly.
„Pane,“ hlesl Ozzel. „Objednací kódy jsem spletl já.“
Piett raději nedutal.
Vader zlověstně zamručel.
Měl dojem, že již brzy povýší kapitána Pietta na admirála.

Horáček vstoupil do kamrlíku, který sloužil jako kancelář, Pažout na něj koukl a povídá, co to máš na sobě, Horáček odpověděl, coby, nový tepláky, jenže Pažout prohlásil, to nejsou žádný tepláky, Horáčku, prosím tě, necourej se tady v tom, na e-shopu je sto objednávek, jak se mám soustředit na práci! Horáček odpověděl, ty seš nějakej neklidnej, člověče, a Pažout povídá, tak mi ty takzvaný tepláky půjč a uvidíme, jak budeš klidnej ty! Horáček o tom chvíli přemýšlel a pak si vzal starý montérky, lepší, zeptal se, a Pažout řekl jasně, na práci určitě.
A Horáček dodal, půjčím ti je večer!

Když se za nimi zavřely dveře a světla zhasla, Edvin instinktivně sáhl po meči.
„Netřeba se strachovati,“ uklidňoval ho Malachiáš, „to pouze přechodová komora, jejíž senzory potřebují očichat naše tkáně znavené.“
Na důkaz jeho slov se na stropě komory objevily snímače a dvojici důkladně přeměřil jakýsi bzučivý rudý paprsek, který určitě způsoboval rakovinu. Bzučení utichlo, zámek dveří začal chrastit a Edvin měl neblahé tušení, že za nimi čeká ještě větší horor než zažili v Ravenholmu.
A taky že jo, otevřel jim Vortigaunt v teplákách.
A to mohli být ještě rádi, že se v kruté realitě postapokalyptické budoucnosti nedaly sehnat legíny.