DMD č. 27. pro 27. 4. 2015. Téma: První úroda

Čísla mu nikdy nedávala smysl. Shlukovala se do neuchopitelných útvarů. Odmítala se správně seřadit. Vždycky nějaké přebývalo nebo naopak chybělo. Někde bylo nutno přistoupit k opravám; na stránkách se hromadily škrty a škrty škrtů...
Situaci moc neprospívalo, že se Racek k účetnictví dostal vždycky až pozdě v noci.
Až jednou...
Racek tohohle chlápka znal. Pedantický mrzout. Trochu starý.
Dobrovolník?
Ať si počká v kanceláři...
Když si vyšetřil čas k přijímacímu pohovoru... přistihl Jezevce, jak si jen tak sám pro sebe počítá, tužka jen létala.
„Nudil jsem se...“
Byl vmžiku přijat.
Pak už se nenudil.
Kompanie dostala výplatu.
Poprvé.
A včas.

Minerva nechtěla nic jiného, než jít spát. Měla pocit že většinu žáků vůbec nezajímá a ta zbylá část se na ní dívá, jen protože je mladá žena. Byla unavená jako nikdy.
Ve dveřích od kabinetu přeměňování stál Brumbál. Pořád zarostlý a jeho pohled stále vyčerpaný, ale alespoň se umyl.
„Vypadáš hůř než já.“
Smutně se na něj podívala.
„Nemůžu být učitelka.“
Rozesmál se.
„Každý je prvně příšerný.“
„Vůbec mě nevnímají. Na nic se neptají. Jen se baví mezi sebou.“
„Tak vymysli, co udělat jinak.“
Pokrčila rameny.
Povzbudivý úsměv.
„Co se ti povedlo?“
Zamyslela se.
„Jeden kluk poprvé proměnil...“ Rozpovídala se.

Severin hloubal nad Leylandovými nákresy a poznámkami mistra Talbota. Teorie byla jednoduchá. Jestliže známe rozložení magických polí a proudů, pak je možné detekovat jeho jednorázová nebo krátkodobá porušení výbuchy nekontrolované magie. Což způsobují především kouzelné děti. Pokud se poruchy na některém místě opakují, je téměř jisté, že tam takové dítě žije.
Co můžou udělat lepšího než najít je a přivést sem do školy?
Po pár pokusech Severin zjistil, že i praxe je celkem snadná. Černá, ale snadná.
Tak proč Talbot varuje: NOLI?
Severin mapu zprovoznil. Napjatě očekával příliv nových žáků.
Pak zjistil, že Leyland vybírá pouze chlapce z bohatých rodin.

Kniha starého pana Pytlíka se jí neměla dostat do rukou. Cesta tam a zase zpátky. Zavrtala někam hluboko dovnitř. Nejspíš do srdce. A pak vyklíčila jako semínko. Prorostla jí palci u nohou i špičkami uší. Zamotala se do vlasů a kroutila se v chlupech na nohou.
Vidět tak elfy a hory, co končí v mracích! Poslouchat cizí řeč a vykroutit si krk při rozhovorech s lidmi! Vyrostl v ní celý lán přání. Větší než jakékoli pole v Kraji. A to jí vnuklo nápad.
Pronajala si políčko. Až třetí úroda dýmkového koření jí vynesla dost peněz na to, aby mohla vyrazit.

Nejsem zrovna zahrádkář, mám ráda čisté ruce a nalakované nehty, ale tu a tam si něco zasadím.
Mám ráda ten pocit, že jsem to udělala já, že je to práce, kde je vidět výsledek, ale i to jak z toho maličkého semínka vzejde něco velkého, mě fascinuje.
Někdy o smyslu toho všeho pochybuji, obzvláště když vstávám v 6 ráno, abych zalila než vyjde slunce... při klečení a plení, až po bránění vlastním tělem před nelítostně se zvedající nohou mého psa. A když vydržíte až do konce, můžete pak sledovat jak se v slunci leskne první úroda dávající vám pocit hrdosti.

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- Veď ja len tak, či si nešiel s predsedom na pole, pozrieť, či sa urodilo.
- Myslíš to, čo nasadil, keď sa zo školenia z Číny vrátil?
- To, to. Ale ja som mu hovoril, že u nás pod Tatrami ryžu pestovať nie je dobrý nápad.
- Ale musíš uznať, Jarík, že to aj sranda bola.
- Veru bola, keď nám vysvetľoval, že ryža vo vode rastie. Pol dediny vyplavilo, keď sme potok na pole odkláňali.
- Ale predseda sa ani nehneval. Akurát nečakal, že na pole bude chodiť lodnou dopravou.

„Máme tady škodnou, pane.“ postěžoval si zahradník.
„Co se stalo?“ zeptal se unaveně Elrond. Audience trvala snad už hodiny.
„Ráno jsem kontroloval pole máku a vše bylo v pořádku, teď je pošlapané a spousta makovic olámaných. A to ještě nejsou zralé!“ rozčiloval se.
„Na zvířata je ještě brzy,“ uvažoval Elrond. „Neviděl jste nikoho poblíž?“
„Ne,“ řekl rozhodně. „Vlastně potom jsem mluvil s vašimi syny,“ vzpomněl si.
„Tak, pachatele už máte,“ uzavřel případ Elrond. „Taky jsem měl pocit, že už je tady dlouho nezvyklé ticho. Až je najdete, potrestejte je i za mne."
Muž poděkoval, uklonil se a odešel hledat uličníky.

Vstoupila do prosklené místnosti, která ze všeho nejvíce připomínala skleník. V rohu byly ostatně růže, což poznala podle trnů na stoncích bez květů. Nad truhlíkem na květiny se právě skláněla malá Wednesday.
Rostliny uvnitř nevypadaly jako květiny. Nevypadaly jako nic, co viděla. Ale ona na druhou stranu nikdy nebyla botanický typ.
„To je první úroda?“ zeptala se vesele.
Wednesday jí pohlédla až do duše. „Jsou na školní festival jídla.“
„Budeš je vařit?“
„Nejsou to exponáty. Chcete se podávat?“
„Myslíš podívat?“
Do tváře jí vlétla rajčata plná zubů. Ven vyběhla jako namydlený blesk.
Geneticky modifikovaná rajská jablka byla připravená k distribuci.

„Říkají tomu plánu ‚První úroda‘,“ seznamoval Linkatta kapitána a císaře s komunikací od admirality, kterou zachytil. „Flotila dvaceti křižníků udeří na nejslabší opěrný bod Svobodných Soustav a vytvoří předmostí. Následovat je bude mnohem větší flotila, která postupně zabere zbylé soustavy. Operace začne za čtyřiadvacet hodin.“
„A my jsme příliš daleko,“ řekl císař stísněně. „Nikdy se na seřadiště nedostaneme včas, abychom zabránili těm lodím v odletu.“
Navigátor Narsis při těch slovech zbystřil. Naklonil se ke kapitánovi a něco mu pošeptal. Kapitán se usmál.
„Ehm, můj pane,“ oslovil císaře, „možná by tu bylo řešení. Víte, nedaleko odtud je takový shluk červích děr...“

Fufán nemá pochopení pro střídavou péči, a proto strávil svůj první pražský den zasunutý pod postelí a skrz naskrz prodchnutý nenávistí vůči mně, přepravce, dálnici a vůbec celému světu.
Druhý den si uvědomil, že má hlad.
Třetího dne se vydal na průzkum nového teritoria. Čtvrtý den mu patřilo.
Pátého dne pak konečně přišla ta chvíle. Chvíle, kdy si s definitivní platností uvědomíte, že žijete s kočkou. A že už to s vámi bude navždycky, ať uděláte cokoliv.
Ano, mluvím o první várce kočičích chlupů v čaji.
Nevím, jak je tam dostal, ale byl to Earl Grey. Koneckonců, Fufán je Angličan.