DMD č. 11 pro 11.4.2010 Téma: Ach ty kalorie

Skoro čtyři hodiny jsem ztrávila v kuchyni. Hned, co jsem dovařila oběd, dala jsem se do přípravy cheesecakeku. Tak jako u všeho, co jsem dělala poprvé, jsem se trošku bála, že to zkazím. Překvapivě šlo všechno tak lehce. No, doufejme, že to pak bude i k jídlu. A na ty kalorie, které to má, nebudeme brát ohled.
Strčila jsem dortovou formu do trouby, přidala pekáček s vodou a konečně jsem si mohla odpočinout. Rychle jsem načetla stránku, abych se podívala na nové téma.
„To se mi snad jen zdá,“ rozesmála jsem se. Na monitoru proti mně svítilo Ach ty kalorie.
AN: Berte prosím na vědomí, že kvůli této události mě drahá polovička považuje za většího blázna, než jsem byla. :))

„Excelentné!“ oznámil Snape triede, čím sarkasticky zhodnotil obsah Ronovho kotlíka. „Čo ma vôbec neprekvapuje...“ natiahol. „Weasley, mali by ste sa pokúsiť tráviť viac času v knižnici, nielen pri jedle vo Veľkej sieni, či vymýšľaním sprostostí. Hm, naivná predstava zúfalého človeka... O niečo tupší je už len Longbottom.“
„Aj jedlo je dôležité,“ zaprotestoval. Snape ho prebodol pohľadom. Ron sčervenel.
„Keby sa aspoň každá stá kalória, ktorú do seba vopcháte, premenila na enzým, ktorý by vyživoval vaše veľmi skromné množstvo neurónov centrálnej nervovej sústavy, tak by ste možno neboli takým idiotom, akým bezpochyby ste. Svet by to rozhodne prijal s búrlivým nadšením...“

fandom: Dalo by se to vztáhnout na leccos, ale primárně je to originální
poznámka: Tohle není BjB, nýbrž 'podívejte-se-kolik-je-hodin.' Jo, a je to slash.
Dneska večer se podíval do zrcadla (podotýkám, že byl zcela nahý) a s povzdechem poznamenal, že je moc tlustý.
Užasle jsem na něj pohlédl, ale on se tvářil smrtelně vážně a čekal, co já na to.
Řekl jsem mu, že takovou blbost má právo říct jenom ženská.
Urazil se. Našpulil rty a demonstrativně se ke mně otočil, aby mi ukázal, kde všude si myslí, že přibral.
Demonstrativně jsem ho popadl za ruce, povalil na postel a ukázal mu, kde všude si myslím, že zhubnul.
A pak jsme demonstrativně šli sníst ten čokoládový dort, který jsem nám koupil k desátému výročí.

Šárka se o existenci upírů dozvěděla teprve nedávno, ale protože byla správná uvědomělá dark and evil gothička, které nikdo z komerčního a mainstreamového okolí nerozuměl, záhy se rozhodla, že bude hrozně husté se stát jednou z nich.
Čtením Utrpení mladého Werthera a podobné kvalitní literatury, při kterém jedla zásadně čokoládu hořkou jako bytí, si zkazila oči a taky měla pár kilo nadváhu. Vyhledala pomocnou upíří ruku a jakmile se stala ghúlem, bylo hned všechno mnohem lepší.
Dál dlabala čokoládu po kilech, brýle už nepotřebovala a brzy byla o patnáct kilo lehčí, to když jí Edvin při práci usekl obě nohy.

poznámka: praštěný téma - praštěný drabble...
„Ach ty kalorie,“ povzdechla si vínově červená Škoda Octavia. „Tak ráda bych si někdy dala osmadevadesátku, ale musím si hlídat linii. Už tak mám občas problém zajet bez úhony do garáže. Takže suším nádrž na Naturalu pětadevadesát.“
„To mi povídej,“ přitakala Audina. „Taky se musím krotit. Ještěže jsem černá, to opticky zeštíhluje. A ty?“ obrátila se na souseda.
„Nemůžu si vybírat, jezdím na naftu,“ blýskl smutně světly stříbrný Mercedes.
„Ale vypadáš dobře,“ těšily ho kolegyně.
„Co ty, hubeňoure?“
„Na Speciál s olejem,“ zapýřil se bílý Trabantík.
„Víš jak je to tučný?“ vykřikla zoufale Audina, omdlela a šokem jí upadla kolečka.

Fandom: Bulvár
A/N: Berte to jako výkřik zoufalství nad příšerným tématem.
…dnešní single žena držící dietu přijme i vydá za den méně kalorií než vdaná žena s pěti dětmi před sto lety.
…muži si obvykle vůbec nevšimnou, jaké má žena boty. Žena boty jiné ženy vnímá. Stejně se choval i náš praprapředek.
…lidé, kteří preferují stejnou hudbu, mívají podobný vkus. Zjištěno pomocí dotazování u respondentů obojího pohlaví.
…člověk 1500x za život někomu podá ruku. Obvykle pravou.
…dle dosud nepotvrzených výsledků výzkumu se hezcí lidé líbí víc než lidé oškliví.
V současné době britští vědci pracují na náročném projektu zkoumání vlivu zpráv o výsledcích práce britských vědců na průměrnou úroveň inteligence obyvatelstva.

Slečna Petržílková běhala po kuchyni jako namydlená. Z jejího domu se linuly vůně, až se kolemjdoucí zastavovali a nakukovali oknem dovnitř. Hrnce bublaly a ona se cítila naprosto šťastná.
"DOBRÉ ODPOLEDNE," ozvalo se za jejími zády. Zajímavé, vůbec se nelekla.
"Kdo to... aha, to jste vy," řekla s naprostým klidem, až ji to překvapilo.
"JÁ," odpověděl Smrť.
"Už? Ale já jsem ještě nedovařila," řekla zklamaně.
"TAK UŽ TO CHODÍ," odpověděl jí svým klidným hlasem.
"Nedáte si aspoň kousek? Je to vynikající."
"BOHUŽEL," řekl Smrť odmítavě, "TOHLE NESMÍM."
"Dieta?"
"MÁM PŘECE JISTOU REPUTACI," odpověděl a pokynul hubenou rukou.
"PŮJDEME, JE ČAS."

Varování: slash
Blonďatý mladík krčil čelo nad jakousi tabulkou a nepřítomně si poklepával tužkou o stůl.
„Draco, co to děláš?“
„Ale, sestavuju si jídelníček.“
„Cože? To jako že chceš hubnout?“
„No, to zrovna ne, ale víš co...“
„Co bych měl vědět?“
„No to...“
„Co?“
„Ty moc dobře víš co!“ Blonďák naštvaně mrskl pergamen na stůl a odkráčel z místnosti s působivým prásknutím dveřmi.
Harry udiveně pozvedl obočí, zvedl tabulku, že se tedy podívá, co přesně by mě vědět.
Snídaně: Potter 2x, Svačina: Potter 1x, Oběd: Potter 3x, Svačina: Potter 2x, Večeře: zeleninový salát s rustikální houskou, Pozdní večeře: Potter 2x se šlehačkou

„Tadyhle náš Otesánek hrozně rychle přibírá. Už nevím, co s tím,“ stěžovala si paní Třísková dietologovi.
„Poslyšte, uděláme to takhle. Budete celý týden zapisovat, co jí. Potom stanovíme dietu.“
„Tak, co tu máme?“ četl o týden později doktor seznam paní Třískové. „Pondělí – buchty i s pekáčem? No prosím… I samotné buchty jsou nevhodné, mají mnoho kalorií… Ale kdo jí pekáče?!“
„To není všechno,“ podotkla smutně paní Třísková. „Prohlédněte si úterý.“
„Vůz s koňmi? To má být vtip, že?“
„Bohužel ne…“
„Tak to pomůže jen zabandážování žaludku.“
Kdo ví, jak by to celé dopadlo, kdyby s tím paní Třísková tehdy souhlasila.

Poznámka: Tak tentokrát opravdu BJB jak stehno. Ale jaké téma, takový výtvor.
Fandom: realita nejrealitovatější
Proč já to, sakra, pořád dělám?
Je víkend a venku je tak nádherně. Den jako stvořený k výletům. A já dřepím u počítače a namáhám se s vymýšlením něčeho inteligentního. Kdyby aspoň na nějaký téma, co za to stojí, ale tohle! Inspirace samozřejmě nikde. Jen tak nasucho mě to zas nebaví, navíc potřebuju stimulaci, a tak k tomu v jednom kuse požírám čokoládu. A taky do sebe pořád něco leju. Čaj piju neslazený, ale káva mi bez cukru nechutná.
A tak místo abych si užívala krásného dne a shazovala nějaké ty kalorie, je naopak nabírám.
Co naplat, bodík je bodík.