DMD č. 25. pro 25. 4. 2017. Téma: Sedm osmin

Skupinka v čele s Barbaričem opět prohledává les. Víc očí víc vidí a proto je vbrzku objevena díra, vedoucí kamsi. Tmu dole čeří skoro neznatelný odlesk.
"Hej!" zavolá jeden z drábů, "je tam někdo?"
Když se zezdola ozve naštvaný Steinův hlas, Matějovi se úlevou podlomí kolena.
"Jste všichni v pořádku?" ptá se, "spouštíme vám dolů lano!"
Sáh za sáhem klesá pod zem. Lano už drží jen dva drábové, když Stein křikne:
"Máme ho, povolte ještě kousek!"
"Kousek? Už nemáme ani píď!"
"U všech čertů, Barbariči, neříkejte mi, že nemáte dvě lana!"
Matěj raději mlčí. Ostatně kapitán dokáže nadávat za dva.

„Tak pojď, ještě kousek.“
Stojí a dívá se.
„Ještě kousek, pojď, to zvládneme.“
Otáčí se směrem k domovu a nejistým krokem, leč s pevným odhodláním, míří tam.
Dřív jsme toho obešly osmkrát víc.
Do schodů nevyleze. Beru ji do náruče. Ze svých čtyřiadvaceti kil živé váhy má maximálně jednadvacet. Kdoví jestli. Během týdne.
„Tak pojď, dáme ňamku.“
Očuchá misku a podívá se na mě sametově hnědýma očima. Je to jasné, budeme krmit. Granulku po granulce s kousky masíčka jí strkám do krku, dokud otvírá tlamku. Pak pevně stiskne čelisti.
Dokázala jsem do ní dostat sotva osminu. Zbytek jde do ledničky.

Návštěvník byl poněkud zmaten celou situací v království Tavarma. Jejich zvyky byly poněkud neuchopitelné.
"Dnes ráno jsem na chodbě potkal mladíka pouze v kalhotách a s rozpuštěnými vlasy," řekl svému průvodci.
"To byl jeden z choťů krále," vysvětlil průvodce, jako by se nechumelilo.
"Jeden z... Kolik jich má?"
"Král jich má právo na pět, princ na tři. I když v současné době je v paláci pouze sedm osob s tímto titulem, princ si ještě třetí nenašel! Jak skandální, už na to má věk."
"To je jenom politické, že?" zeptal se opatrně návštěvník.
"Co vás nemá, je to láska jako trám!"

Král otec stojí na břehu jezera. Vnímá slavnostní okamžik. S něžnou hrdostí hledí na prince, který o několik metrů dál šlape vodu.
"Odvahu, chlapče! Splývej po hladině!" volá král.
Malý ReiNatus drkotá zuby.
"T-to asi ne-nepůjde, o-otče!"
Král nesnese námitek.
"Každý z naší rodiny umí plavat!"
"Mys-myslím, že se t-topím, otče!"
"Hloupost! Vzpomínáš, jak jsem tě ráno přiměl vypít vědro vody?"
ReiNatus přikývne; nemá sílu odpovědět.
Král otec se usměje.
"Lidské tělo tvoří voda ze tří čtvrtin. Tvůj poměr jsme ovšem ráno zvýšili - přinejmenším na sedm osmin. Jsi tedy ve svém přirozeném prostředí! Máš moudrého otce, chlapče. A teď - krauluj!"

Thorne drew his weapon by instinct, lightning quick.
Rhytmic stacatto of shots filled the air.
"Osprey, cover!" the order came on the heels of last report of gun.
Three intruders lay in dust, each felled by two bullets.
One shot - the only that they fired back - hit a dumpster.
Maddie turned to Thorne.
"They're Sarmad's. More are coming. Shoot me."
He froze.
"Raven, I'm blown wide open otherwise! Shoot me. Get outta here. Make it look like a mugging. Take this to Wolf."
She handed him an artifact.
"It's the only way to finish this mission!"
He still hesitated.
"Shoot!"

Rozlučka v Rumovém doupěti nabrala grády. Skřítčí víno prokládali panáky, proto ani jednoho neudivilo, že netušili, jak se dostali domů.
Ráno se dvojčata probudila s pořádnou kocovinou. Naštěstí na nočních stolcích na oba čekaly lektvary proti kocovině a misky kuřecího vývaru.
„Molly je zlatá,“ ocenil Fabián.
„Spíš svatá,“ ozval se Gideon, „a ty, až se příště vrhneš do míchání chlastu, zavaduju tě!“ pohrozil.
„Já jsem v tom nevinně. Vždyť jsem jen chtěl Arthurovi popřát štěstí. Netušil jsem, že se toho ostatní chytnou a začnou objednávat.“
„Stejně jsme měli kliku, že nám tu poslední rundu nenalili. Osmý panák by mě zabil.“

Žena mu zemřela a sám si se čtyřmi dětmi nevěděl rady. Tommy měl zrovna plno práce vysvětlit Arthurovi, že ruská ruleta je společenská hra a nehraje se s parabellou.
Nalil si dalšího panáka ginu.
"Ahoj, chla..." zarazila se. Obličej měl stejně dětský, jako když odešel na frontu, ale oči ztratily všechnu vlídnost. Jeho pohled měl dát jasně najevo, že o její služby nemá zájem, ale ona se na něj naopak usmála.
"Jsem ráda, že tě vidím doma."
"Lizzie?"
Nebyl si jistý, že je to opravdu ona, dokud ji nedržel v náručí.
"Johne, co to děláš?" zašeptala. "Sotva jsme se poznali..."

„Ministerstvo požaduje, abychom výsledky nějak uceleně zpracovali,“ oznámila Hermiona.
„Do kdy?“ Draco neochotně vzhlédl od rozečtené povídky.
„Do konce týdne. Prý si s tím projektem moc hrajeme!“ dodala naštvaně.
„To nebyl účel?“
„Ne! A nečti pořád! Neprošli jsme zatím ani desetinu –“
„Grangerová, klid. Nech mě uvažovat. – Ano, tohle by mohlo projít. Piš. Výsledky nezávislého výzkumu naznačují, že sedm z osmi testovaných objektů vykazuje značnou podporu stávajícího trendu Ministerstva –“
„Malfoyi!“ vylítla. „O tom ty povídky přece vůbec nejsou!“
„Jistě. Ale chceš v tom projektu pokračovat? Tak piš. – Jakož i ministra kouzel Kingsleyho Pastorka osobně.
Razítko.
Podpis.
Vřelé díky za další dotace.“
***

první paprsky slunce na zdi
a tvůj teplý dech v měkkých peřinách
dvě těla vedle sebe
a přece tak daleko
každé ráno jsme dál a dál
je nás jen sedm osmin
krade nás čas
a nevrací
scházíme a přesto
tvůj dech na mé pokožce každý den
mě drží
snažím se neubývat
pohlazení po vlasech
strniště na tváři
schovám se v objetí a na chvilku mám pocit
že nás je zas osm osmin
světlo se plazí po zdi
do tichého dechu
je to naše chvíle, jsme spolu
těch pár minut v noci a těsně po probuzení
tvá teplá ruka drží mou

„Má paní, i když jste zfalšovala závěť vašeho chotě a odkázala království své osobě, Sněhurce jako zletilému nepominutelnému dědici bude dle § 1643 odst. 2 občanského zákoníku náležet jedna čtvrtina jejího zákonného podílu, což činí jednu osminu. Vy dostanete zbývajících sedm osmin.“
„Hmmm… to není tak zlé, dvorní právníku.“
„Považuji však za nutné vás upozornit, že pokud byste chtěla zděděné království právně zatížit či jinak omezit na dobu delší než deset let, musí Sněhurka jako spoluvlastník s tímto jednáním souhlasit dle § 1132 občanského zákoníku.“
„Cože? Radši ji zabiju!“
„Ale dle trestního…“
„Tak řeknu, aby ji zabil myslivec!“
„Ale spolupachatelství…“