DMD č. 25. pro 25. 4. 2017. Téma: Sedm osmin

Jednoho dne se osmý trpaslík (původním jménem Šmudla, ale na matrice to nějak zmotali a udělali z něj Mudlu, čímž ho definitivně vypudili ze světa pohádek) vydal hledat bájný osmý div světa, jehož jméno však nikdo nesměl vyslovit, a tak místo něj našel jen Voldemortův osmý viteál: jakéhosi krkavce, který tvrdil, že je čísi zapomenutý bratr.
Nakonec jim cestu zastoupila pohledná ženština a praví: "Nás statečných bylo původně osm, ale prej se nehodím!"
Neví se, co pak spolu dělali, ale pravděpodobně šlo o osmý smrtelný hřích, protože chvíli nato se všichni propadli pod zem a svět byl zase jako dřív.

Kouřil by. Samozřejmě věděl, že nesmí, ale, sakra, kouřil by. Potřeboval se uklidnit, vystupování na veřejnosti z duše nesnášel. Když se podíval na ty davy, pochopil že tohle bude hodně veřejné.
"Pojďte, Vašku, už je čas."
Vlídnému tónu navzdory si vzpomněl na dobu docela nedávnou, kdy ho pořád někdo někam popoháněl. Bezděčně si povytáhl kalhoty, stejně jako to dělal, když na něj zařvali, aby se upravil.
Už neměl v dlaních gumu tepláků, ale na míru šité smokingové kalhoty. Časy se mění, ale tiků se nezbavíte.
Vykročil do jednoho z posledních dní roku 1989.
Noviny na jeho údajně sedmiosminové kalhoty nezapomenou.

Zlaté nohy boli zapichnuté v žeravom piesku.
Ako keby ho niekto vyhodil z lode, pomyslel si Aníz.
Začal vyhrabávať kovové telo.
Po týždni opravovania a bandaske oleja robota zapol.
„Nié!“ kričal android. Aníz sa z toho vyľakal.
„Ó, prepáčte, trocha som sa nechal uniesť. Ako vidíte, zbytočne. Bol som totiž vyhodený z lode, chápete. Dnes už ľudia nemajú kúska úcty k androidom, ani k tým vyslúžilým, kedysi som totiž...“
Príval slov ustal, až keď ho Aníz natvrdo vypol. Takto to nepôjde.
Prezrel si inteligenčné moduly.
Sedem ich tam bolo, ôsmy niekto vybral. Koprocesor určovania miery.
Netrpezlivo začal vyhliadať jawských obchodníkov.

Velitel výcviku rázoval podél perfektně nastoupené řady nováčků a vykřikoval povely. Na každé slovo jeden z učňů vystartoval a přesným úderem rozdělil přidělený kamenný kruh na osminy.
Důstojník Dai Li se zastavil u pomláceného chlapce se vzdorovitě zatnutou čelistí.
"Sedm," zasyčel. "Zase."
Roco už po chvíli ani neměl sílu se bránit.
Aang zaklepal. Otevřel Than.
"Dobrej," odpověděl na pozdrav. "Neznáme se?"
Z chodby vykoukla Ying a vypískla. "No ne! Vždyť to je Avatar!"
"Rád vás zase vidím," zubil se. "Mám pro vás návrh. Je po válce, můžete se vrátit domů."
"Jaké je to doma?" zeptala se Hope.
Ying vypískla podruhé.

Doběhli na kraj města.
Chlapec se svalil do trávy. Snažil se popadnout dech.
Alois se zapřel rukama o kolena a zhluboka dýchal.
Pouze Vypravěč stál vzpřímeně a klidně oddychoval.
„Alespoň máme kroniku,“ zašeptal tiše a pozoroval postupuzjící požár.
„I vyndané listy?“ zeptal se chlapec.
Vypravěč vytřeštil oči. Začal listovat kronikou.
Hledal nejstarší zápis.
„Až rok 1110,“ vydechl zoufale. „Přišli jsme o část kroniky.“
Ani se nesnažil zakrýt slzy.
„Je mi jedno, jestli jste přišel o půlku, čtvrtku nebo osminu kroniky. Žijeme, to je důležité,“ pronesl vážně Alois.
Ano, má pravdu. Jsou živí. Nesmím dál riskovat jejich životy, pomyslel si Vypravěč.

Brána se otevírá přesně ve chvíli, kdy Caesar už ztrácí trpělivost.
„Vítej, Cézare!“ zvolá pupkatý Gal.
Císař povzneseně pokývne a je obsloužen slíbeným korbelem piva. Ke stolu s ním kromě pupkáče usedá obrovský tlusťoch a skrček s velkým knírem.
„Máme návrh, Caesare,“ oslovuje ho ten prcek. „Tahle země je dost velká a ty už jsi zabral sedm osmin. Co kdychom si tu poslední nechali my a vyhlásili příměři?“
„Nepřípustné! Celá Galie musí spadat pod mé velení!“
Tlusťoch se nahne ke skrčkovi a hlasitě zašeptá: „Tohle je nuda, Asterixi... Nechte mi na hraní sedm osmin jeho armády a máme po starostech...“

Sedm osmin trpaslíků se Sněhurkou žije,
šest zemřelo na cirhózu, sedmý ještě pije.
Sedmi z osmi holubů je u Popelky kosa,
osmého si před oltářem vyšťourala z nosa.
Sedm osmin loupežníků čeká na své kyje,
osmý učí ve škole a Zubejda ho bije.
Sedm osmin žížal rekord v prohnojení trhá,
osmá - Julča - na pasece před Patraskou zdrhá.
Sedm osmin zlobříků je Shrečí školka malá,
osmého sis statisticky za manžela vzala.
Sedm osmin tvých oveček přešlo večer lávku,
jen ta osmá úmyslně žele zelí hlávku.
Kdyby všechny přebrodily, už bys chrápal v sednici,
takhle opět noční průvan děláš ve své lednici.

"Sedm osmin," dumal Myšák, "ale čeho?"
"Kafe," řeklo Sovátko.
"Teď jsi jedno dopilo. A říká se prosím."
"Ale ne. Kafe v kafi. Poměr, chápeš?"
"Je vidět, Sovátko, že už dlouho vařím já. Kdybych dal na lžičku kávy sedm lžiček vody, šlehlo by s tebou."
"Tak nevím. Drabble?"
"Sto osmi nevydělíš."
"Duben."
"Ne."
"Nohy," pláclo Sovátko.
"Těch máme šest."
"Ničeho není osm," durdilo se Sovátko. "Dnů v týdnu sedm, planet devět..."
"Osm!"
"Cože?"
"Planet! Osm!"
"Nebývalo..."
"Bývalo, ale teď osm."
"Chmú," houklo Sovátko. "Ani planety nevydrží. Ale máme to. Bylo osm planet, sedm prázdných, pustých. Na osmé žilo Sovátko s Myšákem..."

Hagrid starší vyndal z trouby slaný koláč posypaný slaninou, sýrem a spoustou bylinek. Vonělo to, až se Rubíkovi dělalo mdlo. Měl už pořádný hlad. Celé dopoledne pracovali na zahradě, a aby hlava nezahálela, učil ho táta na kuličkách hrachu násobilku.
„Koukej, Rubíku, jak teď budu koláč krájet. Nejprve na dvě co?
„To vim. Půlky.“
„Jo. A dyž každou zase rozpůlim?“
„Čtvrtky přeci.“
„A dyž rozkrojim i ty čtvrtky?“
„Noo… vosminky.“
„Dobrý Rubíku. A víš, co sem tě chtěl tímdle krájením naučit?“
„Jasně, táto! Abych nebyl lakomej, a nesněd víc, než sedum z tech vosminek, protože ty už seš taky hladovej.“

Stoupali kamenitou cestou podél skal.
Šli za dne.
Rrakhati je vedla ke vstupu do podzemí.
Inritta plánovala, zvažovala, vyhodnocovala možnosti a občas jí myšlenky sklouzly k třem dnům, které strávila s medůzou, než regiment dorazil. Byly to šťastné vzpomínky.
Pohybovali se obzvláště opatrně.
K ústí bývalého dolu došli podle plánu.
Stav šachet je moc nepotěšil.
Některými úseky se budou muset protáhnout po jednom.
Koně a větší zvířata neprojdou.
Sedm osmin regimentu je pěchota, takže zbývá zhruba stovka tvorů, které budou potřebovat na druhé straně hor, pokud jí dosáhnou.
Ještěže je v kádru dostatek magiků schopných proměny tvorů ve skladné předměty.