DMD Bonus č. 7 pro 28. 4. 2019.

Samozrejme, ze vedel, jaky sen ma jeho nejlepsi pritel. A zcela urcite by mu to nikdy nepriznal, ale za cela ta leta uz ho mel prokouknuteho skrz na skrz. Ta jeho temer detinska touha a dychtivost Poirota nevyslovne rozcilovala i okouzlovala. Bezbrehou naivitou sveho pritele byl otravovan i ocarovan. A litostive sledoval, jak je Hastings tak nechapavy.
Mozna to byl sen blahovy, ale Poirot byl dalek toho, zesmesnovat sveho draheho pritele.
I kdyz to bude ukol temer nesplnitelny, sam sobe slibil, ze Papa Poirot udela vse pro to, aby alespon jednou za zivot jeho nejmilejsi pritel Hastings vyresil kriminalni pripad.

Setiny. Vteřiny. Minuty. Hodiny. Dny. Týdny. Měsíce. Roky. Desetiletí. Staletí. Milénia. Celá kontinuita času. Spoutává a lineárně uspořádává naše životy, společenství a historii. Koncept který jsme si sami vytvořili k tomu, abychom se stali pány času a svých životů, namísto toho se spíš čas stal pánem nás, a my se před ním klaníme, honíme se, abychom to stihli, abychom toho dosáhli včas, dokud je ještě čas. Máme potíže jen tak se zastavit, zahodit ten svírající pocit a tlak času za hlavu. Jen tak se nadechnout a rozhlédnout se kolem, ztratit se v přítomné chvíli, a nehnat se pořád někam dopředu.

Severus si myslel, že má vyhráno.
To ještě ale netušil, jak moc škaredě se plete.
Ambrosiová skutečně vzplála horoucí láskou k profesoru bylinkářství, ale zároveň její útoky na jeho osobu neustaly.
Nedokázal si to vysvětlit. Jak? A hlavně proč? Přece neudělal chybu? Zdálo se, že jeden lektvar lásky nevyřeší všechny jeho problémy.
"Whisky?" zeptala se ho Hermiona a vytrhla ho ze zamyšlení. Přikývl a spolu s vůní pálenky natáhl do nosu i vůni, která se kolem linula. Jako by byl zpátky v knihovně.
"Pořád nechápu, jak je to možné," svěřil se.
Zamyšleně na něj hleděla. A zjevně ji něco napadlo.

„Hoši, mě se to tady nelíbí!“
„Drž hubu, aspoň že dostaneme každý den nažrat,“ okřikne jej druhý.
„Mně se nelíbí ten obojek. Hrozně mě škrtí! Dříve jsme mohli běhat po lese a teď tohle.“
„Pořád lepší než útulek. Nezapomeň, že Black se nás tam snažil dostat.“
Na chvíli ztichli a nastražili uši. Zaposlouchali se do kroků, ke kterým se vzápětí přidala loutna.
„Kdo má v takovém kraválu spát?“
„Buď ticho a drž se scénaře,“ zavrčel ten chytřejší. „Jinak si budou myslet, že jsme snad nějaký mazlíčci.“
Do dveří vešli domácí skřítci s třemi miskami a složili je před spícího psa.

Proč zase já? Proč se tohle musí dít vždycky zrovna mě?

Probíhalo už po tisící Mrakoplašovi hlavou, když uskakoval před odporným slizkým chapadlem.

Přál jsem si jenom obyčejný, nudný život.

Běžel jako o život a vyhýbal se dírám i kamení. Vlastně běžel o život. Už ho to věčné běhání unavovalo. Ale zároveň byl moc velký srab na to, aby přestal.

Umřu tady, určitě tady umřu!

Stále v pohybu, prohledával mnohé kapsy svého značně ošuntělého mágského roucha.

Tady je to!

Roztočil půlku cihly v ponožce a ranou zkušeného střelce trefil obludu, která ho chtěla k večeři, rovnou mezi jejích šest očí.

"Tadeáši, Lve," velí Jimram, "jdeme ven na vzduch! Méďo, neboj se, neprcháme."
"Snad se, chlapi, nejdete bít?" strachuje se Méďa.
"Ne, ale některá témata raději probereme mezi šesti očima," odvětí Jimram.
"Tadeáši," praví Jimram venku, "já ti rozumím. Jsme chlapi, a až na takové věci nebudeme myslet, tak budeme vyhaslí, senilní dědkové, což doufám tak hned nebude. Pořád je to lepší varianta, než kdybys takové šaty dával nějaké bokovce, a to ti říkám já, starý proutník."
"A co z toho plyne pro Tadeáše?" táže se Lev.
"Buďte, chlapi, realisté. Nežijte pod vlivem bulváru, zapojte fantazii. A obejdete se bez extravagancí."

Ťal přímo. Odrazil protivníkův meč a pokračoval dále. Svázal se s jeho mečem a udeřil. Levačkou - přímo do obličeje. Pěst ve stříbrně osázené rukavici narazila do zubů. Zuby povolily. Geralt ladně dokončil půlpiruetu a ihned znamením Ard udeřil na temné místo v rohu. Postava v zákoutí se rozpadla na tucet temných stínů a obkroužila jej.
Svinská kouzla, pomyslil si, pokračuje v ústupu, do podřepu, pryč od nepřátel. Ohnivá koule prolétla těsně nad ním.
"Igni," pronesl ledově. Postavy zaplály ohněm a ozval se příšerný jekot zasaženého. Pach spáleného masa přibyl k zubům na náměstí. Měštanský dům vzadu zaplápolal ohněm. Raději půjde.

"Teď si promluvíme mezi čtyřma očima," pronesl Elánius temně.
Zadržený muž zaletěl nervózním pohledem k Reginaldu Půlbotkovi, který se u vedlejšího stolu snažil nastavit dezorganizátor.
"Aha, no, vlastně mezi šesti očima, lord Vetinari myslí ty opatření proti policejní brutalitě velmi vážně. Akorát, kdybych se na vás chtěl dopustit policejní brutality, a neříkám, že nechci, posadil bych vás nahoru do strážnice a nechal vás sledovat, jak Noby vyplňuje hlášení o případu. A to bych nepřál ani největšímu nepříteli. Teda skoro."
Vězeň těžce polkl, Elánius se k němu naklonil: "A když mi řeknete, kde jsou ty děti, možná můj největší nepřítel nebudete."

Po nějaké době všichni samozřejmě předpokládali, že nechal minulost za sebou.
Občas si to chtěl myslet taky. Občas podlehl, v jádru pořád beznadějnej snílek, pouštěl si starý filmy a představoval si, jak na ně mohli jít spolu.
Hodněkrát si představoval, co by jí řekl, kdyby se tehdy mohl vrátit. Vysnil si desítky scénářů, dojemné, vtipné, úplně obyčejné... a pak měl chuť sám sobě jednu vrazit, protože snil o něčem, co nemohl nikdy mít.

Ale když se stal zázrak a on našel způsob a po sedmdesáti letech se vrátil, nedokázal ze sebe vydat jediné slovo. Všechny jeho sny to stokrát předčilo.

Byl to skvělý, promyšlený plán. Antikrist měl být dopraven do nemocnice, vyměněn za dítě a vychován podle pekelných standardů. Pak by se postavil do čela armády a nevyslovitelnému plánu už by nic nebránilo. Ani vedení nahoře i dole ale nepředpokládalo, že potíže nastanou už v nemocnici.

Satanistické sestry byly loajální a nastalé zmatky jistě nezpůsobili schválně. Koneckonců chybovat může každý. Všechna novorozeňátka vypadají stejně a kdo si má pamatovat, u ďábla, která matka je která? Když sestra Marie Užvaňková pokládala antikrista vedle nesprávné matky, ani jí nenapadlo, že její omyl povede k zastavení apokalypsy a nadělá spoustu problémů jednomu démonovi.