DMD č. 6. pro 6. 4. 2020. Téma: Dobrá rada od špatného rádce

"Tak teda dík." zavrčí Sára a bouchne dveřmi svého pokoje.
Jako obvykle nemám tušení, co jsem provedl tentokrát, ale vyzbrojím se kyblíčkem zmrzliny "Häagen Dazs Macadamia Nut Brittle", polévkovou lžící a opatrně se přibližuji.
"Co se stalo?" zeptám se a z bezpečné vzdálenosti podávám zmíněný úplatek.
"Řekla jsem mu to upřímně. Že jsem se do něj zamilovala, že si ho chci jednou vzít! A on mi řekl, že jsem se po šesti schůzkách asi zbláznila!" vzlykne Sára a nacpe si do chřtánu bezmála půlku porce zmrzliny, pak pokračuje: "Proc si vůbec nechám radit od chlapa, který je deset let sám?!"

Tak uz zase stal, prihlizel a nevedel, proc ho ti lide neposlouchaji. Byli jak sileni. To, co delali, by se nezaujatemu pozorovateli jevilo jako bezna priprava slavnosti. Na ulici byly vynaseny stoly a zidle. Nekdo nesl ubrusy, jiny zase sklenicky. Hostinsky od Prokopnuteho bubnu nechal vyvalit sudy s klacskou medovinou. Kolik at se picnu rozdaval zdarma pirohy.
Bylo to jasne jak facka. Vsechny uhranula ta zarici koule, ktera se vcera vecer objevila na obloze. Za svitani nezmizela. A zdalo se, ze se jeste vic rozsvitila. I zemeplosske svetlo pred ni prchlo.
Mrakoplas vedel,ze je spatny prorok, ale tusil problemy.

Takovým běžným pracovním úkolem elektrotechnického vývojáře může být třeba změření účinnosti skvělého produktu jeho společnosti. Pro měření si jistě zvolí ten nejlepší a nejkomplikovanější analyzátor, který v laboratoři najde a s chutí se pustí do měření. Výsledky se na první pohled zdají být úžasné, a tak hned píše svému nadřízenému email s předběžnou zprávou a je za to náležitě pochválen.

Jenže co čert nechce… Při detailním zpracování výsledků zjistí, že data nedávají vůbec smysl a celé měření se bude muset opakovat! Po náročné a zdlouhavé kontrole se ukáže, že kalibrace přístroje je propadá. Ještě, že je to na koho hodit!

Do rána se nic zvláštního nestalo. Amias prošel celou brašnu a každou chvíli kontroloval, jestli je drahokam na svém místě. Všechno se zdálo být v pořádku.
„Holka, musíme jít dál,“ vzal do ruky hůl a přehodil si brašnu přes rameno. Ellie se ve svém hnízdě neochotně otočila a nazvedla hlavičku. „Království se samo nezachrání.“
*
Kolem poledne dorazili k rozcestí. Přímo před nimi se cesta stáčela na západ, druhá vedla nahoru, do Hor.
„Co myslíš, nebude to oklikou bezpečnější?“ zeptal se Amias s nadějí v hlase, ale Ellie si jen pohrdavě odfrkla. Povzdychnul si.
„Máš pravdu, není čas. Vezeme to zkratkou.“

Dinner was full of conversation as usual.
"We need to show them the light!" Abdul stormed.
"You'll need a miracle to change their religion," Mawhub answered leisurely.
"Shouldn't *you* have one?" someone asked.
"Oh, with the latest acquisition, I will, soon."
Zaria, who brought in food, couldn't help herself.
"Combining magics is unpredictable," she warned quietly, so only he heard. "You need a lot of control."
She spoke like she knew.
His eyes turned to scrutinize her.
Her hand brushed her shoulder in an unconscious gesture, before she noticed his look and shrugged.
Where did you learn that, little one?

"Mrrrrrrr, nemusíš chodit do práce, hraj si se mnou"!

Neotravuj. Když nepůjdu do práce, kdo ti vydělá na masíčko?

"Vrrrrň, zůstaň v posteli a čti si, já se budu tulit".

Nemůžu, musím vyluxovat, dej ze mě ty tlapky!

"Grrrrr, chci jídlo, teď hned!!!! Nepotřebuješ vařit večeři! Vypni ten sporák! Chci jíííííst!"

Vystřel a nepleť se mi pod nohy, nebo ti šlápnu na packu!

"Mňáááááááááááááááááááááááááááá!"

Já ti to říkala.

****

A pak přijde chvíle, kdy sedíte na gauči, čumíte do blba, a nevíte, kdo jste a kde jste.

"Vrrrrrrň. Vyser se na to".

A vyleze vám do náručí a začne příst.

Jo.

Hana si rozčileně prohrábla vlasy: "vo nás tady vůbec nejde!"
"A o co teda de?" nechápal Jakub.
"No vo to mrně," procedila Hana skrz zuby, "de vo to mrně."
Jakub nervózně přehlížel babky s kabelkami a zažehlenými kalhotami. Cítil jak napínají slechy, aby se jim ani slovíčko nezakutálelo pod poštovní přepážky.
"Voni vodjeli a já jsem teď bez peněz," vztekala se Hana.
"Poslouchejte paninko," jedna z tetek s vševědoucím výrazem jí poklepala na rameno, "děti jsou to nejdůležitější."
"Na to jste, paní, měla myslet dřív," ozvala se další a zašermovala kabelkou.
"No potěš," zaúpěla Hana, "tak už vim, co uděláme."

Řekli mi, abych k nim přišel.
Tak jsem přišel.
Řekli mi, abych si s sebou vzal pivo.
Tak jsem jedno zachránil.
Řekli mi, abych si vzal roušku.
Narychlo jsem ji spíchnul a dorazil.
V bytě kamarádů mi na zvonek nikdo neodpověděl.
Jenom na dveřích cedulka: "Překvapení." A pod rohožkou klíč.
Uvnitř ananas se sýrem na párátku, lososové chlebíčky, křehoučké slané brambůrky a degustační basa piv z minipivovarů. U stropu se líně pohupovalo dvaadvacet balonků. Vprostřed stolu čokoládový dort s bohatou lahodnou polevou a úpravnými kopečky šlehačky.

Zákaz shlukování. Prý pro zdraví.
Dobrá rada.
Teda, asi.

Svíčky jsem si zapálil sám.

Pan Veverka nevěřícně zíral. Muž naproti němu mu pohled sebevědomě oplácel.
Pan Veverka polkl.
"COŽE to mám udělat?" zeptal se pro jistotu.
Pan Otakar, známý též jako Neúnavný bojovník proti Farmalobby, potlačil povzdech.
"Napustíte vanu," opakoval trpělivě,"nalijete do vody dvě tři odměrky a vlezete si dovnitř. Ta pára vám zařídí intenzivní prostorovou inhalaci, takže nezapomeňte zavřít dveře."
"Inhalaci," opakoval pan Veverka tichým hlasem. "Bělidlem."
"To NENÍ bělidlo!" vzkypěl pan Otakar."Je to lék proti parazitům!"
O pět minut a sedm set korun později opouštěl pan Veverka jeho pracovnu s přesvědčením, že svět definitivně zešílel.
Staví se radši v lékárně.

"Here," said Henry and handed him the pipe. Dorian hesitated just for a moment before he took it.
"I've never seen a place like this before," he said.
They were sitting in an alcove in the back of this dimly lit room.
Henry took his forearm and moved it so the pipe was now above the oil lamp.
"Now breath in," he said. Dorian complied. And started coughing.
"You know, Henry, they say you are the devil. Advising me in order to corrupt me."
"Don't listen to them. Think. Make your own opinion."
Dorian nodded. And then he tried again.