DMD č. 2. pro 2. 4. 2021. Téma: Zdivočelý mullet

Když přijel Davie do Států, jeho dlouhé vlasy a rozevláté květinové šaty budily pozornost médií i fanoušků. Ale většinou ne v úplně dobrém. Potemnělé pódium a na něm kluk s kytarou, co o sobě tvrdil, že chce být Gretou Garbo, vzbuzovaly v některých přítomných touhu hodit na zpěváka nějaký objekt. Nejlépe tvrdý nebo alespoň trochu nahnilý.
Davie se vrátil do Londýna s pocitem podivného prázdna. Někteří by na jeho místě hodili kytaru do Temže. Ne však on. Nahodil make-up, na vlasy naplácal divokou červenou barvu. Nůžky mu pomohly vykouzlit jediný sexy mullet v dějinách.
Přesně tak se narodil Ziggy Stardust.

Mlčky mi posunul přes stůl desky nadepsané Můj život plné papírů a článků přepečlivě vystřižených z novin.

Obvinění z vraždy staženo
Návrat mistra kadeřníka
Co si myslí desetinásobný držitel zlatého hřebenu
Guinessův rekord za sto mullet za hodinu
Nejdražší mikádo v Americe
Víme první, koho miluje král účesů. Šokující detaily na str. 3
Neuvěřitelné, překonal vlastní rekord

Přelétl jsem je očima, ale všechny jsem je znal, všechny jsem je četl.

On mezitím na tabulku křídou napsal : "Jsem připraven na vaše dotazy."

A já doufal,
že již brzy do těch jeho desek přibude můj nový článek Nové bionické ruce Střihorukého Edwarda.

„KUP MI PIVO, PŘÍŠTĚ ZVU NA MALÝ, už se to nedá vydržet! Taková debilní sázka!“
„Prosímtě, není snad tak zle? Vypadáš mega střeleně, vyděláváš prachy, rychle je utrácíš. Dobrá story.“
„CHCEŠ KOUPIT VÝHRADNÍ PRÁVA? Ach! Nevydělávám ani neutrácím já, jsem jenom loutka tý strašný kštice! HEJ, PUSO, CO TAK ZA MNOU STOJÍŠ? CHCEŠ TO TROCHU ROZJET?“
-Co si to dovoluješ, prase!
„Pardon, to ne já, to ty vlasy, SEŠ ROZKOŠNÁ, KDYŽ SE ZLOBÍŠ, KOTĚ!“
„Ok, vidím, že to nemáš úplně jednoduchý.“
„NECHCEŠ SI KOUPIT TUHLE TUŽKU?! Já už to fakt nedávám!“ *vzlyk* "Byznys, párty, byznys... já chci jen chvíli klidu!“

"Nejsem si jistá, jestli s tím souhlasím," mračila se Molly na nejstaršího syna, který domů na prázdniny přijel s posledním výkřikem módy na hlavě.
"Ale mami," protočil oči v sloup Bill a nasadil výraz jsem drsný patnáctiletý kouzelník a všichni mi můžou.... Molly by mávla rukou, kdyby v tom okamžiku nevstoupil do kuchyně Charlie.
"No to snad...!" Jenomže to nebylo vše. Všichni Weasleyovic kluci nejspíš navštívili stejného kadeřníka. Hemžili se po kuchyni a Molly zhluboka dýchala.
Když se ale z krbu vynořil Arthur s tím na hlavě, protočila oči tentokrát ona. "Vypadáš jako vypelichaný bodloš," prohlásila a raději opustila místnost.

„Čím začít?“ přemýšlím nahlas. „Vkus se musí tříbit.“
Přejíždím pohledem gotické přebaly temně metalových opusů.
„Ne, to není ono… Hendrix? Moc komplikovaně kakofonické pro novorozence. Pink Floyd? Možná. Jenže kam dál by se vyvíjel?“
Sáhnu až úplně dozadu, kde se nevytíral prach od loňských Vánoc.
„Uriah Heep!“
Nábožně vložím disk do mechaniky. Volume vytočím do migrény.
„Aaaaah… ahhhh,“ rozezvučí se aparatura. Skleničky sousedky Králíkové pogují za zdí ve vitríně. Basová linka roluje koberec i s kočkou.
„To je vodpich,“ libuji si. Rozpustím pandemický vlasový abstrakt, který mi vyrašil na hlavě. Lokny zběsilé tančí kolem obličeje.
„Tohle se bude Ledňáčkovi líbit!“

Cesta do Egypta probíhala klidně. Kočár tažený Pegasem plul jasnou oblohou, a hluboko pod nimi bylo moře.

"Morgavso, mně je vedro," vzdychal Pegas. "A ještě k tomu se mi cuchá hříva."

"Tak až dorazíme do Egypta, tak tě necháme ostříhat, Pegasi. Budeš mít zdivočelý mullet, který ti bude vlát dokolečka. To v Egyptě kadeřníci určitě umí a bude ti to slušet. A zalíbíš se každé kobyle," vtipkoval Krákal.

"Já na obyčejné kobyly kašlu. Já už mám svou Hypolitu," odsekl Pegas.

"Ale mohli bysme udělat něco podobného s tebou, Krákale. Načepýřený mullet z peří bude rarita století," dobírala si ho Morganka.

Postupující čelo Jonathana Westleyho rafinovaně skryl módní mullet. I díky němu Jonathan již pátým rokem v srdci New Yorku nenápadně pronikal do zpravodajských sítí. Jak ostatně jinak oslovit svět s poselstvím vpravdě hlubokým?
Vše šlo podle plánu. Jenže pak ho kolegyně Emily pozvala na rande.
Jonathana tento zvrat zaskočil natolik, že svolil.
V restauraci Emily Jonathana okouzlila razancí, s níž vyřídila humra.
Když však zatěkala pohledem k jeho paruce, poděšeně vyjekla.
Jonathanův mullet zareagoval na pohyby pojídaného humra a začal odpovídat vlněním vlasů a popocházením.
Emily navzdory jasnému namlouvacímu tanci prchla.
Jonathan sklesle zaplatil.
Rodovému prokletí innsmouthských obyvatel nešlo uniknout.

„Případ Léona Wauterse už před válkou otevřel otázku regulace magických schopností.“
Studenti nenápadně pokukovali po Cameronovi, červeném M na jeho kabátě a lesklých náramcích na jeho zápěstích. Gabriel se mračil se na každého, kdo se otočil. Z učebnice se na něj zpátky mračila fotografie Léona Wauterse, nezaměnitelná díky uhrančivým očím, tenkému knírku a zvláštnímu sestřihu vlasů, nahoře krátkém, vzadu dlouhém.
„Wauters se rozhodl převést Van Visserovu filozofii magické nadřazenosti do praxe. Jeho útok na hlavní nádraží v Shackamaxonu je dodnes považován za magický zásah s největším počtem obětí mimo dobu války. Právě strach, vyvolaný tímto běsněním, zajistil podporu Segregačnímu zákonu.“

Jednou se Viktorka probudila a v pokoji byl Zdivočelý Mullet.
"Ahoj, Viktorko!" pozdravil.
"Ahoj, divnosti," pozdravila holčička, "ty jsi stlašidlo?"
"Ne! Jenom nevolej tátu, aby mě kopl do zadku!"
"Tak co seš?"
"Zdivočelý Mullet! Normálně jsem vepředu přerostlý skin a vzadu hipík, ale jak jsem zdivočel, je všechno jinak!"
"Já ti nelozumím. Vypadáš pšíšelně."
"A proto jsem smutný. Nikomu se nelíbím."
"A nechceš učesat? Tšeba to pomůže."
Viktorka Zdivočelého Mulleta učesala, ale nepomohlo to.
"Pomohlo to?" zeptal se Zdivočelý Mullet.
"Nepomohlo," odpověděla Viktorka, "ale dobše se češeš, protože nekňouláš. Budu tvou kadežnicí!"
A tak se Viktorka a Zdivočelý Mullet skamarádily.

"Takže teď je v ulicích a vraždí lidi?"
"Nejenom. Lidi, trpaslíky, zavraždil i Reginalda Půlbotku."
"Ohh..."
"Jeho rozhořčená stížnost nebyla zrovna vrcholem mého dne, pane."
"No to si dovedu představit," pokýval hlavou arcikancléř a poškrábal se ve vousech, "jak jste říkal, že se to jmenuje?"
"Mullet, je to takový účes, který nosí Überwaldský fotbalista Jearl Jeäger, tam u nich je to doslova legenda, nejen fotbalista, i ten účes. Během zápasu s Nevídanými akademiky obživl a..."
"Promiňte, arcikancléři, čeká na vás velitel Elánius," přerušil je jeden ze studentů.
Výsměšek ztěžka vstal a povzdechl si: "Toho Půlbotku vám teď upřímně závidím, Rozšafíne."