Bones (Kosti - seriál)

„Broukaři, už sis pokecal s kámošema? Řekli ti čas smrti?“ dorážel Booth a netrpělivě přešlapoval.
„Podle druhého stádia larev masařky…“
„Zkrať to!“
„Nevděčníku,“ zakřenil se Hodgins. „Podle masařek asi tři dny, ale tihle mravenci…“
„Proč mě mají zajímat mravenci?“
„Protože říkají něco jinýho,“ vrtěl Hodgins hlavou. „Ani hmyz už se dneska neumí dohodnout. To mi připomíná teorii o tom, že se během zlaté horečky v Kalifornii objevili zlatí mravenci. Měli je vytvořit indiánští šamani, kteří jejich pomocí lákali zlatokopy hluboko do lesů, kde na ně číhali Skinwalkeři… Teda spíš naštvaní indiáni, chápeš?“ všiml si, že je v laborce sám. „Boothe?“

Jeffersonovým institutem otřásla rána.
“Hodginsi, Zacku?” vešla Camilla do laboratoře.
Celá místnost včetně obou vědců byla pokryta jakousi želatinovitou hmotou. Uprostřed laboratoře stál kovový stroj a zbytky slizu, které před výbuchem mohly mít tvar lidského těla.
“Co se tady stalo?”
Hodgins si sundal kus blemcu z čela: ”Měli jsme hypotézu, že byl hrudník oběti prostřelen nějakým dělem. Pokud bychom se dobrali ke konkrétnější podobě, mohlo by nás to dovést k vrahovi.”
“Ale tělo nebylo nalezeno rozmetané po okolí, že ne?” pozvedla šéfka obočí. Zack zabodl provinile pohled do země.
Hodgins zavrtěl hlavou: “No, asi to budeme muset ještě trochu doladit.”

Hodgins dřepící u těla s vítězoslavným výrazem zvedl před obličej pinzetu: “Díky těmto vrubounům víme, kdy našeho neznámého zabili!”
“Jak? A proč tak smrdí? To je hov-?!” znechuceně se zašklebil Booth.
“Jo. Zavražděný chtěl vykonat potřebu. Když tady trůnil, někdo mu prostřelil hlavu. Kdoví proč mu znova natáhl kalhoty, ale zapomněl na pásek. Tělo pak zakryl větvemi. ”
“A co s tím mají ti vroubkouni?”
“Vrubouni. Jsou koprofágové.”
“A? Žerou kopr?” nechápal Booth.
“Ne, živí se výkaly. A podle jejich vývojového stádia to vypadá, že oběť tu leží asi čtyři týdny. Můžou to odvézt Brennenové do Institutu,” samolibě se usmál Hodgins.

"Takže," řekl Bodie. "Co upálit všechny ty kacíře s exekucí?"
"To není dobrý nápad, pak by je mohli najít Dalekové," poznamenal Doktor spěšně.
"Pokud budou upálení, mohli by mít poškození pravého timuru," poznamenala Kůstka.
"To vyoperujeme," řekl Dr. House dívaje se na Margaret.
"Upálíme," pronesla zasvěceně Rudá kněžka.
"Skočím pro oheň," nabídl se nezištně Maxipes Fík.
"Mám ho pěknou zásobu ve sklepě," ozval se Aegon. "Je nádherně zelený!"
"Nebo je utopíme v rumu," nabídl se ochotně Jack Sparrow.
"Elixíry jsou dobré," přikývl spokojeně Severus.
Před tím to bylo děsivé... ale jen co se všichni spřátelili, bylo to o dost děsivější...

Postava ve starém vaťáku šťourá mezi kontejnery.
"Zatracený neprůhledný pytle," mumlá tiše.
šťouch
"No dopr***!"
Potřebuje panáka. A rovnou řekne Frankovi, ať volá policajty.
"...jsem do toho pytle strčil a ten hnusnej sajrajt se na mě vyvalil," bojuje s artikulací o hodinu později.
"Hele, ten hnusnej sajrajt je člověk, jasný?" ohradí se fešnej kravaťák.
"To už je jedno, ty troubo, ne?" obrátí se zpátky k paní doktorce.
"Se to na mě vyvalilo a celý se to hemžilo."
"Dobře, lidi. Miku? Pošli tělo co nejdřív do laborky, ať nám ty hnusný červíci nesežerou všechny důkazy."
"Červy odvézt taky!" doplní Kůstka důrazně.

Dvě siluety se rýsovaly proti vysokému plotu s ostnatým drátem.
„No tak, jsem si jistý, že tu ty kulisy někde mají!“
„Hmpf!“
„Pojď, bude sranda!“
„Vždyť to ani nedává smysl! Proč by si je vůbec nechávali?“
„Copak to není jasné? Přemalují je načerveno a použijí je na přistání na Mars!“
„To je tak těžké uvěřit, že člověk přistál na měsíci?“
„Nó jasně, až mi ukážeš otisk jeho boty!“
Povzdech.
„Nebuď srab! Vzal jsem pro tebe ananasový džus…“
O deset minut později a sedm hlavní více zněl ten argument poněkud méně přesvědčivě. Být nejlepším přítelem mladého Jacka Hodginse rozhodně nebylo jednoduché.