DMD č. 23. pro 23. 4. 2014. Téma: Přizdisráč

Zůstali tři. Jenom dva naživu.
Stáli zády k Ne nejmenší agateánské zdi.* Před nimi se rozprostírala temná džungle – zvířectvo řvalo, ryčelo a rámusilo, pohyblivé písky šustěly, horké gejzíry vybafávaly obláčky síry, liány se vinuly a nespočet párů rudých oček krvelačně zářilo.
Mrakoplaš polkl a zběsilým úprkem vyrazil přímo za nosem do té nejhlubší tmy. Jeho „Ááááá!“ postupně zaniklo v randálu džungle.
Smrť pozvedl dvoje přesýpací hodiny. V Mrakoplašových se písek nejen sypal vzhůru, ale také se část přesunula do úplně samostatné spirály dvoušroubovice.
„P-promiňte?“
Vzhlédl. Zaujat si nevšiml, kdy na majitele hodin označených Ferdinand Sidobot padla Ne nejmenší agateánská zeď.

Přizdisráč potkal panenku, co seděla v koutě. Slovo dalo slovo a už byla ruka v rukávě a šmátrala dál a pak že vlezou do chomoutu. Dostali krásný svatební dar, pštrosa, který dopadl tuze špatně, protože pořád chtěl strkat hlavu do písku a podlaha byla hliněná. Pak jeli na svatební cestu do protějšího rohu. Přizdisráč po cestě trpěl zažívacími problémy a panenka byla nespokojená, když dorazili do cíle, že celý život seděla v koutě a teď, když se našli, v něm má sedět zas. Sbalila si tedy svých pět švestek, co z nich dělala koláče, které nebyly bez práce, a odešla.

Divný slovo vyvolávající divný představy...
Při. To je diskutabilní. Záleží na úhlu pohledu, samozřejmě. Mohlo to být taky u, což se zdá v tomto případě téměř synonymní. Jenže je to při. V tom bude nějaký háček. Možná je to kvůli zdůraznění té blízkosti objektů, nebo snad jen dílem náhody?
Zdi. To je rovněž sporné. Mohla to být stěna, nebo dokonce hradba, nebo třeba val. Proč zrovna zeď? Možná pro vykreslení atmosféry anonymity místa. Nebo z nedostatku slovní zásoby.
Sr- ehm. Toto netřeba nějak příliš rozebírat. Nízká úroveň disciplíny, špatné morální zásady. Vulgarita a dysfemismy. Tečka.
...představy jedlíka za volným prostranstvím.

Ten vnitřní hlas k němu promlouval stále častěji...
Nedokážeš to. Už to nezvládneš. Jsi slaboch.
Ne! To není pravda! Pořád jsem ještě někdo. Mé jméno každý zná. A pořád to můžu každýmu dokázat.
Opravdu? Jak dlouho potrvá, než se najde někdo rychlejší? Moc dobře to víš.
Ne! Nebudu tě poslouchat.
Snažíš se jenom přežívat. Vzal si s ostatními tu práci, slíbils to Chrisovi, a jen se tu schováváš. Jsi ubohej, podělanej přizdisráč!
Mlč! Dokážu každýmu–
Náhle si uvědomil, že nikomu nemusí nic dokazovat, jen sám sobě. V tu chvíli hlas ztichl, a on se rozhodl.
Lee rozrazil dveře, a vystřelil.

Něco začalo škrabat na dveře.
Čitu se šel podívat a člověk taky. Já jsem jim kryl záda. Za dveřmi se kymácel tvor s ulepenou barevnou prachovkou na hlavě. Táhl za sebou zubaté zvíře.
"Jsme doma!" zahučel. "Pepanku!"
Sesypal se a začal chrápat. V tu chvíli se objevili další tvorové a táhli ho pryč: "Tyvole, Brajgle, tohle neni tvuj byt!"
"To neni ani tvůj barák, vždyť jsme v cizim městě!" ozývalo se ještě ze schodiště.
Člověk zavrtěl hlavou.
Moc nevrť a koukej dostat uvízlého mne ze škvíry za botníkem. Čitu se na mě posměšně šklebí. Přizdi-co? Na to snad nedojde!
Pomoc!

Napřed byl mladý, schopný a plný iluzí. S manželkou a jedním dítětem to v garsonce přežívali; pak ale bylo na cestě druhé. Podepiš vstup do KSČ a dáme ti větší byt, řekli. Podepsal, vždyť o nic nejde. Pak šel čas a děti rostly. Potřebujeme informátora ve tvém prostředí a tvé děti nebudou mít problém dostat se na školy, řekli. Podepsal a semtam pustil informaci o něčem, co už stejně dávno věděli. Kolegové jím pohrdali a označili ho za přizdisráče. Když ale stál na promoci svého prvorozeného, necítil to tak. Ustoupil nátlaku pro blaho rodiny, nikomu neublížil. Považoval se za hrdinu.

Svou kariéru založil na podněcování k nenávisti a rozvracení. Fungovalo to, dostal se do čela strany a do parlamentu. Tam pronesl památný projev: „Učíme se v Moskvě, jak vám zakroutit krkem.“
Později dokázal, že nelhal. Katastrofu národa i vítězství velkého spojence využil beze zbytku. Jako všemocný prezident mohl vládnout zcela podle svého…
...možná...
Ve skutečnosti o všem rozhodoval velký bratr na Východě. Odtamtud chodily rozkazy a dobré rady, sny o samostatné cestě skončily velmi rychle. Nakonec musel při monstrprocesech odsoudit přítele.
Snad to tehdy pochopil. A proto propadl alkoholu.
Brzy zemřel a svůj velký vzor tak následoval i ve smrti.

Galerie je poloprázdná. Minu hlouček dětí a ospalého hlídače, zahnu za roh a je to tady. Turnerův vrak z napoleonských válek. Další válečný veterán sedí na lavici před ním.
Doufal jsem, že nepřijde.
Ve skutečnosti nevypadá jako elitní zabiják. Spíš jako někdo, kdo se probírá z dlouhé kocoviny.
Zdání klame.
Nechoď tam. Vrať se na ústředí, pistoli a rádio mu předá kdokoli.
Co by mi asi tak mohl udělat?
Aspoň ho neštvi. Dej mu ty věci a vypadni.
Neštvi? Ještě deset kroků.
Raději bych byl kdekoli jinde.
Jenže tradice je tradice.
Tři kroky -
- a pak si pomalu sednu vedle něj.

Baron Petr Patolízal Podržtaška Přizdisráč pocházel - pochopitelně a samozřejmě - z dlouhé linie pánů z Přizdisráče a Podržtaškova. Jeho rodokmen sahal až do roku 1212, kdy se jistému Pepovi Podržtaškovi dostalo té cti chvíli nést nové královské roucho. Jeho bratr Pavel Přizdisráč se proslavil naopak tím, že do konce svých dnů silně pochyboval o pravosti roucha. I byli nějakým tajemným řízením osudu povýšeni do šlechtického stavu.
Baron Petr se narodil raději později než dříve, nikdy nejezdil na hony a jeho nejoblíbenější činnosti bylo bezpochyby nehybné sezení v rohu. Jednoho dne tam tiše hrdinsky skonal. Jako pravý pán z Přizdisráče a Podržtaškova.

"Takže kdy si myslíš, že s tím budu moct odletět?"
"Spíš to tak vypadá, že už s ní nikam nepoletíš. Je celá sedřená, motory taky nejsou nic moc."
Luke kopnul do žebříku.
To tak scházelo.
"Hele, já udělám, co budu moct. Pošli mi sem toho svýho astrodroida. Vypadá to, že ten se ve tvý lodi vyzná nejlíp. Určitě bude mít pár nápadů."
Luke kývl a šel shánět R2. Nemusel. Jel mu naproti i s C-3PO a hádali se. Zase.
"To vůbec není pravda, ty zrezlá plechovko! Nejsem takový!"
"Tak, co o tobě tvrdí tentokrát?"
"Pane Luku! Řekl, že jsem... přistěněvyměšující!"