DMD č. 3. pro 3. 4. 2015. Téma: Proměnná

Některé parametry účastníka jeho myšlenkového experimentu byly jasně dané. Měl to být teplokrevný živočich jehož rozměry nepřesahují 100 x 50 cm a váha čtyři kilogramy, protože rozměry předpokládaného kontejneru byly omezené. Další charakteristiky už byly v zásadě variabilní, vhodný výběr však mohl vést k vyšší popularitě a citovanosti, proto nad ním poctivě přemýšlel. Štěně by ve čtenářích vzbuzovalo emotivní reakci, ta však mohla být dvousečná. Krysa a králík se jako typická pokusná zvířata přímo nabízeli, zároveň byli nepříjemně předvídatelní… Poslepu zatápal po trepkách pod stolem. Sprostě zaklel. Ten blbec se mu tam zase vyblil.
Obyvatelem Schrödingerovy krabice se stala kočka.

„Fajn, Dippere, mysli. Mysli rychle. Protože jsi tohle dobrodružství zorganizoval a vytáhl na ně Mabel, Wendy a Soose a teď jste uvízli v podzemním bunkru, jde po vás měnič, co na sebe dokáže vzít podobu kohokoli, a chce deník a vůbec uááááá!“ zoufá si Dipper v duchu.
Vždycky jde na všechno hlavou, knížkama, deníkem a logickou úvahou.
Teď je dočista v háji.
Protože: Wendy číslo jedna plus Wendy číslo dvě, které se perou o deník (naprosto identické, do poslední pihy a krvavého šrámu), se rovná měnič plus Wendy.
Plus Dipper se sekyrkou v ruce.
Otázka je, jak tu rovnici rozseknout.

„Zatracenej život,“ začal si stěžovat barmance Lence jediný host u pultu. „Copak za to můžu, že se mi mění barva? Na sněhu nejsem vidět, v trávě jsem zelený. Nedávno mě polili hasiči, když hasili požár, protože jsem celý žhnul. Není moje vina, že jsem chameleon. V každé učebnici zoologie přece stojí, že se proměňujeme podle okolí.“
„V tom případě ti zbývá jediná možnost,“ řekla Lenka. „Zítra si pořiď klasický oblek a odepiš na tenhle inzerát. Tam je totiž přizpůsobivost povinná.“
A tak se chameleon Karel se stal magistrátním úředníkem a nakonec i jeho tiskovým mluvčím. Prostě nuda, nuda, šeď, šeď.

„Použijeme-li Hopmanovu transformaci, dostaneme tento velmi zajímavý výsledek,“ zaznělo učebnou od katedry. „Jak vidíte sami, jedná se o parametrickou diferenciální rovnici pátého řádu, kterou lze poměrně jednoduše vyřešit.“
„Pane rektore, to ale znamená, že prostor více soustav lze považovat za jednu proměnnou, nikoliv za konstantu. Přesun osob z jedné soustavy do druhé by tedy byl jednoduchý, stačí zadat do počítače cíl přesunu ve formě textové proměnné. Ale jak to odpovídá principu neměnnosti časoprostoru?“
„Vážená slečno, odpověď na vaši otázku najdete v datech vulkánské knihovny pod názvem Spockův teorém. Nebo hledejte ve filmové databázi pod heslem J. J. Abrams, Star Trek.

Dále obžalovaný Skala František v roce 1953 na plánovaný stav šest kusů vepřového dobytka měl pouze dvě prasata, v důsledku toho z 540 kg masa 260 kg nedodal. Na svou obhajobu uvádí, že mu čtyři prasata uhynula na obrnu. To jej ovšem neomlouvá, naopak svědčí to o nedbalém hospodaření.
...
Obžalovaný je tedy vinen, že úmyslně nebo z nedbalosti mařil činnost podniků závislých na jeho výrobě, tím spáchal trestný čin pobuřování proti republice a trestný čin ohrožení jednotného zemědělského plánu.
Pro prokurátora byl případ jasný. Otec nesplnil povinné dodávky. Že úrodu ovlivňují proměnné, které hospodář nezmění, soud pochopit nechtěl. Odsoudili ho.

Na stole za ním zazvonil talířek se sendvičem.
Zakašlala, ale už se naučil ji ignorovat.
Když se za ní zavřely dveře, položil křídu a svalil se ke stolu.
Prozkoumal sendvič, očividně se neřídila jeho receptem. Příprava receptu mu zabral pěkných pár hodin a recept to byl dlouhý. Kromě množství chleba C, slaniny S, nulového množství salátu L započítal i správné množství majonézy M, nepřímo úměrné vzdálenosti Země od Slunce.
Zavolal na ní, aby ji na chybu upozornil.
Na její sabotáže byl zvyklý, nedávno mu smazala celodenní výpočty a napsala na tabuli nesmyslný vzorec 128√ey80.
Před domem pro ni zastavil taxík.

Ron přichvátal splavený, vlasy na čele měl slepené, uši celé rudé, hábit napůl vlekl za sebou.
„Hagrid si pořídil nového mazlíčka a není to nebezpečné monstrum!“
Harry nadzvedl obočí. Vzpomínal si na celou řadu Hagridových „roztomilých“ zvířátek - lidožravého pavouka, obřího tříhlavého psa, nebezpečného draka, „užitečné“ třaskavé skvorejše… Ať už kdy Hagrid pečoval o cokoliv, vždycky to dopadlo stejně.
Odpoledne zamířili všichni tři do Hagridovy chýše. Na stole ležela obří velikonoční kraslice. Ron zářil, Harry si oddechl. Jen Hermiona měla v očích děs a rty zkřivila přesně jako profesorka McGonagallová.
„Víte vy vůbec, co to je? To je kukla bílého králíčka…“

This could mean his ultimate downfall, he realized. Or perhaps it would actually aid his situation – an association with The Boy Who Lived was always a bonus point.
Maybe they could keep things secret. If nobody knew… though of course people would find out! The public still gobbled up everything to do with Harry, so someone from the Prophet would come prying eventually. It was not a matter of if, but rather of who found out first and how they would present the news.
There were simply too many variables!
Fuck this, thought Draco. He leaned forward and kissed Potter.

Sestra Čížková přehlédla řadu bílých plachetek, ošlehávaných prosincovým větrem. Byl druhý rok války.
„Nevím, proč jste dobrovolně v téhle zpropadené zemi... leckterá asi v legiích máte manžely a bratry. Nečekejte, že kříž vás rovnou pošle za nimi – pojedete, kam bude potřeba. Ale pokud máte přežít, pamatujte si:
Rusko je veliké a proměnlivé. Kde včera bylo bezpečno, bude zítra nepřítel! Z čistého nebe bude za hodinu vichřice! Jenom car je věčný...
A Rusko neodpouští – ani vás nepropustí nezměněné. Ani vaše milé. Možná najdete někoho jiného, než koho hledáte.“
Náhle přiběhl četař. „Posun fronty! Připravte příjem raněných!“
Sestra vzdychla: „Jako kdybych to...“

Chtěl si najít práci, možná ženu, ani by mu nevadilo být tak trochu nudný. Jeho potřebu vzrušení dostatečně uspokojilo to, že vypadl z domova.
Její zjevně ne. Když ji poznal, měla vlasy ostříhané na kluka, špinavé úzké kalhoty a vážný, soustředěný výraz. Teď, když se blížili k Si-Naan, už měla vlasy dost dlouhé na to, aby si z nich za jízdy cuchala dready. Veškeré její oblečení tvořily velké barevné šátky.
Rozčilovalo ho to. Chtěl ji, ne masky, které si marnivě vymýšlela pokaždé, když narazili na město. Pak si ale všiml jiného pocitu. Byl zvědavý. S jakými dalšími proměnnými má počítat?