DMD č. 19. pro 19. 4. 2015. Téma: Nesnaž se ukaž se

"Kápněte božskou, proč jste přišel pozdě?"
"Jsem zaspal."
*stručná upřímnost, lepší než výmluvy, beru*
"Ujely mi eskalátory."
*snaží se být vtipný*
"Myslel jsem, že je od devíti."
*problém je v prvním slově a navíc pařil do dvou GTAčko*
"Babičku poštípaly vosy, tak jsem s ní jel do nemocnice."
*dobrý, až na to, že je únor*
"Honil jsem křečka pod skříní."
*Co?!*
"Moment, to mi vysvětlíte."
"Když my máme hrozně akčního křečka. Pořád zdrhá. Když odcházím z domova poslední já, tak ho musím vyštrachat koštětem pod skříní."
*chvíli přemýšlím*
"Oukej, to je nové, to Vám uznám. Ale toho křečka si vychováte!"

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či si sa nešiel dole do dediny, nejaká celebrita tam dnes prišla.
- Celebrita? A to ti je čo?
- A to nevieš, Pištík môj? To ti je niekto, koho ho v televízore ukazujú a v novinách o ňom píšu. A k nám do dediny práve jedna taká celebrita zavítala.
- Počuj, Jarík, a čo vlastne tá celebrita robí?
- A prečo by niečo robila? Nič nerobí. Len sa ukazuje.
- Tak to by sme aj my mohli byť celebritami, veď my tunáka tiež nič nerobíme.

Otevřel oči. U postele stál naštvaný Artuš.
Kdy se hezký sen změnil v noční můru?
,,Spí se ti dobře?" zeptal se přísně Artuš.
Merlin přikývl.
,,Merline, měl si být vzhůru už před hodinou! Byl jsi večer zase v hospodě?"
,,Ehm," Ne, jen jsem zabraňoval, aby tě zakleli ve spánku.
,,Tak dělej!"
,,No jo," zabručel Merlin.
,,Jsi idiot, Merline."
,,Nemáš ani páru, co všechno umím."
,,Tak se ukaž! Vyhrožuješ mi s tím od první chvíle, co jsem tě potkal," zasmál se Artuš.
Merlin vstal a pokusil se Artuše praštit. Artuš jeho ruku ale zastavil a ani nemrkl.
,,Ani se neznaž, idiote."

Je nám líto, vidíš černé na bílém
Pozice jsou zaplněné
Dřív než soutěž proběhla
Jiné číslo přidělené
Než vytvořili start
Prožil jsi to tisíckrát
Zítřek na místě vysněném
Proto jsi pracoval
Za naději život dal
Avšak pohřbená je teď
Pokřivená a zničená
Co měl jsem dělat víc?!
Prsty kreslíš do mraků
Vysmívají se ústa bezertá
Na budoucnost sis sáh
Nesnaž se! Marný to máš!
Nedává smysl den tvůj
Mrakům je to vážně fuk
Jestli se snažíš nebo ne
Jestli se ukážeš nebo ne
Jim to vážně jedno je
Věř, já to vím
Nestojíš jim
Ani za ten stín
Vlastně proč

"Do or do not. There is no try."
Not very useful advice when you are the last Jedi in the whole freaking galaxy and there are no holocrons or libraries about Jedi things, because Emperor destroyed them all.
So your only source of information are three ghosts, who refuse to show. So much for trying.
"Master Yoda, I really need your advice!"
Nothing.
"Ben?"
Dead silence.
"Father?"
"Yeah, what do you need?"
"I was wondering if you could tell me more about Jedi history..."
Immediately, the two other ghost appeared. With panicked expressions.
Maybe the advice is not so bad.

„Nevaž se, odvaž se? Bože, to je pitomost. Kdo ty slogany vymejšlí?“
„No co, je to krátký, úderný, rýmuje se to. Jasně, lepší by bylo, umaž se, odvař se. Pro zákazníky hobby marketů.“
„Jo, nebo ovaž se, převaž se, pro prodej zdravotnického materiálu.“
„Nebo rozklepáš se, poleptáš se, pro malé chemiky.“
„Hele, reklama se musí dotknout mas. Nesmaž se, nevaž se, pro obézní.“
„Jo, nebo, neplaš se, vtěsnáš se, pro ty holky, co se pokouší narvat do o dvě čísla menších riflí. Módní průmysl potřebuje slogan správného střihu.“
„Prima. Ještě mám jedno na závěr: Nesnaž se, uvaž se. Pro sebevrahy.“

"... keď sa nenaučíte matematiku, tak sa nezamestnáte, v živote vám ju jednoducho treba..."
Naša triedna a matikárka v jednom nám opäť raz držala kázeň o dôležitosti jej predmetu. Sedela som na hodine a rozhliadala sa po spolužiakoch. Tamten ma ohovára, dievča vedľa neho je zase falošná kamarátka. A ani s jedným z tridsatich si nerozumiem.
Matika je dôležitá?
A čo ja tu, dopekla, ešte robím? Chcem sa ukázať,, a nie snažiť sa o niečo, v čom nikdy nebudem dobrá.
Cez prestávku som vytočila číslo miestnej umeleckej strednej. Ešte nie je neskoro.
Ten deň som bola na matematickom gymnáziu posledný raz.

Polní maršál Mitrofan Nedělin, vrchní velitel sovětských strategických raketových sil, bouchl do stolu.
"Nesmysl! Nesnažte se termín vypuštění zase posunout! Politbyro nezajímá, že máte únik pohonných hmot z nádrží. Více času nedostanete. Ukažte, co ve vás je. Raketa startuje zítra. To je rozkaz."
Kolem padesátky techniků se přímo na startovací rampě pustilo do opravy rakety, z níž nebyly vyčerpány pohonné hmoty - kyselina dusičná a asymetrický dimethylhydrazin. Při závěrečných prověrkách energetického systému rakety došlo pravděpodobně vinou zkratu k zážehu části rakety. Před zraky polního maršála došlo k požáru a následné explozi.
Ztráta padesáti pracovníků nadlouho ochromila civilní i vojenský raketový výzkum.

Znám spoustu lidí, kteří píší daleko lépe, než já kdy něco vytvořím (dobře, ono to zase tak složité asi nebude), ale svojí skvělou a oduševnělou tvorbu si schovávají do šuplíku na lepší časy. Vlastně tuhle potřebu chápu, protože dítě by nemělo vylézat do momentu, než se stane dokonalým. Asi důvod, proč nikdy žádnou malou tasemničku neporodím… U psaní, bohužel, tenhle blok nemám.
Ale nezazlívám jim to, když někteří se na druhou stranu řídí radou – nesnaž se, ukaž se. A ono se to přeci nějak vyvrbí, že ano… Taky bych chtěla být, mimochodem, velbloud. Ale co... něco vycházet musí, že ano.

Pche, on je přece z města. Majestátně přehlíží místní svým nejpohrdlivějším pohledem, vesničtí burani.
On přece ví, jak se co dělá. Všechno to viděl v té velké blikací věci.
…
„Neviděls mladého“
„Ne, ani ke snídani nepřišel.“
…
Mňáááůůů – nese se nad lesíkem
„Co tam děláš, pojď dolů“
Nic.
…
Telefonuji. Zoufalou prosbu uzemní odpověď: „Paní, k tomu my nejezdíme. Až uzraje, spadne.“
…
Mňáááůůů – nese se nad mlžným oparem
„No tak, pojď dolů“
Marné pokusy. Nic.
…
MŇÁÁÁÁŮŮŮŮ
Pomohl až soused. Po 48 hodinách ve větvích snáší kpt. Kurka pod bundou zpátky na zem.
Místní burani si protáhli hřbety. Ani slézt ze stromu neumí.