Křivdy z hlubin brdských hvozdů (vlastní fandom)

"Aha, ty bys chtěl vědět, kdo o tobě a tvém spolubydlícím roznáší drby," poznamenal Sklepmistr a Česťa jasně cítil otázku, která se za těmi slovy skrývala.
"To bych rád. Karel je můj kamarád a vytrpěl si dost. Někdo z něj stále dělá něco, co není."
"Česťo, oba dobře víme, že tohle není stejný Karel Holý jako ten, který odtud odešel do koncentráku." řekl Sklepmistr. Ten chlap vždycky věděl všechno. Česťa byl nucen přiznat porážku.
"To máte pravdu. Přísahám ale, že není nacista! Ani strašidlo."
"Jsi dobrej kluk, Česťo, vždycky jsi byl. Věřím ti. Rozhodně víc než Jardovi Bicanů z Plzeňský."

Předvolala trampy. I ty, kteří nebyli tu noc přítomni. Dostavili se všichni do jednoho.
"Ten váš Matoša musel být ale pěkný vykuk," začala opatrně.
"Nejspíš jste ho všichni brali jako dobrého společníka. Ale pak se něco změnilo."
"Zabil mi psa!"
"Znásilnil Jášu! Bránila se, dokonce ho bodla, jenže on se jen udělal a odešel s nožem mezi žebry, jako by se nic nestalo!"
"Tak jste se ho pokusili zbavit."
"Zkusil jsem ho otrávit, ale nic se mu nestalo!"
"Nikdo z vás ho zabít nedokázal. Tak jste se spojili a zaútočili jako smečka. Chápu. A teď, kdo z vás je kouzelník?"

Vypravěč si byl jist, že ta žena stojí za vším. Slzy, které prolévala, dokázali obměkčit Čestislava, ne však jeho. Možná ho poslala do minulosti, ale pořád žil.

Soustředil se, aby našel událost, která vše spustila. Obraz v okně se změnil jen lehce. Čestislav zmizel a žena stála nad rozevřenou knihou, ze které nahlas předčítala.

Kouzlo! zděsil se Vypravěč. Uvědomoval si, že tohle je špatné. Jakmile je jednou kouzlo vyřčeno, nejde jej vzít zpět.

Byla tu však jedna možnost.
Vrátí se hlouběji do minulosti, aby ukázal těm proradným vlkům, že Město má stále svého ochránce.
Nikdo si nebude zahrávat s Vypravěčem!

Sklepní místnost s pochmurnou atmosférou byla osvětlená jen svícemi. Nebo spíš zbytky. Česťa ani nevěřil, že ještě existuje. Sklepmistr ale evidentně dokázal přežít všechno. Dřív, když ještě nemuseli utíkat a skrývat se, se tu scházeli. A plánovali diverzní akce. Sklepmistrovi to nevadilo, naopak. Mnohdy přispěl - nápadem, radou, prostředky, pomocnou rukou.
Když jste něco potřebovali, Sklepmistr byl tím, za kým jít. Ať už se jednalo o věci nebo informace. A to přesně Česťa potřeboval. Mlčky přistoupil k výčepu. Sklepmistr mu pevně stisknul ruku a pozval ho do zadní místnosti.
"Rád tě vidím, Česťo, co bys rád?"
"Chtěl bych znát jedno jméno..."

Na plotech a nade dveřmi domů v ulici se začaly objevovat svazky bylin, především pelyňku. Bylo to jako rána pěstí na solar. Karlovi sice pelyněk nemohl nikterak ublížit, nebo snad zabránit v tom, aby někam vstoupil, ale stejně ho to vyděsilo a zklamalo. Česťa na něm viděl, jak se trápí. Protože, ačkoliv mu pelyněk uškodit nemohl, víra lidí v opak ano.
Měli jen pár možností. Nechat to pokračovat, nebo všem ukázat, že věří v hloupost a od někoho z nich zjistit, kdo jim to poradil a proč. Byli opatrní, moc se neukazovali, neprovokovali. Ale někdo si domyslel. Naštěstí úplně špatně.

Speciální antimagický oblek. Karlův a Česťův utrejch pro jistotu za dveřmi. Tři mágové ze zásahovky za zády. Stažení ochranných kouzel a vstup na scénu. Rychlé zhodnocení situace. Oddech, skok zpět ke dveřím, tlumené zasakrování a hluboký výdech na uklidnění. V místnost je zkažený vzduch se sladkou stopou. Na podlaze se otřásají olověné bedny, každá s váhou dobrých 30 kilo. Rozházené nástroje a mezi nimi nahnědlá slizká stopa. Poblíž jedné z beden plazící se biceps, kůže zapomenutá opodál.
Veronika vyjde z pitevny, zasignalizuje klukům, aby obnovili kouzla a strhne si masku z hlavy.
"Rozpadá se a přesto se snaží spojit, kurva!"

Česťa se marně snažil uklidnit mladou ženu, která se mu zhroutila do náručí. Usedavě plakala a nebyla schopná slova.

„No tak, to bude v pořádku. Všechno bude v pořádku,“ šeptal stále dokola a hladil ji po prořídlých vlasech, zatímco se periferním pohledem rozhlížel po pokoji.

Na krbové římse stály vyskládané fotografie, které zleva doprava ukazovaly běh života této ženy od malé dívenky, ze které vyrostla krásná slečna. Následovaly svatební fotografie, ze kterých doslova sálala láska.

Na zbylých fotografiích manželé postrádali úsměv. S každou další byla žena ztrápenější a muž svalnatější.

Co se v téhle rodině asi stalo? pomyslel si Česťa

Vypravěč oslovil Čestislava a jeho paní. Nebyl čas chodit kolem horké kaše. Vysvětlil mu, co se děje a požádal jej o pomoc. Sledoval, jak se pokouší napojit na magický zdroj Města a vyčkával.

„Jako by všechno ukazovalo na tam toho kluka,“ prohlásil Česťa a ukázal na mladíka pod branou.

„Ale vždyť to je Pepík. Jeho děda dělá sklepmistra v Prazdroji,“ ozvala se Zuzana.

Vypravěč se otočil k chlapci a pokusil se otevřít okno, kterým by nahlédl do budoucnosti na jeho potomky.

Činnost, která by jindy zabrala necelou vteřinu, teď trvala minuty.
Nakonec však spatřil ženu plačící starému Čestislavovi v náručí.

Zakouřená nádražka byla plná lidí. Seděli u stolu v rohu, před sebou piva a uprostřed stolu dvě lahve. Sklepmistr a voda, zřejmě. Přivítaly ji ponurými úsměvy. Posadila se a sáhla po pivu, které na ni čekalo.
"Podle toho, co říkala tvoje zpráva, jde o nějaký druh nemrtvého. Nejdůležitější je teď ochránit všechny, kteří s tím přišli do styku po porušení ochranného kruhu." řekl jí Česťa na uvítanou.
"Chápu," odvětila.
"Použij tohle víno, svař ho s pelyňkem, šalvějí, mateřídouškou a skořicí. Pak to nařeď svěcenou vodou a každému dej napít. Každému." vysvětlil Karl.
"A pak?"
"Pak zjistíme, jak se toho zbavit."

"Chci vidět fotky z místa činu." prohlásila Veronika, když ticho trvalo moc dlouho. Kopecký vytáhnul složku a položil ji na stůl. Oba se nad ní naklonili.
"Vážně nevim, co sem uděal špatně," zamumlal doktor, složil hlavu na stůl a usnul. Slivovice ho dohnala.
"Jsme banda debilů," prohlásila Veronika. Matěj se na ni jen zmateně podíval.
"Vidíš ten kruh, co uzavírá pentagram? Máme to, co ho tvořilo?"
"Mají to technici, ale dali nám soupis," řekl Matěj a sáhnul po papíru ve složce.
"Meduňka, ostropestřec, pelyněk, šalvěj. Převážně. Říká ti to něco?"
"Musím si to ověřit, ale pelyněk je zatraceně špatná zpráva."