DMD č. 7. pro 7. 4. 2019. Téma: Některá témata by se měla zakázat

Ráno před školou Mach povídá, člověče, Šebestová, já ty přijímačky na střední školu nedám, máme psát slohovku na dané téma, ale ty témata, no chápeš to: Implementace v době normalizace, Vliv raného dětství na život tiskového mluvčí, Kvákání žab způsobuje svrab?, člověče Šebestová, to by snad mělo být zakázaný ne? Hele Machu, vzpamatuj se, máme přece sluchátko, haló sluchátko, já bych potřebovala, aby tady pro Macha byly úplně jiný dětský témata, a ty co tam jsou, aby byly úplně zakázaný.
"Ale prosím, beze všeho" řeklo sluchátko. "Tady jsou ty nová témata: Ema má mísu, Máma mele maso, Táta se má."

Zlatoslav se rozvaluje v posteli a pročítá si svodku událostí za poslední týden. Výbuch na odboru záhad, noví bystrozoři (výsledek poplašných zpráv o Řádu) a spousta otravných jednání. Veřejnosti může předložit jenom ty bystrozory.
Do ložnice se vrátí zelenooká blondýnka. S uspokojením si prohlédne jeho odhalenou hruď, pak se zaměří na list v jeho rukou.
„Ukaž,“ přikáže.
Zlatoslav laškovně posune peřinu níž, blondýnka se zamračí a natáhne se po dokumentu.
„Ne, Rito.“
„Jestli neposlechneš, sepíšu ti do Týdeníku čarodějek profil, který si za rámeček nedáš. Tak buď hodný chlapec.“
Zlatoslav kapituluje. Opravdu nepotřebuje, aby jeho sexuální život byl veřejně propírán.

Inspirace nervózně přechází sem tam.
"Některá témata by se měla zakázat?! Téma je téma je téma?!" zoufale si škube myšlenky.
"Kdo to vezme?" přejede pohledem fandomy. Rozpačité ticho.
"Klasika," zabručí.
Ozve se klepání na dveře podvědomí.
"Ticho tady hergot...," Inspirace nerudně otevře dveře.
Oslnivý úsměv Jacka Harknesse.
"Včerejší téma bylo přesně pro mě - a nic! A to jsem se pro tu příležitost vhodně vysvlékl. Chcete to vidět?"
"Ne," zazní unisono zděšeně, zatímco Inspirace nacpe Harknesse za dveře a pevně je zavře.
"Bere si to DMD," zadýchaně zasyčí, "ticho, já si to taky neužívám."
"Protože tam nejsem," ozve se zpoza dveří.

Před nárazem byl vrcholový atlet. Lidé obdivovali jeho silné nohy. Bavili se s ním, komentovali jeho výkony. Jen ti nejbližší ale věděli, že pravou příčinou všech jeho vítězství není dokonalé tělo, nýbrž ocelový lesk v jeho očích.
Po nárazu se věci změnily.
Najednou byl připoutaný k vozíčku. I kdyby nějakým zázrakem znovu ucítit nohy, už nikdy neudělá víc jak několik kroků.
Cizí lidé se na něj dívali lítostivě. Najednou se při konverzaci ošívali, nervózně přešlapovali a klopili vážné tváře k zemi.
Jeho blízcí se s úlevou smáli.
Protože, i když už neměl dokonalé tělo, ocelový lesk v očích mu zůstal.

Do stěn hradu se opíraly paprsky zapadajícího slunce a jaro se probouzelo ze zimního spánku. Na to, jak mizerně se Sirius cítil, bylo snad až moc hezky.
„Co se děje?“ nadhodil Remus konečně. Bylo zbytečné ptát se, jestli je něco špatně. Ono se vždycky něco najde, a člověk ani nemusí být teenager s milionem problémů.
Poprvé to znělo hrozně divně. To „Pojď si o tom promluvit“. Nejistě. Nedůvěřivě. Postupně bylo lehčí tyhle slova vyslovit i přijmout. A říct, co bylo potřeba.
„Je ti líp?“ zeptal se Remus potichu.
„Asi jo,“ Sirius se pousmál. „Díky.“

Problémy nemizí. Učíme se je řešit.

Rodina příšerek seděla u stolu a vstřebávala oběd. Byla přesně taková, jak byste si ji představovali. Jednooký rohatý otec, růžová matka a tři krásné dětičky se spoustou končetin.

Modrý příšerák právě natahoval svá chapadla nad stolem. "...když v tom něco zašustilo v křoví a vylezl... člověk!"

Jeho mladší sourozenci nadskočili leknutím.

"Měl dvě oči a dlouhé blonďaté vlasy," pokračoval modrásek.

"Snažíme se obědvat," poznamenal otec, ale syn ho neposlouchal.

"...a voněl levandulí!"

Žlutá příšerka si zacpala všech pět nosních dírek a malý zelenáč ještě trochu zezelenal. "Asi budu zvracet."

Otec protočil oko. Některá témata by se měla u oběda zakázat.

Certain topics are prohibited when your lover is your fiercest rival.

Your health.
When Yuzuru calls Javi from NHK, sobbing that "maybe I cannot go to Olympics," Javi doesn't think about how that improves his own chances. Instead, he talks nonsense until Yuzu falls asleep.

Missing each other.
When Yuzu is recovering, Javi calls him daily to say he misses his smile, his kisses, his hands, trying not to cry with longing.

What happens after PyeongChang.
"I'm retiring," Javi whispers before the medal ceremony.

"I can't do it without you!"

"You won't have to, cariño. I'll be right there. Always."

Profesor Brumbál si promnul kořen nosu a několikrát zamrkal. Bude potřebovat brýle. Vhodil do čaje kostku cukru, zamyšleně se poškrábal ve vousech a přidal druhou. Hodnocení esejí nepatřilo k jeho oblíbeným činnostem.

Kletby, které se nepromíjejí

Přečetl pár vět.

Kletba Cruciatus působuje bolest, která může oběti přivodit šílenství.

Vztáhl ruku k šálku, ale chvěla se mu tak, že se nedokázal napít.
„Crucio!“ uslyšel v hlavě Gellertův hlas.
Křik patřil Aberforthovi.
„Nechte toho! Nechte toho!“ To byla Ariana.
A pak jen záblesk světla.

Zakryl si ústa dlaní.
Proč tohle musí číst?
Ach ano, je to v osnovách.
A on je učitel.

Bože, měl bych takovej dotaz, tak Ti píšu dopis.
Slyšel jsem teďka nedávno, že některý témata jsou zakázaný, když se s Tebou člověk chce bavit. Slyšel jsi o tom taky?
Prej se s Tebou nesmí mluvit o lásce. Teda o lásce jako o sexu, chápeš? Že je to neslušný nebo co. A taky peníze jsou tabu, že prej důležitý jsou hlavně naše hříchy a tak.
Osobně mi to přijde jako pitomost. Jseš přece můj nejlepší kámoš, tak s Tebou můžu mluvit o všem, a to je na tom supr, nebo ne?
Někdy bych Tě rád pozval na pivo.
Čau,
Karel

Trochu slavili, u jídla, kterého byl konečně alespoň zdánlivý dostatek, když měl teď Karl vlastní papíry. Mluvili o městě, o lidech v něm. Česťa vzpomínal na školu a rodiče, prostě na časy před válkou. Mluvil s nostalgií a smutkem, ale volně, nic nezamlčoval. Narozdíl od Karla. Ten většinu času mlčel. Na přímé otázky odpovídal vyhýbavě. Česťa brzy pochopil, že jsou věci, na něž by se ptát neměl. Jako Karlova role ve válce. Nebo rodiče. Nikdy o nich nemluvil. Ani o někom, koho by měl rád. A na to se Česťa neptal. Instinktivně totiž věděl, že by se jejich vztah změnil.