Ze života

Obrázek uživatele Esti Vera

Za zvuku ultrazvuku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Chtěla jsem si napsat něco lyrického, ale nápad se nedostavil, tak alespoň recykluji školní historky (a pokouším se o lyrický název).

Drabble: 

„Nebude vám vadit, že tu budou medici?“ ptá se lékařka pacienta
„My nejsme medici,“ poznamená spolužák. Naše nové motto.
„Tak jaderní fyzici.“
„No… to taky ne.“

Když se čekárna vyprázdní, leháme si na lůžko my.
„Neměla jste náhodou ke snídani třeba bůček?“
„Prosím? To někdo dělá?!“
„No jasně, hodíte ho ráno do trouby… máte trochu menší žlučník, tak jestli jste neměla něco mastnýho.“
„Já házím jen vločky do hrnce. S mlíkem. Mandlovým.“

„Koukněte se tady,“ ukazuje lékařka nadšeně, „takhle vypadají tumory.“
Pacient ztuhne.
„Teda by vypadaly, kdybyste nějaké měl. Což nemáte, jen ten obraz je podobný. Jste se lekl, co?“

Závěrečná poznámka: 

Minulý semestr jsme se chodili koukat do nemocnice. Většinou sice na ultrazvuk, který s naším studiem vůbec nesouvisí, ale lepší než sedět na přednášce :D

Obrázek uživatele mamut

Kuchař

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mám tu naši krajinu tak zakouslou pod kůží, že mne ani moc nelákalo táhnout se "někam" jinam. No a protože jsem byla dlouhé roky s kluky sama, bylo jasné, že na to ani není.
Takže dovolené byly u nás v akci staří bronťáci a jejich drobotina - tábory.
Každý den vařila jedna rodina a ostatní měli program a hlídali děcka služby.
A s námi všemi jezdil Kuba - svéráz, ale děcka ho milovala.

Drabble: 

"Takže, vážení, dnes jedeme na Slezskou Hartu, bereme s sebou větší svačinky a oběd bude později. A kdo chce více motivace, dnes vaří Mamut a Kuba." vyhlásil Deny.
Rodičové i prďata vyrazili na cyklo výlet a já se pustila do škrábání 10 kilo brambor - "Mamutéééé, udělej plackýýýý..." - škemry škemry...
Kuba klid.
Já už strouhám, loupu česnek, rozpaluju pec na smažení. Kuba - nic.
"Kubo?"
"Však vařím, slepicu, na polívku."
"A co do ní?"
"Klíííd. Mám hotový. Však jsem dělal doma. Koukej!"
A hrdě přede mne vysázel čtverečky nudlového těsta s vykrojenými srdíčky.
"A kdo najde tohle dvojitý, dostane čokošku!" zakončil vítězně.

Závěrečná poznámka: 

Kubovy vývarové polévky s jedním játrovým knedlíčkem zvícím velikosti tenisového míčku byly pověstné - "Však si nakrájí, lžicou."
Tenkrát tu dvojsrdíčkovou nudli vytáhla ta největší jídlo frfňa celého tábora. A byla patřičně hrdá. A o tu velkou Milku se s ostatními podělila.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Zuřivec

Fandom: 
Drabble: 

Uaaaaaaaa!!!!! Jsem Satan! Jsem ničitel! Všechno tu roztřískám! Všechno tu rozcupu.
„Mohl bys prosím přestat jíst tu mříž, dělá to hrozný kravál - “
Třísk s miskou.
„Ty punková nutrie. Ty jeden bobře. Zápasící hrošíku, přestaň už.
Na, tady máš ruličku, můžeš zápasit s ní.“
Rulička uspokojila chlupatou kuličku jen na chvíli. Po tom, co si dala pauzu jaksi zapomněla na její existenci.
Cloumaje s pítkem opět započala randál.
„Že já tě uvařim a snim.“
„Jó, hoď ho do hrnce!“
Osmák degu se na chvíli zarazil. Zamrkal. Podrbal se zadní nohou.
Vyběhl do horního patra.
A jal se násilně rozkládat svůj barák.

Závěrečná poznámka: 

Punkerkou kdysi nazvala v drabble Envy svého králíčka. Ale už nevím na jaké to bylo téma. Myslím, že Punková nutrie to nebyla.
Edit:
https://sosaci.net/node/43802#comments
To já ji nazvala punkerkou! :D

Obrázek uživatele Esti Vera

Vlaštovka nese jaro neskrývání

Fandom: 
Drabble: 

Liduprázdný Střelečák, chlad od Vltavy, mlčím, mlčíš, strach, očekávání.
Člověk, kterému věřím snad nejvíc na světě, nemělo by to být vůbec těžké, ale přesto…
Na jedné straně zoufalá touha konečně vyslovit pravdu, na druhé paralyzující strach. Potřebuji, abys to slyšela, potřebuji někoho, kdo … ale pochopíš?
Mám mluvit, nebo radši mlčet? Skrývat se? Riskovat? Děsí mě obojí, není úniku, šach mat.

Nakonec se odhodlám. Brečím ti v objetí, já...!
Usmíváš se a nasloucháš, laskavá jako vždy, to je přece úplně v pořádku.
Všechno je stejné, ale přesto se něco změnilo. První vlaštovka, první krůček, na obzoru záblesk naděje. Snad jednou…

Dobrá partie

Fandom: 
Drabble: 

Uděláš krok dopředu-i já ti vyjdu vstříc. Pozorujeme se. Odhadujeme. Hledáme skrytou logiku v nahodilých pohybech toho druhého. Tasíme a zase schováváme zbraně, vyčkáváme. Chvíli mám převahu já, pak zas ty. Ti druzí, okolo nás, se stávají bezvýznamnými figurkami. Když už si myslíš, že jsi vyhrál, překvapím tě ze zálohy. Najednou stojíš odkrytý, bezbranný, už nemáš jak útočit, kam se schovat. Být to hra, královna poráží krále, ten se kácí a ona o něj vítězoslavně opírá svůj střevíc. Tohle je ale život. To, že ses mi odkryl, je tvá nejsilnější zbraň, tvá slabost je moje bezpečí. Padáme spolu. V objetí.

Vítěz bere všechno

Fandom: 
Drabble: 

Lenka stála před šéfovou kanceláří a byla hodně nervózní. Dlouho sbírala odvahu a pak konečně zaklepala.
"Dále", ozvalo se zpoza dveří.
Lenka vešla, pozdravila a zůstala stát.
"Ahoj, Lenko. Rád tě vidím", řekl šéf a pokynul jí rukou, aby se posadila. "Teď to přijde", pomyslela si. Jejich firma se zúčastnila výběrového řízení na velkou zakázku a Lenka si nebyla jistá svojí odvedenou prací. Jejím úkolem bylo uvést firmu tak, aby zakázku vyhráli oni. Přemýšlela, jak to zvládla. Její šéf neskrýval nadšení. "Tvůj projekt byl vyhodnocen jako nejlepší, zakázka je naše. Všem ostatním jsi dala šach mat. Slíbená odměna tě nemine."

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Jak poznáte mediky?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.
Tohle téma mám v plánu nahrazovat v neděli, ale chtěla jsem si napsat toto jen tak pro radost ;).

Drabble: 

Kruhy pod očima z důvodu poflakování se na párty, případně mnohahodinového sezení nad skripty. Spíše z toho druhého. Napovídají tomu i prsty umazané od zvýrazňovačů.
Fonendoskop kolem krku, ačkoli nepoznají chrůpky od vrzotů a šelest na srdci neuslyší ani v případě, že zkušený kardiolog ho díky hlasitosti pozná už od dveří.
Fotí se v jednorázovém sálovém oblečení, aby mohli za pět minut utéct do vedlejší místnosti a sednout si, protože se jim na operačním sále dělá špatně.
Jsou cyničtí. A s oblibou vypráví nechutné historky z nemocnice a očekávají, že se lidi kolem budou smát.
Jak je ulovit? Jednoduché. Kafe.

Obrázek uživatele mamut

Šachový syndrom

Fandom: 
Drabble: 

"Šachy jsou královská hra, holčičko." slyším ve vzpomínce tatínka, který mi velmi trpělivě vysvětloval jak která figurka táhne.
"Šachy, to je kouzlo strategie." říkal mi můj muž, když z papíru vybaloval nádherně vyřezávanou kazetu s šachovnicí s dvaatřiceti figurkami.
Šachy jsou můj životní mat - vím, že jsou strategie, vím že střelec jede šikmo, věž rovně, kůň do L, dáma může skoro cokoliv a král jen trpně poskočí o jedno políčko.
Já mám svůj šachový syndrom - jakmile postavím celou sestavu, vypne se mi mozek.
I počítač zahlásil: "Ukončete hru, nemá logický základ."
Nu což.
Kafe, deku a další díl - Dámský gambit.

Závěrečná poznámka: 

Dámský gambit. Na tuhle minisérii mne navnadila má snacha.
Moc ji za to děkuji :)

Obrázek uživatele girliekatie

Jednou to půjde

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Témata mi poslední dobou nějak hodně nahrávají na různé historky z mého života. Tahle se konkrétně týká toho, jak mě můj chlap učil hrát šachy (což jsem nikdy neuměla) :D.

Drabble: 

Cítila jsem se zoufale. "Tak snad nejsem tak blbá, abych to nepochopila, ne?"
Tom se zasmál: "Moje dítě umí hrát šachy, to dáš."

Jakou dobu se mi pokoušel vysvětlit všechna pravidla, ale šlo mi to jedním uchem tam, druhým ven. Tolik různých figurek a každá se hýbe jinak. A ještě musíš dopředu plánovat strategii. A co je nejhorší, musíš si pamatovat, která figurka je důležitější než jiná. Mně přišel nejhezší kůň, tak jsem radši obětovala dámu. A pak to vidím. Skvělá příležitost.

"Šach mat!" zvolala jsem nadšeně.
"Pusinko, věž jde rovně... A i kdyby mohla sem, stejně by nic neohrozila."

Závěrečná poznámka: 

Mimochodem, dosud jsem se to nenaučila, uzavřela jsem to s tím, že mě to ani nebaví :D.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Čas oběda

Varování: 

Já taky nebyla varována.

Drabble: 

Konečně čas na oběd. Ohřeješ si polívku. Mmmm, pórková. Přineseš si ohřátou polívku ke stolu. Co k polívce? Pustíš si to video, na které se chceš od včera podívat. Sedneš si k jídlu a najdeš zapadlý odkaz. Načte se ti YouTube.
"AHOJ, POJĎMĚ SI TEĎ PROMLUVIT O ÚNIKU MOČI."
Ježiši kriste.
"Mylíš si, že mě přeskočíš a nepromluvíš si se mnou o úniku moči?! Tak to ses přepočítala, frajerko! Já jsem reklama nepřeskočitelná. Teď si tady prostě vyslechneš přednášku o úniku močiii!"
A víš co, neposlechnu.
Vypneš mobil. Ticho k jídlu je taky dobrý. Aspoň si to tak víc vychutnáš.

Obrázek uživatele Sothis Blue

Jména různá, charakter pořád stejný

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Org.: Na bodování se vybodněte.

Varování: 

...Konkrétně ze života čtenáře fanfiction. To by vás mělo trochu děsit.

Drabble: 

„Miluji tě!" zvolal věrný lékař. Detektiv milující hru na smyčcové nástroje na něho zůstal hledět v údivu.
„Navždy tvůj," šeptal kapitán do špičatého ucha, a jeho důstojníkovi stekla po tváři slza.
Plavovlasý zmijozel si zálibně prohlížel vypracované svaly na hrudi nebelvírského chytače, načež ho rozverně pleskl po hýždích.
Meskalerský náčelník k sobě přitáhl greenhorna z dalekého Německa a společně se uložili k spánku a jiným aktivitám.
Anděl se probudil nahý vedle stejně nahého démona a nebyl si jist, co se včera večer dělo.

Znechuceně zavřela okno prohlížeče. Jména různá, charakter pořád stejný. Nijace prázdný. Svoje oblíbené postavy v povídkách nenacházela.

Závěrečná poznámka: 

Org.: Jo, a jestli nevidíte, kde je v tom to poznávací znamení, tak to je právě to.

Obrázek uživatele Aveva

Ideální pár

Fandom: 
Drabble: 

Ti dva se nejdřív jen opatrně oťukávali. Slovíčko sem, slovíčko tam.
Pak do toho šli s vervou. Trávili spolu celé dny a noci.
Jenže se jim to začalo zajídat. A tak se rozloučili.
Šli každý zvlášť. Potkávali se s jinými a hledali. Jenže to nikdy nebylo ono.
A pak na sebe zase narazili. Bylo to jako velký třesk.
Tak se tomu přestali bránit.
Bylo jim jasné, že v tom jsou spolu už napořád.
Ti dva - Spisovatel a Příběh.
A ani jeden z nich by nedokázal říct, co bylo tím skutečným znamením, podle kterého poznali, že jsou stvořeni jeden pro druhého.

Obrázek uživatele mamut

S kočkou na rameni

Fandom: 
Obrázek: 
Drabble: 

Tak nějak se rozumělo v té době, že děti budou vzorně odpovídat na jednoduchou otázku paní učitelce.
Chlapečci chtěli být popeláři, řidiči autobusu, strojvedoucí, výpravčí, doktoři, ti smělejší kosmonauti.
Holčičky se toužily stát kadeřnicemi, prodavačkami, učitelkami, ty éteričtější princeznami nebo modelkami.
Nechtěla jsem v té době ničím takovým být.
Snad za to může bábinčina Micka, snad malá lvice Dáša, ale určitě nejvíc paní chovatelka šelem v ostravské ZOO, když mne vzala dozadu za mříže a já mohla koukat do klece veliké šelmy.
Propadla jsem kouzlu těch očí. Chtěla jsem se stát chovatelkou tygrů.

Poznávací znamení - ženská s kočkou na rameni.

Závěrečná poznámka: 

PS: mám ji tam furt - když vstanu, když si vařím kafe, když přijdu z práce, když si sednu k televizi :D
prostě mě miluje :D

Obrázek uživatele ChaosPrince

Koťátko aneb bestie helheimská

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska bude zvířecí drabble, protože nevím, co s tím tématem počít.

Varování: 

Mipuška.

Drabble: 

Mipuška neboli Čikatilo k nám přišel z igelitky. Protáhli jsme ho veterinou, naočkovali, odblešili a zjistili, že máme krásné bikolor koťátko. Na černých zádech měl bílé poznávací znamení ve tvaru složené runy.
„To by mě zajímalo, co znamená!“
Mipuškovi začalo poněkud hrabat. Sekání, drápance, syčení. Oči jak talíře, ocas jak kartáč na flašky.
„Hele, to je dobrý, jak von de člověku po krku, he he!“
MHEEEEUUUUUUUUUUUEEERGHHHH! Vražedný pokřik.
Návštěvy byly varovány.
„Von je takej… speciální…“
Další vražedný pokřik. Návštěva zamknutá na záchodě. My též.
„Takže... jaký je teď postup?“
Už víme, co ta zádová runa znamená. Označuje bestii z Helheimu.

Obrázek uživatele Esti Vera

Ty béžové na poličce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Volně souvisí s loňskými asistenčními kousky - Tváře, příběhy, těla a Pod maskou

Drabble: 

Asistuju asi rok. Desítky klientů, vozíky, zvedáky, jídlo i hygiena. Asistence v sedm, v jedenáct, doma, venku. Ranní vstávání? Jo, pohoda…

„Ještě bych vás poprosil natáhnout stahovací punčocháče, na skříňce, ty béžové.“
„Tyhle?“ ujistím se.
„Jo, to budou ony. Občas to jde trochu ztuha, ale měly by jít tak do půli stehen.“
Trochu ztuha je eufemismus století. Punčocháče natahuju co mi síly stačí, jsem zpocená úplně všude a to jsou sotva na kolenech!
Trvá patnáct minut, než zjistíme, kde je problém. Ty béžové na poličce totiž nebyly stahovací punčocháče, ale obyčejné ponožky.
Příště prosím podrobnější popis. Nebo rovnou jinou práci.

Závěrečná poznámka: 

Klient byl naštěstí extrémně milý, zasmáli jsme se a natáhli ty správné. Ale připadala jsem si v tu chvíli úplně blbá, že jsem to nepoznala. Tak jen doufám, že vstávání do práce v 5 ráno mě omlouvá. Od téhle příhody se radši na všechno desetkrát doptávám. A omezila jsem ranní :D

Obrázek uživatele Tora

Zvláštní znamení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ - BEZ NÁROKU NA BOD

Drabble: 

Nebylo těžké se poznat.
Seprané košile. Barevné šátky na krku, nedbale uvázaný uzel.
Vojenské bundy, sehnané bůhví odkud.
Těžké boty, usárny, za pasem nůž, ohnuté lžíce.
Holky v kraťasech nebo excentrických dlouhých sukních.

Páteční hloučky na nádražích, smutné nedělní příjezdy.
Romantika nocí pod oblohou plnou hvězd.
Romantika nocí pod oblohou plnou dešťových mraků.

Táborák, kytary, jiskry, hvězdy...
Kdo zažil, nezapomene.

Vlčice, Tóny, Havran, Fredy, Maryša, Bubu, Lejdy, Amazonka...
Občas se z hlubiny času vynoří další jméno. Zalomíme palce, připomeneme pár historek.
Šťastni, že jsme mohli zažít.

Zvláštní znamení touha
v nohách tisíce mil
obzor kdo v očích nemá
nic nepochopil...

Obrázek uživatele Tenny

Krvavý Kent

Fandom: 
Varování: 

Navzdory názvu nebyla prolita žádná krev. Obsahuje vulgaritu.

Drabble: 

Když se sejdou čtyři kamarádi, to je panečku ideální čas na karetní hru Kent. Každá dvojice se tiše domluví na poznávacím znamení, protože to je nejdůležitější - čtení soupeře a skrytí vašich úmyslů!
Skládání karet, škrabání na nose, napití se čaje, to jsou všechno staré a ohrané triky. Ideální je, když ke hře něco máte. Jako když jsme tehdá na chalupě našli obrovské balení prošlých dia medvídků, co tam měl zašité děda.
Víte, kolik různých znamení se s tím dá udělat?
A pak jsme z toho měli všichni hroznou sračku.
To teprve nastal boj na život a na smrt... před záchodem.

Závěrečná poznámka: 

Pravej mortal kombat nebyla ta karetní hra ale jeden záchod versus 4 lidi. True story.
Mamka nám pak hraní Kentu zakázala. (bylo nám všem asi 11, 12)

Kde se vidím za 5 let?

Fandom: 
Drabble: 

Kde se vidím za 5 let? Tato otázka mě pronásleduje od rána, kdy jsem si přečetla dnešní téma. Pořád je tu a nemůžu se jí zbavit. Jak budu vypadat a co budu dělat, to nevím. Mám jen jednu jistotu. Vím, že budu starší a možná taky moudřejší. Do moudrosti počítám sbírku svých omylů a přešlapů, kterých nebylo málo, ale také věci, které se mi povedly a jsem na ně právem hrdá. Určitě budu mít nějakého psa. Je to skvělý parťák do nepohody. Budu si dál užívat život a těšit se na každý den, který prožiji naplno od rána do večera.

Obrázek uživatele Lomeril

Věnováno fiktivním přátelům

Drabble: 

Kde budeme za pět let? ptám se známých tváří.
Doufáme, že ve vydané knize, odpovídá Gabriel a Evangeline se zatváří skepticky.
To my taky, zvedne se Fanred a vyzývavě si Gabriela měří – vždycky připravený na konfrontaci, nikdy neustupující. Lycva ho zatahá za ruku a vrhne varovný pohled po Laivovi, aby si zase sednul a schoval meč.
Já ale chápu, proč je v křišťálové kouli většinou mlha. Kdo ví co bude za pět dní, natož za pět let?
A co vy? obracím se k Nimanovým.
Ryko vezme Irenu kolem ramen a usměje se. My budeme tady, čekat, až nás budeš potřebovat.

Závěrečná poznámka: 

Příběh o Gabrielovi a Evangeline je už skoro hotový, příběh o Fanredovi a Lycvě píšu v rámci Padesátky. S oběma mám ambice, takže u obou cítím, že by to mělo klapat - což se ne vždycky děje. A pak jsou tu postavy, na které se mohu vždycky spolehnout a můžu k nim vždycky utéct, když potřebuji.

Obrázek uživatele Tom_Peterson

Za 5 let budu....

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jsme v Rakousku a jelikož se nudím, zkouším napsat slohovou práci, kterou budeme psát v září ve škole.

Drabble: 

Kde se vidíte za 5 let?
Jelikož jsem na základní škole, pravděpodobně budu na střední, v posledním ročníku.
Pokud by mi nevyšla čtyřletá střední škola, tak bych to zkusil o rok později znovu, takže bych byl v předposledním ročníku.
Na učební obor nechci, jelikož nejsem šikovný, a ani by mě to nebavilo.
Se základním vzděláním bych skončit nechtěl, protože bych byl pravděpodobně jako dlaždič nebo v Lídlu.
Až dostuduji střední školu, budu asi pracovat. Vůbec teď nevím, jestli půjdu na vysokou.
S maturitou se dá dělat hodně věcí, ale co budu dělat, ještě nevím.
Takhle se vidím za pět let.

Závěrečná poznámka: 

Drabble popisuje, kde se vidí má reálná osoba - ne literární já - za 5 let.
Zítra zkusím napsat cestu nebo andulčí hlášení.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele girliekatie

Výběrové řízení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Práce HR je plná různých věcí...

Drabble: 

Tak se stalo, že jsem v práci byla vyslána jako zástupce personálního na výběrové řízení na jedno z našich pracovišť. Těšila jsem se na svou první zkušenost s pohovorem z opačné strany stolu a byla jsem zvědavá, co to s sebou přinese. "Hlavně pohlídej, že nikdo nedává nevhodné otázky," kladla mi na srdce šéfová.

Počítala jsem s tím, že na tomto konkrétním pracovišti nic nevhodného nehrozí, a v hlavě jsem si připravovala otázky, které bych položila, kdyby přišla řada na mě. Nepřišla... Paní vedoucí, která u pohovoru seděla, jen pořád komentovala, že hlavně nechce muslima. Otázky nepadly... Nikdo nastoupit nechtěl.

Závěrečná poznámka: 

Jo, tohle se fakt stalo... Byla to má první zkušenost s výběrovým řízením, což mě jednak naštvalo (že se něco takového může dít), a pak taky dost vyděsilo (protože jsem si představila, že budu muset třeba na další výběrka - a možná budou stejně problematická, jako moje první. Tohle téma mě inspirovalo se o svou zkušenost podělit. Otázka Kde se vidíte za 5 let byla jedna z těch, které jsem si nadšeně připravila před tím debaklem.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

To důležité

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mno jo, jak si to malujeme a realita je pak jiná... A neznamená, že nutně horší.

Drabble: 

Rok 2023 - představa (rok 2018)

Podaří se mi (snad) odmaturovat.
Pravděpodobně budu studovat medicínu.
Najdu si kluka.
Co bude se skauty?
Budu dospělá.

Rok 2023 - realita

Čtvrtý ročník medicíny, psychiatrická diagnóza a terapeutická péče. Šrámy, které už mi nikdo neodstraní.
Vztah nemám. Moje domnělá heterosexualita ustoupila a nastoupil zmatek.
Hledám si znovu cestu k oddílu.
Našla jsem skvělá přátelství mezi evangelíky i ve škole.
Učím se být dospělá, ale vnitřní dítě ve mně pořád je.

Rok 2028 - představa (rok 2023)

Budu vystudovaná lékařka.
Práce? Hlavně klid.
Věci, které mě baví. Lidé, které mám ráda.
Život.

Rok 2028 - realita

Kdo ví?

Obrázek uživatele mamut

Třeba rentiér???

Fandom: 
Obrázek: 
Úvodní poznámka: 

Malá poznámka na úvod:
Kouč je tak trochu fikcí, zbytek skutečně právě kolotá mou hlavou.
Jak pak by ne, na takovou otázku.

Drabble: 

"Uvolněte se a zamyslete..." začne svou hodinu vymývání mozku ´human resources coach´ "Kde se vidíte za pět let?"

V hlavě mi v tu chvíli exploduje:
Včera jsem si vyvrátila koleno, kulhám jak starý Peirac, když balil Andželínu.
Celý víkend jsem míchala, krájela, porcovala, dělila, balila zabíjačku (no dobře, mňam).
Zrovna mi volal kolega, že se s naší třídní kráskou rozešel ten její a že se mu na praxi kácí a omdlévá a bečí a ječí.
Chtěla bych být rentiér na Bahamách nejmíň v Defenderu, ale bába od Sportky mi vyplatila ´výhru´ 113,- káčé.

"Řekla bych, že pořád v práci." odvětím.

Obrázek uživatele Tora

Už nechci být strojvedoucím

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ - BEZ NÁROKU NA BOD

Drabble: 

Čímpak jste chtěli být jako děti vy?
Já nedřív veterinářkou. Vysvětlili mi, že nejde o hraní se zvířátky, ale o těžkou práci. Pak jsem chtěla být archeoložkou, knihy o vykopávkách jsem louskala jednu za druhou. Nejsem ani veterinářka, ani archeoložka...

S napětím jsem čekala, čím bude chtít být můj syn.
Dlouhou dobu chtěl být strojvůdce. Pak asi ve čtyřech letech přišel a sdělil mi:
"Nebudu strojvůdce. Budu hasič."
"Proč?" podivila jsem se.
"To je přece jasný. Strojvůdce jezdí furt, ale hasič hasí jen někdy."
Zavrtěl hlavou nad mou nechápavostí a odkráčel.

A jak to dopadlo? Není ani strojvůdce, ani hasič...

Závěrečná poznámka: 

Děkuji P.M.d.A., která u mě svým drabblem vyvolala milou vzpomínku.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Nikde se nevidím

Drabble: 

Andrea seděla s otráveným výrazem v příšerné betonové místnosti s obřími okny. Zírala tupě na tazatele té nejdebilnější otázky, kterou jí kladli na každém pohovoru.
Už tolikrát na ni odpovídala. Různě. Odpověď měnila podle potřeby prostředí. Měla toho po čtyřiceti osmi pokusech dost.

„Nikde se nevidím. Možná tak před obrazovkou, jak hraju Resident Evil a žeru bramůrky pro výživu svých pneumatik na břiše. Bez dětí. Bez chlapa. S přáteli na telefonu, protože jsou moc zanepráznění svými rodinami na to, abychom se sešli. Víte co? Je mi to totálně ukradený, kde budu za 5 let.“

„Upřímnosti si tu ceníme. Jste přijata.“

Závěrečná poznámka: 

Jo, vzpomněla jsem si na Bridget Jonesovou. xD

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Několik citací

Fandom: 
Drabble: 

"Mami, čůrá šalinka? A autobus?"
"Pejsek má košík, aby mu nebyla zima na čumáček."
"Táta je velký medvěd. Máma je velká medvědice. My jsme malá medvíďata."
"To je táta býk a to je máma býková."
"Tatínek nese počítač, bude nahrávat Večerníčka. Ó tatínku, ty jsi tak moudrý."
"Kuřim... Tam bydlí kuřata."
"Kam ta zatracená maminka ty bryndáky dala?"
"Děda je divoch a babička je paní divoká."
"Velká kráva nám dává mléko. Velká máma nám dává kyšku."
"Byl jeden domek, v tom domku stolek, na stolku miska, v té misce vodka, v té vodce rybka!"
"Já jsem, milá babičko, samotný pánbůh..."

Závěrečná poznámka: 

Ocitováno z dokumentu se záznamy výroků našich synů. Dokument byl naposledy editován, když jim bylo tři a půl roku.

Obrázek uživatele Esti Vera

Zvolnit krok, naslouchat tichu

Fandom: 
Drabble: 

Dvě mlčenlivé postavy, ona, on, cesta večerním městem, spojeni společným cílem. Nejsou přátelé, na to se znají málo. Možná známí?
Měla bych něco říct? Zeptat se, jak se má? Chce si povídat?
Zvažuje slova, otázky, generátor náhodných konverzačních frází, většině lidí ticho vadí, co když jemu taky?
...
„To je milý, jenom tak jít a mlčet,“ pronese po chvíli on.
A najednou je všechen tlak pryč a je to v pořádku - protože to oba vidí stejně, protože mlčet s někým, kdo taky rád mlčí, je její oblíbená činnost. Zvolní krok, není kam spěchat. Zůstane opuštěná ulice, tiché porozumění, noc bez konce.

Výletníci

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma č.15, Bujaré strkanice

Drabble: 

První kilometr, mírný kopec.
„Už nemůžu.“ zní zprava. „Mě to nebaví.“, zní zleva.
Třetí kilometr, o 2 hodiny později, tempo vražedné, mám z něj třetí infarkt.
„Už neujdu ani krok.“ zazní příhodně před hospodou. Kafe od infarktu nepomůže, ale dávám si dvojité.
Děti usednou. A začnou se vrtět. Nejdřív nenápadně. Pak se začnou židle povážlivě naklánět. Než stihne kafe vychladnout na pitelnou teplotu, běhají maraton kolem stolu, skáčou přes překážky tvořené padajícími židlemi a hází si pivními tácky přes celou hospodu. Vypiju lok kafe a mizíme.
Ujdeme 5 metrů.
„Už nemůžu.“ ozve se zprava. „Už neujdu ani krok.“ zní zleva.

Obrázek uživatele kytka

Kterak se lze rodičovsky znemožnit

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

True story, přátelé.
Nesoutěžní, leda by mi nebylo uznáno předešlé
https://sosaci.net/node/55722

Drabble: 

Není to tak dávno, co si naše dcera, zběhlá v jazyce Shakespearově, pořídila anglický román v originále. Rodič, ze studia angličtiny zběhlý poněkud předčasně, zahlédl knihu na jejím nočním stolku, i zdál se mu titul značně podezřelý.

Pročež podivil se káravě: "Co to tu máš za brakovou duchařinu, dítě?"
"Jakou duchařinu?!" ohradila se dcera a vyzbrojená argumenty ze školních škamen pravila důstojně: "To je klasika!"
"Klasika? Nějakej sensibil?"

Zaslechl to mladší potomek, cizích termínú neznalý, a podivil se ještě víc káravě než zprvu rodič: "Co to říkáš?! Jsem debil?"

To už dcera nevydržela a Sense and sensibility si poprskala smíchy.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Co slovo, to perla

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Původně jsem chtěla psát o jednom nejmenovaném politikovi, ale pak jsem si uvědomila, že z úst našich vyučujících někdy padají takové klenoty, že by byla škoda je nevyužít. Hlášky, které padly ve výuce, jsou uvedené beze změn a jsou doplněny (sem tam) mými myšlenkami.

Varování: 

Jedno trochu přisprostlé slovo.

Drabble: 

„Sem započítáváme všechny, kteří akvírujou tuto infekci.”
Akvírujou? Jakože A-queer-ujou?

„Je tam resorpční lakuna.”
Lakuna matata!

„Máme na to takový speciální dyvajs…”
„Plicní hypertenze končí pravoslavným srdečním selháním.”
„Tento stent je napushován, to zamená naloadován, do zavaděče.”

„Diapozitiv.”
„Diáček.”
„Nevím, jestli to mám na další slídě.”

„Fleming, to byl bombarďák!”
„Nebo chodíte jen tak felit…”
„Do auta liju benzín, aby to jelo, do psa liju granule, aby to jelo.”
„Zhoubná houba!”
„My extrasystoly neléčíme, my je jen zaříkáváme.”
„Tenkohlavec lidský. Když uděláte koloskopii, tak uvidíte, jak se tam míhají tyhle prdelky.”

„Posun doprava je nevýznamný. Teda kromě politiků…”
Studuju medicínu.

Závěrečná poznámka: 

K užití dávám odkaz na Generátor nových přísloví, který se k tématu mimořádně hodí ;).

Slovo a-queerujou počítám já, Word i počítadlo jako jedno.

Stránky

-A A +A