DMD č. 19 pro 19. 4. 2024. Téma: Hlasy

"Kornélius Popletal získal hlasy od Nevilla Longbottoma, Hermiony Grangerové a Theodora Notta. Zbylých 4763 hlasů si úplatky a vydíráním pojistil Harry Potter! Ať žije nový ministr!"
Harry samolibě mával do davu. "Chtěl bych poděkovat Nevillovi, že mi doporučil kandidovat, a mé jasnovidecké jizvě, která mi předpověděla vítězství ve volbách. Jako první zruším pondělky, a Sirius Black bude velvyslanec Británie na Mallorce."
***
Neville se s hrůzou a zbrocený potem probudil, a pohledem okamžitě vyhledal kalendář. Ještě nikdy nebyl tak rád, že dnešní datum má nadpis Pondělí.
"Byl to jenom sen," opakoval si s úlevou. "Harry Potter není Ministr kouzel. Díky Merlinovi."

Stáli opření o zábradlí a plivali do potoka. Sorley vypadá, že mu něco vrtá hlavou.
„Edgar neplatí daně,“ vypadlo z něj nakonec.
„To má dobrý,“ zaregoval Norman.
„Cože? To vůbec nemá dobrý!“ překvapeně odpověděl Sorley. „Je blbost neplatit daně!“
„Jo. Když neplatíš daně, nemůžeš volit,“ přidal se Malcolm.
„Ale to nemusíš,“ Norman nechápal problém.
„Ale to musíš! Když nevolíš, necháváš rozhodovat ty ostatní!“
„Edgarův hlas stejně nic nezmění,“ mávne Norman rukou.
„To nemůže vědět, třeba i změní.“
„Spíš nezmění. Proč platit?“
„Za svobodu se vždycky platí. Rodiče mi to vysvětlili. Tobě ne?“
Norman potřásl hlavou.
On nikdy daně platit nebude.

"Nesmíš vyslovit jeho jméno."

Povytáhla jsem obočí. "Proč ne?"

Bledá dívka si poklepala na rty. "Ve jméně spočívá moc. Můžeš jím přivolat síly, kterých je radno se vyvarovat." Pousmála se. "Nechceš přece, aby jejich hlasy nad tebou získaly kontrolu, ne?"

***
Na její slova jsem myslela i večer těsně před spaním.

Hlas... tak jednoduchý nástroj, samozřejmost. Nenapadlo mě, co všechno s ním dokážu, pokud do něj vložím dostatek tužby.

Pohlédla jsem do zrcadla, nadechla se... a zašeptala jeho jméno. Třikrát.

"Proč mě voláš?"

Naše hlasy se smísily, ruce dotkly, odrazy ve skle setkaly.

"Protože mi chybíš."

"Proč?"

"Protože jsi můj Sen."

„Johne, kolik máš článků na tom svém blogu?“
„Teď už pár set. Proč?“
„A co zvukové nahrávky, ty postuješ taky?“
„Někdy hodím do příběhu pozdrav fanouškům. Proč? Děje se něco?“
„Před chvílí mi volalo tvoje číslo. Někdo mě tvým hlasem žádal o zaslání peněz.“
„Podvodník? A jak jsi ho odhalil?“
„Snadno. Předstíral jsem flirt a on nevzdoroval.“

***

„Pozor, teď mi volá Mycroft. Ano? ... Nesnažte se, vím, že jste AI... Opravdu? Zajímavé. A co jsi chtěl?“
Sherlock odložil mobil.
„Můžu já za to, že mluví, jako by ho vytiskli v Oxfordu, a ne jako lidská bytost?“
„Od tebe to opravdu sedí.“

Zaslechla tříštění porcelánu, pak jen křik. Jeden hlas přeřvával druhý. Katya zírala na zavřené dveře do pokoje pro hosty. Jako správná hostitelka se chtěla Andreje zeptat, zda mu nic neschází, ale nejspíš už se toho ujal Gončarov. Nebylo jim rozumět, nicméně z tónu naznala, že si uvnitř vyměňují výčitky.

Náhlé ticho poté začaly doprovázet tlumené steny. Nakrčila obočí, na čele jí vyskočila vráska.
Jakmile se natáhla po klice, někdo jí položil dlaň na hřbet ruky. Kolem pasu ucítila teplo.
Sofia k ní svůdně zezadu zašeptala: „Mezitím, co si to muži spolu vyřídí, se můžeme zabavit po svém, co říkáš, Yekaterino?“

Detektiv Fehér na dveře maličkého nájemního bytu pana Volkonského zaklepal jednoho červencového večera. Pozval se dovnitř a posadil se na jedinou volnou židli. Konstantinovi pokynul, aby usedl na postel. Absurdita tohoto postupu ho odzbrojila. Poslechl.
„Pane Volkonskij, dostala se ke mně jistá informace.“
— Odkud to vím? Milý pane, já mám uši všude. Naslouchám hlasům lidu, dalo by se říct. (řekla mu madam Dvorak toho odpoledne [Byl okouzlen.])
„Ano?“
„Někdo vás atakuje pomocí anonymních dopisů.“
Konstantin přikývl a přemýšlel, jak toho muže dostat pryč.
„Vy víte, kdo za tím je.“ Nebyla to otázka. Chvíli se vzájemně měřili pohledy. „Nabízím vám asistenci.“

Leon padá dolů, až mu vlají vlasy
Ozve se rána, plácne sebou do vody, a už se z dálky ozývají hlasy
„Dónde estás?!“ Ptá se Maria s motykou
Zombie valí se jak ožralí, pletou si rybí farmu s putikou
Házejí po mně zápálené pochodně
Nadávají u toho poněkud nevhodně
Tak sprosté zombíky žádný jiný díl nemá
Snažím se strefit, bohužel jsem levá
Mutant s býčí hlavou máchá divoce kladivem
Než ale domáchne, my už tam s Leonem nebudem
Sejmem ho zezadu, do zad brokovnicí
Týpek s mačetou má k tomu co říci
Vzal mi života polovinu
Já beru si bylinu

Volební účast dosáhla 85,71 %. Průměrný věk zvolených je 45,9 let. Nejmladšímu je 32 a nejstaršímu 64 let. Byly zvoleny 2 ženy, což je 13,33 % z celkového počtu kandidátů.

Průměrný věk kandidátů byl 47 let, nejmladší kandidující bylo 24 let a nejstaršímu kandidátovi 73 let. Kandidovaly celkem 3 ženy, tj. 20 % z celkového počtu kandidátů. Všichni kandidáti do voleb vstupovali jako nezávislí.

"ČSÚ bude volební hlasy sčítat-" brebentil tiskový mluvčí ČSÚ Jiří Klokoň.
"Kuš, to je zpráva z února 2022. Už podruhé," uťal ho předseda ČSÚ Jáchym Sedlo.
"Ale já chci o těch hlasech všem vyprávět! Slyším hlasy! zakvílel Klokoň zoufale.

Jakubíček bez dechu zírá na krvavé rány, které zčistajasna vykvétají na jeho ruce. Něco prokousává jeho dlaň ostrými zuby. Něco svou vahou táhne jeho ruku k zemi. S křikem se ohání a něco se pouští jeho ruky a odlétá. Něco při dopadu na zem zakňučí.
Jakubíček zatíná zuby a balí svou dlaň do cípu košile, aby zpomalil krvácení. Nejsou vidět, ale slyší je. Obcházejí kolem něj a temně vrčí. Jejich pohyb prozrazují jenom náhodně zvířené obláčky prachu.
Jakubíček je ve střehu. Poslouchá každé štěknutí, zakňučení, odhaduje další pohyb neviděných přízraků.
Jejich hlasy křičí, ale nejsou to hlasy lidské. Nerozumí jím.

Slyšela hlasy. Asi pět průrazných nadpozemských hlasů.
Přely se.
Ovšem, co bylo pět proti těm stovkám a tisícům, které se rozčinčely, jakmile pootevřela Své Vědomí směrem k Zemi? Jenže ty andělské, vycházející z úst Jejích nejstarších dětí, byly vždy o něco intenzivnější.
„Spasitel zmizel. Tvůj takzvaný nejvyšší archanděl vzal čáru dva týdny po něm. Dalších sedm dní, na Zemi sněží, není na co čekat!“ Michael právě propalovala Metatrona zuřivým pohledem. Prvorozená dcera se syndromem vzorné školačky, která se vymkla kontrole.
„Dosud nenastal správný čas. Nech to na něm.“
Neochvějný klid Božího Hlasu neměl kýžený efekt.
Vzorná školačka popadla Kliku Stvoření.