DMD č. 6. pro 6. 4. 2014. Téma: Dokonalý tvar

Není dne, abych se na ni nadšeně nedíval, není noci, kdy bych neobdivoval její absolutní dokonalost. Když ji zahlédnu i jen koutkem oka, probouzí ve mně vášeň a nepotlačitelnou chuť. Boky má trochu širší, ale v hloubi duše si uvědomuji, že by to jinak nešlo, aby ji nesrazil kdejaký vánek. Úzké hrdlo je pak naprosto bez vady, dokážu hodiny pozorovat, jak se v ladné křivce mírně zužuje až k jedinečnému zakončení elegantní plochou čepičkou. Když ji pak konečně uchopím a laskám, vždy si vychutnávám její úžasnou hladkost i to, jak nádherně padne do ruky. Pivní lahev má prostě dokonalý tvar.

Znáte ho? Malý kousek louky. Tam. Nad Kotlářkou. Člověk by ho snadno přehlédl. Z jednoho konce na druhý hravě dohodíte mičudou. Posadím se do trávy. Prsty se zavrtám do hrubého psího kožíšku. Někde se ozývá kos. Zatoulaný mravenec mi leze po tkaničce. Rozespalý čmelák mrzutě bručí mezi sedmikráskami. A dole v údolí se líně vlní Vltava. Zavírám oči. Poslouchám. Tohle místo. Utopené v zástavbě. Zdánlivě pusté. A přece kypí životem. Šumí. Šeptá. Ševelí. Šimrá. To se tvrdá stébla loňské trávy hlásí o pozornost. Tohle místo se nehonosí vznešenou krásou alpských strání a přece se mi na vždy vrylo do vzpomínek.

Lucius zálibně hleděl na sochu znázorňující Jaro. Byla nádherná. Dokonalá… Sochař si dal obrovskou práci, aby každý sebemenší detail ladil s celkem. Ladné křivky, perfektně tvarované, něžné…
Ideální dárek pro Narcisu k narozeninám. Představoval si její radost, její nadšení. Jak bude pobíhat, hledat, na kterém místě by se nejvíc vyjímala. Jak ji překvapení na chvíli přemůže a ona odloží svoji pečlivě udržovanou masku vážné dámy.
„Kolik stojí?“
„Tahle? Ta není na prodej, pane,“ odpověděl majitel obchodu s omluvným úsměvem.
„Prosím?“ zamračil se a sevřel pevněji svoji hůl. „Chci ji a jsem připraven za ni zaplatit nehoráznou sumu.“
„Peníze nejsou všechno…“

„Musíš mi pomoct, Ginny,“ řekla Hermiona nešťastně, ale přitom rozhodně. „Potřebuju vymyslet, jak ho dostat.“
„No konečně…“ odfrkla si potichu Ginny.
„Co říkáš?“
„Ale nic…“ zamlouvala to radši. „Trochu mě překvapilo, že ses rozhoupala.“
„Líbí se mi už strašně dlouho, ale…“
„Fakt?“
„No jasně. Vždyť je úplně dokonalý,“ rozplývala se Hermiona.
„Hele, to zase nepřeháněj,“ krotila ji Ginny.
„Je tak praktický a přitom elegantní. Nádherně tvarovaný, prostě neodolatelný,“ básnila dál a nevšimla si, že na ni druhá dívka hledí najednou poněkud vytřeštěně. „Proč jen musí být tak drahý?!?“
Ginny definitivně pochopila, že se celou dobu nebavily, jak předpokládala, o Severusovi…

It’s disgusting how much of my life consists of exercise.
I like capoeira and knife-fighting feels cathartic, but I’m not doing another sit-up today. Bored and achy, I deserve a bath, a book and a pizza.
Whose brilliant idea was it to establish a secret identity? The office hours are crappy. The people I meet crappier. And even though I refuse to appear in public wearing only a swimsuit or a skin-tight latex overall – I’m not getting
paid nearly that well – there’s a sort of general expectation that superheroines should be in perfect shape.
For kicking arse, though. Not modelling.

Překladač zamňouká: „Vložte dokonalý tvor“. Jako spolumajitelka klubu jsem na leccos zvyklá, ale zabezpečovací systém Sfinga s náhodně generovanými hesly mě ničí. Špičku technologického pokroku prosadil Hermann, spolumajitel. Můj expartner.
Po městě se dva měsíce potlouká sériový vrah, před chvílí zhasla světla. Stojím u dveří a vážně chci domů. Tupá mašina s ugrofinštinou jako výchozím jazykem chce heslo. Peru se s překladačem, vzadu něco spadlo a roztříštilo se. Po zádech mi stéká studený pot. Dokonalý plán na mojí likvidaci?
Poslední pokus. Vložte dokonalý tvor? V menu na výběr jen různé patvary. Ha! Lstivý překladači, mám to! Vkládám kruh. Dokonalý tvar.

Pro mnoho lidí je dokonalým tvarem koule. Avšak na Zeměploše, která se již svou existencí vymyká všem zákonům fyziky, matematiky, logiky a mnoha jiným, došli mnozí věhlasní myslitelé a později i sám Leonardo da Quirm k názoru, že pro Zeměplochu nemůže platit jako dokonalý tvar koule, je-li Plocha plochá, což ale vyvolalo spíše otázky a vědecké spekulace na téma, je-li vůbec Zeměplocha plochou a je tedy plochá. V nastalém zmatku na výročním sjezdu zeměplošských učenců, kde právě Leonardo vyslovil tento názor, se dokonce několik myslitelů rozhodlo s touto myšlenkou ukončit svůj život, a proto zůstala ona otázka dokonalého tvaru nezodpovězená.

"Co se stalo?" zeptal se opatrně Tony. Šel navštívit Bruce, ale v laboratoři našel jeho velkého zeleného kamaráda.
"Hulk být smutný," odpověděl obr a ukázal na časopis, na jehož přední stránce se skvěli Kapitán Amerika a Thor. Nad jejich fotkami svítily nápisy jako Dosáhněte dokonalé postavy! a Jak vypadat jako superhrdina.
"Hulk nemít správný tvar. Moc velký a zelený. Ne hrdina."
Tony si povzdechl.
"Nemůžeš věřit všemu, co se píše. Jsem já hrdina?"
"No... jo."
"No vidíš. A přitom rozhodně nejsem tak vysoký, blonďatý a modrooký jako oni. Pro hrdinství má ideální tvar a barvu kdokoliv."
"Díky," usmál se Bruce.

Půlelf stáhl šperk z prstu a zlehka jej upustil na stůl. Prsten se zachvěl, ozvěna cinknutí prospěchala ztemnělými kouty. Plameny svící se pohnuly. Bouřkově šedé oči se zvolna upřely na malý předmět: Byla to Vilya, jeden ze Tří, Prsten se safírem.
Drobný kroužek zlata - dokonalý tvar, jenž k životu přivedl Celebrimbor. Symbol nekonečnosti. Symbol spojení.
Na fasetách zatančily purpurové jiskry; to svíce se odrážely v jasně modrém kameni, který byl zasazen v prstenu. Byl připoután ke kruhu.
Safír zářil stejně jasně jako oči toho, jemuž Vilya původně patřila.
„Jsme spojeni v nekonečnosti,“ zašeptal Elrond a po tváři mu skanula slza.

Ta nešikovná nána, co jí dělala manikúru, si snad neuvědomovala, že má před sebou princeznu a ne nějakou ušmudlanou členku svého hejna.
Kamarádku. Taky jsi je měla.
Mai a Ty Lee. Nechala jsi je uvěznit.
Sklapni. Zradily mě.
„Zítra budu korunována Pánem ohně, a proto budu milosrdná,“ řekla provinilé služce. „Pošlu tě jen do vyhnanství.“
Člověk by si myslel, že po tomhle už všechno půjde hladce.
Kdepak. Voda, v níž jí omývaly vlasy, příliš rychle stydla, a při česání se služkám třásly ruce.
Vyhnala je taky.
Slavnostní účes pořád nebyl dokonalý. Prameny jí padaly do čela.
Princezna Azula popadla nůžky.