Hra o trůny

Je nižší než jeho bratr.
To byla první myšlenka, která se jí objevila v hlavě, když spatřila svého nastávajícího, dnes v den svatby. Byl menší, zavalitější a sveřepější než jeho bratr, který byl vysoký a ušlechtilých rysů.
Není ale přímo škaredý.
Ačkoliv nevěděla, jestli přesvědčuje samu sebe.
Bohužel bratr, kterého znala, byl mrtvý, a bylo potřeba utvrdit spojenectví, dodržet slib. Katelyn Tully se musela provdat za dědice rodu Starků, a jako své věno zajistit spojenectví obou velkorodů v povstání, které se rozhořívalo.
Znovu se podívala na svého ženicha.
Zatni zuby a dělej, co se od tebe čeká, holka, okřikla se.

Zdánlivě si neměla na co stěžovat.
Otec se s ní radil, svěřoval jí důležité úkoly.
„Syna mi vzali nepřátelé. Jsi moje jediné dítě.“
V podtextu jasně cítila – radši bych měl syna zpět, ale to není možné. Musím se tedy spokojit s tebou, s ženou.
Byla velitelkou lodi, její posádka ji respektovala.
„Nejlepší kapitánka Železné flotily,“ tvrdívali o ní.
Tušila, že tím myslí – jediná kapitánka. Ostatním posádkám pak říkali – moři rozumí, na ženskou není špatná, vážně.
Asha si povzdechla. Přála by si, aby vše bylo jinak. Nechtěla být náhradním řešením. Chtěla udělat něco sama za sebe.
„Vyplouváme!“ zavelela. „Jedeme vysvobodit Theona!“

Meč pro ni byl vždy jen nástrojem. Vystřídala jich za svůj život několik, lišily se délkou, váhou, způsobem zpracování. Na každý si chvíli zvykala, aby jí poté dobře sloužil.
Tento byl jiný. Jakmile ho uchopila, poznala rozdíl, který byl opravdu téměř hmatatelný. Meč z valyrijské oceli. Dokonalý.
Možná byly ty odlišné pocity umocněny i mužem, který jí ho předával.
„Věřím, že ho využiješ lépe než já,“ řekl Jaime a smutně se zahleděl na pahýl své pravé ruky.
„Budu ho nosit se ctí,“ přikývla.
„Takový meč by měl mít jméno,“ podotkl.
„Přísežník,“ odpověděla a snad poprvé mu otevřeně pohlédla do očí.

Byla na vrcholu blaha. Sestry a sestřenice se jí vždycky posmívaly, že zůstane na ocet, ale kdo se směje teď? Našla ženicha dřív než většina z nich. A jakého! Ne jen obyčejného rytíře, ale lorda. Co na tom, že byl dvakrát starší než ona a většině lidí naháněl husí kůži. Přezdívalo se mu "lord Pijavice", ale co na tom? Vybral si ji! Ze všech dívek v rodině právě ji! Bude se vdávat a vytře zrak všem dívkám, které se jí smály.
Co však tlustá Walda nevěděla, bylo, že její dědeček slíbil lordu Boltonovi věnem tolik stříbra, kolik jeho nevěsta váží.

Někteří měli sklony ji litovat. Prý – chudinko, těžko budeš hledat ženicha, tady v horách, navíc bez věna…
Nesnášela jejich blahosklonnost.
Byla spokojená. Měla své muly, nebe nad hlavou a nejasnou vzpomínku na laskavého muže, který byl jejím otcem. Co víc si mohla přát? Jistě, strávil s ní jen krátký čas, ale to se stává.
Často měla chuť jim odseknout, musela se však krotit. Přese všechno byla jen obyčejnou dívkou. To ovšem platilo jen dole, v Údolí.
Na stezce nad propastí byla neomezenou vládkyní. Pravá dcera svého otce, odvážná. Tady ji poslouchali všichni. A ona se přímo královsky bavila jejich strachem.

Jako hrdina nevypadá ani se tak nechová. Přesto jím je. Samwell Tarly. Zabiják.
Povězte nám, jak se vám podařilo zabít Bílého chodce?
Vlastně nevím. Byla to jen náhoda. Použil jsem obsidiánový nůž a on fungoval! To ten nůž ho zabil, ne já…
K čemu ta skromnost. Dokázal jste něco téměř neuvěřitelného. Váš otec na vás musí být pyšný, že?
Otec? Ne, to si skutečně nemyslím. (vyplašený pohled)
Máte prý i velké zásluhy na tom, že novým velitelem Noční hlídky byl zvolen Jon Snow. Neuvažoval jste, že byste mohl kandidovat sám?
Já?!? To… to vůbec ne. Jak vás něco takového napadlo?

Rojili se všude, nepříjemní jako mouchy v Bleším zadku. Nově povýšení a hned zatracovaní, vyzdviženi, sraženi, noví pobočníci a noví členové Malé rady, noví rádcové, ptáčkové, pavouci.
Už se ani neobtěžoval pamatovat si jejich jména a štíty.
Předkládali návrhy, plány útoku na Kailinskou držbu, plány bojů v Bouřlivých krajinách, plány vylodění na Dračím kameni, plány útěku a plány na boj. Bzučeli zprávy, myšlenky, slova, a mluvili a mluvili a mluvili.
A uprostřed nich ona, Královna much, která si myslela, že je Tywin Lannister s prsy.
Ty nejsi otec, sestro, zeleň v tvých očích je barvou divokého ohně. Ty jsi... Aerys.

„Odveze ji domů. Zklamaly jsme,“ vydechla Obara.
„Ještě máme šanci. Nevzdávej se tak snadno, sestřičko,“ odpověděla Nym.
„Věřím sice, že dlouho nás ten zbabělec ve vězení nenechá, ale do jejího odjezdu zřejmě ano,“ namítla Obara.
„Ellaria je volná,“ připomněla Tyene.
„Ona není bojovnice,“ zavrtěla Obara hlavou.
„Existují i jiné způsoby. Rafinovanější. Nenápadnější,“ usmála se záhadně Nym.
„Máš ještě nějaký jed?“ zeptala se s nadějí Tyene.
„Mám, ale je starý, potřebuje vyzkoušet.“
„O to se postarám…“ ušklíbla se Tyene potutelně. „Myslím, že vím o vhodném testovacím subjektu.“
„Ty abys z toho nevytěžila ještě nějaký bonus…“ řekla Obara, napůl pobaveně, napůl pobouřeně.

Sansa byla zmatená. Proč ji chtěl Petyr provdat zrovna za tohoto rytíře? Myslela si… nu, její romantická část čekala, že se o ni bude ucházet sám. Ta pragmatická, která soužitím s ním sílila, předpokládala sjednání sňatku s někým významným a mocným.
„Povím ti příběh, Alayne,“ pousmál se. „Příběh o tom, proč se Harroldu Hardyngovi říká Dědic. Jaké máš znalosti o rodu Arrynů?“
„Obecné,“ připustila a poté se zatajeným dechem poslouchala.
„Harrold není dědicem rodu Hardyngů,“ vydechla. „Je to dědic Jona Arryna. Dědic Údolí!“
„Správně. Spojení Orlího hnízda a Zimohradu. Těžký oříšek pro Lannistery, nemyslíš?“
Jak o něm kdy mohla pochybovat?

Dny v Domě černé a bílé plynuly jednotvárně. Dívka si nestěžovala. Vzrušení zažila v uplynulých letech více, než jí bylo milé. Možná… když zde bude dost dlouho, zapomene, kým byla a stane se opravdu nikým. Možná…
Vystřídala mnoho jmen, v hloubi duše přesto stále zůstávala Aryou. Což nebylo dobré.
Jména zde však ztrácela svůj význam. Důležitá byla služba Mnohotvářnému bohu.
Valar Dohaeris. Všichni musí sloužit. Ti živí v každém případě. Někdy se však dařilo využít i mrtvé.
A někdy… někdy bylo nezbytné z živých mrtvé vytvořit. Dívka uchopila Jehlu.
Valar Morghulis. Všichni musí umřít. Dnes je na řadě ser Swyft…