Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Nebyl s to pochopit, co právě přečetl. Otáčel leták v kostnatých prstech a snažil se najít nějakou známku humoru, který byl lidem tolik vlastní a on si byl v této disciplíně dobře vědom svých nedostatků. Viděl však stále jen svou vlastní rozesmátou podobiznu a nad ní velký nápis:
"Šetřete svého koně, svůj čas i své pozadí! Přesvědčte se, že pero je stejně mocné, jako kosa! Odesílejte své zákazníky s naší novou službou BALÍK NA VĚČNOST!"
Pod obrázkem bylo malým písmem připsáno:
"Službu poskytuje Královský poštovní úřad Ankh-Morpork."
Modré protohvězdy v jeho očích nejistě zablikaly.
"ALE JÁ SVÉ ZÁKAZNÍKY POTKÁVÁM RÁD..."
„Jakub Krčín nás, sedlčanské konšely, zve v neděli odpoledne do kňovické hospody. Osobně projednat a uzavřít záležitost poddanství, kterou už dlouho řešíme,“ oznámil městské radě purkmistr Tomáš Labuť. „Všichni víme, že tady,“ ukázal na truhličku na stole, „máme potvrzen statut svobodného města. Vezmeme ji s sebou a křepenický pán musí uznat, že nejsme jeho poddaní. Hlídat ji během rokování bude tady písař.“
Jak se purkmistr mýlil. V kňovické krčmě nechal třeboňský regent vystrojit hostinu a narazit soudek malvazi. Celá sedlčanská městská rada se opila jak zákon káže. Vychytralý Krčín sebral cennou truhličku, a tak se Sedlčanští stali jeho oddanými poddanými.
Jednalo se o standardní průzkumný let. Dle instrukcí měl být v příslušné soustavě uskutečněn monitoring planet se zaměřením na úroveň vyspělosti zdejší civilizace. Průzkum měl být proveden z paluby lodi za pomoci přístrojů, ve výjimečném případě se povolovalo vyslání sondy se zabudovaným samodestrukčním mechanismem, který se aktivoval po odevzdání dat.
Mise probíhala v klidu, bez jakýchkoliv komplikací. Posádka plnila pokyny velení a to nemělo žádný důvod se od instrukcí odchýlit. Až do okamžiku, kdy skenery zaznamenaly, že ze zkoumané planety odstartovala kosmická loď a přešla na warp pohon.
Tou planetou byla Země a psal se na ní 5. duben 2063.
Donnie Pfaster je vynalézavý.
Kde jinde shánět povolné oběti než na seznamovacím chatu?
Chatovací místnost Rychlá seznamka
donnie68: Dobrý večer přeju.
xannabellex: Ahoj, krasavče.
donnie68: Rád bych Tě poznal. Kolik je ti let?
xannabellex: Jdeš na to rychle, brouku. Je mi 21.
donnie68: Nechci ztrácet čas v přítomnosti tak krásné dívky.
xannabellex: Kolik je tobě, fešáku?
donnie68: 25. Chtěl bych tě potkat. Šlo by to?
xannabellex: ...no, raději bych tě nejdřív lépe poznala... jestli chápeš.
donnie68: Co teď děláš? Rád bych ti připravil koupel.
xannabellex: To je teď nějakej novej způsob balení?
donnie68: Ne, jen bych chtěl, aby ses cítila dobře. Pověz mi. Jsou tvoje zrzavé vlasy přírodní?
Uživatelka xannabellex opustila chatovací místnost.
„Už?“
„Ještě ne, Vaše Veličenstvo.“
Devětatřicetiletá žena se nespokojeně mračí. „Ale zdravice byla odeslána už před třemi hodinami!“
„Ano, Vaše Veličenstvo,“ lord Kelvin nervózně přešlapuje. „Je to ale první přenos, musíte mít trpělivost…“
„Musím?“ vytáhne obočí královna Viktorie.
„Pardon,“ ukloní se lord, „prosím o posečkání, věřím, že co nejdřív bude telegram doručen.“
„Vaše Veličenstvo, pan prezident Buchanan Vaši zdravici právě obdržel.“
„Až teď? Po šestnácti hodinách?“
„Bylo to 97 slov, Veličenstvo. Impulsy byly slabé a zkreslené, telegrafisté v Newfoundlandu pořád požadovali opakování, špatně rozuměli. Zvýšíme elektrické napětí, snad to pomůže.“
„Zkuste, lorde. Ale příště snad raději pana prezidenta pozdravím osobně.“
Na rozdíl od rakouského císaře Františka Josefa milovala anglická královna Viktorie pokrok a byla velkou stoupenkyní nových technologií. Byla první korunovaná hlava, která okusila jízdu vlakem – navzdory proroctvím, že železnice nebude nikdy ničím víc než dětskou hračkou a rozptýlením pro znuděné měšťany.
Velmi tedy přivítala i položení transatlantického kabelu. Jakmile byl telegrafní kabel položen na dno Atlantiku, odeslala natěšená královna zdravici americkému prezidentovi Jamesi Buchananovi. Spojení však nebylo valné a přenos necelé stovky slov trval opravdu šestnáct hodin. Ve snaze zkvalitnit přenos navrhli lord Kelvin a hlavní inženýr Wildman Whitehouse zvýšení elektrického napětí, ale tím bohužel naopak kabel vyřadili z provozu. První transatlantický kabel fungoval pouhých 26 dní... Roku 1865 však byl položen nový kabel - to už ale seděl v Bílém domě Abraham Lincoln.
I když to tedy při prvních pokusech moc nadějně nevypadalo, posléze se z telegrafu stal jeden z hlavních komunikačních prostředků.
Ti velcí jsou zvláštní. Rádi mluví do malých věcí, co mi nepůjčují.
Rádi hledí na barevné desky.
Rádi listují v knížkách s trhavými papíry a bez obrázků!
Rádi se zavírají v pokoji a říkají: "Momentíček."
Já vždycky raději osobní kontakt.
Když mi kručí v bříšku.
Když se v noci probudím a je tma.
Když mě strčí do postýlky a jdou pryč.
Když si prohlížím "máma pere drum, drum, drum", nebo jak se to jmenuje.
A úplně ze všeho nejraději jsem nahoře u velkých v jejich rukách.
Nevím, co kdo na samotě vidí.
Jen málokdy nepotřebuji společnost.
Třeba když plním pračku.
Už tu dlouho nebyl neznámý noldorský vojín, že? (Možná bych mu mohl založit vlastní fandom.)
„Kdyby v celém tomhle lese byla jedna jediná pavučina, stejně se nalepí mně do obličeje!“ zavrčel a neohrabaně odháněl babí léto.
„Počkej, ještě…“ zastavil jsem ho a otřel zbytek vlákna z okraje jeho přilby. „Ještě tady.“
Hledě na něj jsem udělal krok a vstoupil do toho, co na cestě zanechal Gil-galadův kůň.
„Já se na to můžu…“
Velekrál se ohlédl, takže jsem zmlkl. Rychle jsem otřel holínku a doběhl do formace.
„Já vůbec nechápu, proč se sem táhneme,“ zaslechl jsem zlostný hlas královského herolda, jemuž se Gil-galadova zástava zachytila mezi větve.
Velekrál vzdychl: „Obávám se, že Oropher upřednostňuje osobní setkání.“
Obávám se, že trochu moc sentimentální.
Téma je myslím patrné.
Malmaison vypadal stále jako tehdy, když tam žila. Když tam žili spolu. V zahradách vládl klid, tady nebylo znát, jak horká je francouzská půda.
Měl by rychle odjet, ale ještě tady prodléval. Ve vzpomínkách.
Všechno neslo pečeť jejího vkusu. Přepychové komnaty, zahrada ušlechtilých růží, skleníky s převzácnými rostlinami dovezenými z dalekých zemí. Nádherné modré květiny, nesoucí stejné jméno jako světlovlasá žena, která ho provázela – její dcera.
Zdálo by se, že se Josefína v příští chvíli objeví na cestičce…
Jenže to už se nikdy nestane.
Kdysi se domníval, že mu nosí štěstí. Snad to tak opravdu bylo.
Teď je všemu konec.
Zámek Malmaison u Paříže byl oblíbeným sídlem císařovny Josefíny a zůstal jí i po rozvodu (po příjezdu Marie Luisy do Paříže byla však déle než rok nucena pobývat dál od hlavního města). Velice si zakládala na zahradách a sklenících, dovážela si exotické květiny a měla nepochybné zásluhy na šlechtění nových odrůd růží.
Ačkoliv to vypadá trochu jako z laciného románku, Napoleon se skutečně po Waterloo a druhé abdikaci zastavil na Malmaisonu a zůstal tam s Josefíninou dcerou Hortenzií po několik dní. (Josefína zemřela ještě v době, když byl na Elbě.)
Josefína a také Hortenzie mají náhrobek v městském kostele.
"Váš předchůdce nás vždy kontaktoval elektronicky," blekotá proplešatělý úředníček.
"Dávám přednost setkání tváří v tvář," odpoví návštěvník tak suše, že z toho úředníkovi vyschne v krku. "Je to takové... stylovější, jestli mi rozumíte."
"Přejete si vidět účetní knihy, pane?"
Místo odpovědi si muž pohrává s firemním zapalovačem.
Úředníček se div neuklání: "Už máme pokrytí téměř sto procent! 98,63587 abych byl přesný."
"Co sběr genetického materiálu, jak jste pokročili?"
"Zatím shromažďujeme biometrické údaje. Na vzorcích DNA ještě pracujeme. Podpis je dneska digitální, úpis krví by byl podezřelý."
Chlap zamyšleně cvakne zapalovačem. Je modrý, s bílým písmenem f.
Plamínek páchne sírou.
NESOUTĚŽNÍ
Drazí čtenáři následující báseň je tak trochu sbírkou klišé, neboť se poslední dobou dost zabývám mládeží a různými společenskými fenomény. A kapku mi to leze na mozek.;-)
Upřednostňuji lásku
Dostávám nenávist
Upřednostňuji setkání
Komunikuji skrze zdi
Upřednostňuji lásku
A nemám čas
Upřednostňuji setkání
A přece se nesejdem
Upřednostňuji rozum
A stejně dělám chyby
Upřednostňuji naději
Jenže pochybovat baví
Upřednostňuji rozum
Je snazší než cit
Upřednostňuji naději
A koupu se v depresích
Upřednostňuji lásku
V osamělosti dobře se říká
Upřednostňuji setkání
Jen namáhat se mi nechce
Upřednostňuji lásku
Těžko se tomu věří
Upřednostňuji setkání
Tak už mi kruci věř
Upřednostňuji rozum
I když špatně mi radí
Upřednostňuji naději
I když ji vůbec nehledám
Upřednostňuji rozum
I když nikdy nepohladí
Upřednostňuji naději
I když někde je ztracená
Upřednostňuji lásku
