DMD č. 19. pro 19. 4. 2021. Téma: Síly v pozadí

„Ne!” křikla žena a rychle dodala: „Hitler…, Hitler je tady!”
Ztuhl. „Cože?”
„Ano… ano,” drmolila. „Prohrával válku…”
„On by nikdy neprohrál!” štěkl.
„Byl zrazen, víte?” vyrážela ze sebe. „Německo padlo, Hitler….”
„Co?”
„Stal se tím co vy!”
„Kastrát?”
Zaváhala. „Jeho tělo neumírá, ale duch…,” ovládla třes. „Duch žije dál.”
„Natürlich,” vydechl. „Věčný árijský duch.”
„Duch ne puch!” ohradila se na oko. „Stále všechno ovládá z pozadí. Velká árijská síla.”
„Malý knírek, velké činy,” uznal.
„Beze mne ho nenajdete!” vykoktala. „Dovedu vás za ním.”
Když se z ženy napije, všechno zapomene. Navíc bude čest povečeřet s Führerem. Společně vysát doktorku Machatou.

"Ty vole, Jindřichu, kams nás to zatáh?"
"Už jen to, že se to tu jmenuje Síly v pozadí, nás mělo varovat."
"Náhodou, já sem chodím rád. Kde jinde ti cizí chlap zaplatí drink," rozzářil se Jindřich.
"Kdyby tu aspoň nehráli Helenku Vondráčkovou," posteskl si Albert.
"Některým jedincům to evidentně vyhovuje," poznamenal Saša a zadíval se k parketu, kde Ivan s Lyndou křepčili na Sladké mámení.
"Kam vůbec zmizel Jiřík?"

Jiří se po chvíli vynořil z velmi temné části klubu.
"Cos tam, proboha, dělal?"
"Hledal jsem hajzl. Ale všude byly jen kabinky a všude bylo plno. Tu asi točí dobrý projímadlo."

Norbert neklidně poposedl. Již po několikáté, což upoutalo pozornost slečny Paulíny. Tázavě na něj pohlédla. Dělal jako by nic, stiskl zuby, zaťal pevně svaly. Musí vydržet aspoň do přestávky. Tenhle večer se opravdu nevyvíjel dobře!
Nejen, že slečna Lydie z jakýchsi důvodů nemohla (prý nějaké povinnosti vzhledem k praxi na měšťance), ale Norbert sám se necítil vůbec valně. Pnutí, které cítil v zadní části těla, se mu dařilo ovládat celou první polovinu představení – z něhož tedy moc neměl. O přestávce se raději omluvil a rychle zamířil domů.
Ta čočka v kombinaci se zelím byla před návštěvou divadla opravdu špatný nápad.

Nick Fury litoval dne, kdy zrekrutoval Starka k Avengers.
"Co měla znamenat ta šaškárna na tiskovce?"
Stark se zatvářil jako nevinnost sama. "Záchrana lidského života!"
Fury nadzvedl obočí. "Poslouchám..."
"V otázkách byla jedna pro Natashu... Jak si udržuje postavu do kostýmu. Kdybych si ji nepřivlastnil, skončilo by to přinejlepším ublížením na těle. Přinejlepším!"
Stálo to hodně přemáhání, aby nepraštil hlavou o stůl: "A to jste kvůli tomu musel chodit po stole a hrát si na topmodelku? Nešlo tu otázku prostě zahodit?"
Stark si uraženě odfrk: "A ochudit svět o tohle?" Ukázal na diskutované partie: "Nicku, ty nevíš, co je PR..."

„Ach, to je krásně.“
„Hmmmm, nádhera.“

Je krásný letní den v oboře Hvězda. Houpací lavička se houpá sem tam, jak se Petr s Josefem naklání dopředu a dozadu. Kolem je však prázdno. V dáli ani živáčka. Ničivá síla již zahnala všechny do svých domovů, některé dokonce úplně položila.

„Ještě, že máme ten respirátor. A přes něj šátek. Jinak by se to asi nedalo,“ praví Petr.
„Já se moc omlouvám,“ klopí hlavu Josef, „když ty fazole-“
„Co je?“ zděsí se Petr
„Bacha, někdo jde...“
„Né! To jsi přesně řekl předtím!“ křičí Petr

Josef se nakloní na stranu a vypustí další prd.

Za Harry Pottrem Hermiona stojí,
za rozmazleným spratkem táta,
za staviteli pevný most v Tróji,
za Bořivojem prvním Kateřina svatá.

Patlal Matlala vždy zachrání,
Bob kamaráda Bobka vždy vzbudí,
ladička kytaru vždy naladí,
za králem stojí lidé chudí.

Kaufland stojí za Lidlem stále,
malina s jahodou se navzájem chrání,
červený kabát ke žluté šále,
Člověk k Bohu se významně klaní.

Repráky bez počítače smůlu by měly,
samy bez něho by vážně nic neuměly.

Za každou věcí, za každou osobou,
síly v pozadí vždy vliv mají,
za i tou nejkrásnější ozdobou,
síly vždy všechno vnímají.
Síla je opravdu všude, úplně všude.

Když jsme dohodnotili korely a andulky, šel jsem se podívat, jak se hodnotí amazoňani.
"Tihle papoušci se hodnotí podle stejných kritérií jako andulky?" zeptal jsem se předsedy komise.
"Ne, mají jiná kritéria, tady máš a nastuduj si to."
Když jsem dočetl, zeptal jsem se: "Není to divné? Tenhle pták má víc bodů, než by měl mít. Co je asi v pozadí?"
"Nějaké temné síly, ne?" zavrčel předseda komise, ale na hodnocení se podíval.
"Máš pravdu. Ještěže tu je, kdo dal kolik bodů. Tihle dva dávali body nespravedlivě. Navrhoval bych jim zaracha s hodnocením až do hlavního finále, souhlasíš?"
Kývl jsem.

"Ale no tak, pánové, jsou to jen peníze, určitě se můžeme dohodnout. Nemyslete si, že vám nejsem vděčný," snažil se muž zahnaný do kouta zklidnit situaci.
"Dlužíš nám polovinu žoldu, propuštěnče!"
"Denár je ale tvrdší než dřív!"
"Ne tak tvrdý jako tohle!" nevydržel voják licitaci a sekl mečem.

***
"Kolik měl?" zeptal se pretorián se zkrvaveným mečem.
"U sebe nic moc," odpověděl druhý voják, prohledávaje kapsy na chladnoucím těle.
"Ne, myslel jsem jak dlouho vydržel."
"Šestaosmdesát dní."
"Nic moc."
"Co budeme dělat teď?"
"Dej na fóru vyhlásit, že místo císaře je dostupné pro toho, kdo zaplatí nejvíc. Myslím, že někoho najdeme."

Dnešní noc vážně nebyla klidná, probudilo jsem se celkem asi šestkrát a pokaždé prodělalo velký nervový šok. Oči všech namalovaných draků mi propalovaly peří vzteklým, krvežíznivým pohledem a jejich zlověstně pootevřené tlamy v kombinaci s dlouhými jakoby strupovitými těly mi na pocitu bezpečí moc nepomáhaly.
Ráno jsem rychle opustilo chrám a hned se mi udělalo o dost lépe. Rozhlédlo jsem se kolem sebe a spatřilo obrovitánskou horu, tyčící se nade mnou, byla úchvatná, plná zeleně a hrající všemi možnými barvami keřů, chrámů i květin, musím se tam dostat.
Jako by mi nějaké tajné síly pomohly, ale podařilo se mi vzlétnout.

Rozkaz pro Oberleutnanta Maula, velitele průzkumných tanků:
zatknout nepřátelského navigátora.
Polský voják s vysílačkou na zádech a rybou v rukách je podle analýzy expertů našich špionážních služeb navigátor ohledávající terén. Jmenovaný se blíží k opevnění s krycím názvem Häuschen umístěnému v bývalém kamenolomu. Navigátor patrně připravuje pozice pro frontální útok polských jednotek, které se shromažďují v týlu nepřítele. Vaším úkolem bude chytit ho nejpozději u potoka Weidenbach, podrobit ho křížovému výslechu a nakonec s ním udělat krátký proces.
Zjistěte především, proč má s sebou tu rybu. Není zcela vyloučeno, že v pozadí jsou zájmy polských námořních sil.
Heil!
Major Raustler.