DMD č. 28. pro 28. 4. 2021. Téma: Dům kde se zatmívá rozum

It was a long luxurious dinner at Emily's parents' house. Relatives of both Emily and Victor were invited. It seemed to Victor like everybody lost any sense of reason in that house. Every single conversation revolved around him and Emily having children. The sooner the better. Like wind up toys on repeat. Thankfully, Emily wasn't having it either. She decided though to stay there overnight.
He excused himself early because of work. But instead of going home, he wandered around the dark London alleys until he reached his destination. The house where he never had to think or reason either.

Ivan se probudil na koberci v trochu zmuchalaném saku. Nejdříve potřeboval ibáč. Naštěstí jej měl ve filmovce v kapse saka.
Rozhlížel se kolem a uvažoval, kde je. Fialový chlupatý koberec, sedačka s přehozem z plyše oranžové barvy.
V kuchyni zkusmo otevřel dvířka polepené tapetou se zvířecím vzorem. Našel jen instatní jihlavanku a chuť na kafe jej přešla.
Na záchodě málem dostal závrať, když shlížel do hlubokého kaňonu.
Při čištinění zubů (Kartáček raději měl vždy s sebou. Protože nikdy nevíš, kde se probereš.) zíral na malbu koupajících se slonú na stropě.
Při úprku ze dveří si všiml jmenovky na dveřích - Mníškovi.

„Počkej, Geralte! Co ten stan?“ Zeptala se Elzee.
„Co je s ním?“
„Když má zlo místo, kde může působit, rádo se vrací. Pod hezkou střechou se rychleji zatmívá rozum. A i z ubohého vykuka se stává velké kápo.“

Geralta dlouhý proslov Elzee překvapil. Co ty o tom víš, pomyslel si.
„Dost, Geralte, dost. Spalme ho.“

Použili pochodně ze stojanů před stanem. Stanové plátno rychle vzplálo. Oheň propadl také na dřevěný nábytek, šířil se. Zraněné postavy spěšně opouštěly místo zkázy. Čaroděj se belhal opřený o velitele. Na Geralta ani nepohlédl.

„A teď Marigold. Rychle pro něj, než mu nějaký zmetek ublíží.“

"Deprese, úzkost, záchvaty vzteku. A přitom měl všechno do puntíku promyšlené. Nebýt toho, že jsme si na zaměstnance začali dávat větší pozor, bylo by mu to prošlo." Významný pohled na Veroniku.
"Neuvědomil jsem si, co dělá, dokud mi to neřekli. Všichni ti mrtví..." Krátkého parťák složí hlavu do dlaní. Za poslední rok zestárl o deset.
"Nemyslím si, že by to byla úplně jeho vina." Pronese Karl do nastalého ticha. Všichni se na něj otočí.
"Vnímáte magii pěkně špatně, když jste si nevšimli, že ten dům je prokletý." Naváže Česťa.
"Cože?!"
"Prokletý. Zřejmě matkou, když umírala. Usmažilo mu to mozek, myslím."

Aby přišli na způsob zrušení kletby, navštívili Nenneke v Ellanderu.
„Yennefer vám nepomůže?“ ušklíbla se kněžka.
„Yennefer o tom neví,“ přiznal zaklínač.
„To jsem si mohla myslet. Inu, co s vámi. Pomůžu vám. Donesete mi třezalku natrhanou na Kozím vrchu, přesně třikrát tři květy.“
„To bude stačit?“ ptal se podezřívavě Marigold.
„Už jsi někdy slyšel, že by třezalka rušila kletby, básníku?“ opáčila Nenneke. „To je na nervy.“
„A jak tu kletbu tedy zrušíme?“
Nenneke se na básníka shovívavě zahleděla.
„Povíme to Yennefer.“
Geralt si povzdychl. Kdyby věděl, že i v chrámu Melitelé kněžky přicházejí o rozum, ušetřil by si cestu.

"Další," ozvalo se.
Vstoupil jsem a posadil se.
"Co chcete?" ozvalo se otráveně.
"Potřeboval bych formulář číslo A341F."
"A máte potvrzení 35X?"
"Bohužel," pronesl jsem zmateně. "Je třeba?"
"Jistě," odfrkla si žena a protočila oči. "Bez potvrzení 35X nemůžete obdržet A341F," dozvěděl jsem se.
"A kde ho mohu získat?"
"Panebože," povzdechla si úřednice. "Sejděte si do prvního patra pro formuláře A5 a G3. S nimi půjdete do třetího parta do kanceláře 310. Tam vám orazí G3. Pak do kanceláře 306, kde odevzdáte formulář A5 a dostanete N98. Dál půjdete do osmého patra. Kancelář 812..." a tak pokračovala dál a dál.

Přivést na svět nový podnik nebylo jednoduché.
„Ne, růžová jako třešňový kvítek, ne třešňová,“ vysvětlila pracovníkovi. Ach, budou měnit barvu dveří již pošesté, ale bude to stát za to! Odběhla k dalšímu muži, který rozmisťoval židle.
„Ne, ne, ne! Chtěla jsem červené polstrování, nikoliv vínové, a…“ zarazila se, když zahlédla mladíka s náručí plnou…
„Krajkové závěsy,“ zašeptala.
„Ano?“ zeptal se nervózně.
„Krajkové závěsy,“ povzdychla si.
„Jsou krajkové,“ řekl nejistě.
Byly. Ale úplně jiné, než si představovala. Nu, však oni to napraví.

O měsíc později se madam Pacinková potěšeně usmála. Její nová čajovna, útočiště lásky a klidu, byla prostě k zulíbání!

„Abu dabi kama saka,“ předvádí mladší syn krásný soustředěný přednes.
„Abu dabi kama saka,“ opakují hypnoticky dva další.
„Šimbela šaka,“ slova mají magický nádech.
„Šimbela šaka!“ (Spolehlivě zmaří každé soustředění.)
„Co tu zas blbnete,“ ptá se unaveně jedna ze sester.
„Hele, že to po mně nedokážeš zopakovat?“ zkouší to i na ni.
„Co jako?“ ptá(m) se.
„Šambalaka mata,“ kouká na mně zlomyslně.
„Pfff.“
„Ti to zopakuju, jestli si to nepamatuješ.“
Křivák jeden křivácká, zneužívat mojí slabinu!
„Šambalaka mata, není to raketová věda!“
„Abu dabi kama saka.“
„Abu dabi kama saka.“ Už není cesty zpět.
Bože, buď milostiv, měkne mi mozek.

„Asi si sedím na vedení…“ zamračil se Hawkey.
„Nebo nejsi takový zvrhlík, za jakého jsi běžně považován,“ ušklíbla se na něj Margaret.
„Greg má ale pravdu,“ přerušil své nezvykle dlouhé mlčení Doktor. „Pokud jsem byl zakletý, zajímá mě víc, jak z toho ven, než co k tomu vedlo…“
„Ty fakt nejsi zvědavý?“ vykulila oči Hermiona.

George se chystal je znovu usměrnit, ale Lisa mu položila ruku na rameno a zarazila ho.

„Jsou jak malé děti, nech je, ať si vyhrají…“
„Momentálně mi spíš připadají jako chudí duchem,“ zabručel.
„Že by měla TARDIS kromě překládacího programu i nějaký hloupnoucí?“ nadhodil Ray.

"Kdo si dá pivo?" zeptal se Ivanův otčím.
"Já!" vyhrkl Ivan a dodal: "Řídí Líza."
Ivanova matka postavila na stůl mísu s řízky. Až doposud se situace jevila jako ideální.

"Já se ti divím, Lízinko, že vydržíš s člověkem, jako je Ivan," spustila paní Mádlová při kávě. V televizi běžela Rosamunda Pilcherová. "Vždyť jen chlastá a nemá žádný kamarády. A všichni jeho kamarádi jsou magoři. Ivane? Vezmi si montérky a běž na zahradu smontovat tu lavičku z Lidlu!"

"Až zas budu mít nápad jet na návštěvu k matce..." začal Ivan v autě.
"Tak řídíš zpátky. Já tvoji matku střízlivá nedám."